Roboty pomáhají, ale pomoc potřebují i samy

Dokončení z minulého čísla Na nedávném mnichovském mezinárodním veletrhu Automatica 2012 bylo možné si po dvou letech opět učinit představu o světě robotů, jejich vývoji i o tom, kde má naše společnost při zavádění robotů ještě svá slabá místa. Samotný průběh veletrhu ve své hlavní části průmyslových robotů ukázal na konci první dekády nového století opět enormní zájem o veškeré novinky, spojené s automatizací a robotizací výrobních a obslužných procesů. U chapadel představil Mnichov novou tendenci – zavádění mechatronické konstrukce, která by při větší flexibilitě měla nahradit pneumatické systémy a v dalším vývoji přebírat na sebe i některé funkce řídicích systémů. U celých řídicích systémů funkce robotů spěje vývoj k využívání ručních dotykových tabletů, kde např. Reis od příštího roku uvažuje již o bezdrátovém řešení. U kontrolních a měřicích operací se s příchodem 3D systémů dostává většího významu metodám geometrické triangulace, na které je založen i dnes už prakticky využívaný systém manipulace s prostorově neuspořádanými obrobky. SERVISNÍ A ASISTENČNÍ PROFESIONÁLOVÉ Automatica 2012 nebyla jen přehlídkou vyspělosti průmyslových robotů nebo kooperačních systémů v průmyslové výrobě. Roboty a manipulátory mají rovněž své další využití, možná často i závažnější. Jde o servisní a asistenční roboty. Jejich nasazení je natolik pestré, že statistická šetření je alespoň uvádí jako servisní a asistenční profesionální roboty, kde na 30 % patří armádě, přes 20 % se uplatňuje v zemědělství a o zbytek se dělí manipulace s materiálem, medicína, doprava a zbylé obory, třeba servisní a asistenční roboty pro soukromé účely. A ty by se měly zase vejít do dvou skupin jako asistenční komerční povahy a asistenční většinou humanoidního typu, pro přímou pomoc v domácnostech a osobám s omezenou pohyblivostí. Celý tento komplex, kde ale převažují jednoduché domácí roboty typu robotických vysavačů, se má do roku 2014, při 6% nárůstu v té době, rozrůst podle německého oborového svazu výrobců a zařízení VDMA až na17. mil. JAK VRÁTIT ČLOVĚKU JEHO LIDSKOU DŮSTOJNOST U robotů, které pomáhají člověku v nouzi, se často zapomíná na jejich dvojí význam. Kromě praktické podpory není jejich význam nikterak menší z pohledu na psychiku v případě obsluhovaného pacienta nebo osoby, odkázané na tuto pomoc. Mnohdy dokážou alespoň zčásti vrátit člověku jeho lidskou důstojnost, vrátit mu chuť do života a dát mu naději, že možná jednou, až technika zase krůček postoupí, bude ještě lépe. Na veletrhu to dokumentovaly i záběry z nejsložitějších postupů, spojených se snahou využít k ovládání pohybu robotu jen sílu lidské myšlenky, aktivitu mozkových neuronů. Před časem představil Fraunhofer Institut FIRST v této funkci asistenční kloubový Brain2Robot. Po voperování elektrod do mozku pomohl už 5 let ochrnutému pacientovi při práci s počítačem. Impulzy k řízení robotu vycházely tehdy od mozkových podnětů pacienta a přes ovládání ramena robotu postačovaly pro práci s kurzorem i odesílání a přijímání zpráv. Pokračováním tohoto vývoje byla pak snaha obdobným způsobem pomoci pacientovi při náročnějším 3D pohybu robotu v prostoru. Takový technický zázrak se tentokrát konal na závěr minulého roku v USA u už 15 let ochrnuté pacientky při pokusu o pití kávy z láhve s brčkem, podávané kloubovým robotem. Po technické stránce, přípravou robotu a jeho řízením na něm spolupracovalo Německé centrum pro letectví a kosmonautiku DLR, dnes jedno z předních vývojových pracovišť v této oblasti. Každý, kdo pozorně sledoval na veletrhu tento veřejnosti poprvé představený pokus, úsilí pacientky, napětí v jeho průběhu i konečný oddych a její zářivý výraz, si jistě začal uvědomovat, kde a v čem jsou skutečné životní priority. O této akci už Technický týdeník stručně informoval, záznam celého procesu na videu je na stránkách www.dlr.de NA VÝROBU VYSNĚNÝCH POMOCNÍKŮ NEJSOU PENÍZE Vedle úspěchů, kterých roboty dosahují, se tu a tam objevují i některá negativa. Většina výzkumů v oblasti humanoidních nebo výzkumných medicínských robotů trpí společným problémem, nedostatkem finančních prostředků. Je smutné, pokud na veletrhu vidíte krásná řešení humanoidních mechanismů, o kterých ale tvůrci předem ví, že na jejich zhotovení, byť by bylo sebepotřebnější, nebudou peníze a tudíž ani výrobci. Přesto ale na závěr nepropadejme pesimismu, i tady se mohou najít způsoby, jak danou situaci vylepšit. Pozitivnější pohled dává nový směr celkového vývoje robotů s intenzivnějším prosazováním modulové stavby. Její univerzální prvky by byly využitelné u vícero robotů a jejich výroba při větším objemu pak levnější. Totéž se týká bezpečnostních systémů, obdobných jak u průmyslových kooperačních pracovišť, tak u servisních a asistenčních robotů. Jinou myšlenkou, často i na veletrhu diskutovanou, je konstruovat servisní a asistenční roboty o poznání víceúčelovější, kdy pro zajištění jejich výroby by mohl pomoci i širší komerční zájem dalších zákazníků, dnes často zaneprázdněných domácností. /jš/