Japonská společnost Panasonic, od jejíhož založení v Ósace v roce 1918 pomalu uplyne už jedno století, se po celou tuto dobu pohybuje na špici mezi výrobci průmyslové i spotřební elektrotechniky a elektroniky. Dnes má Panasonic po světě na 500 svých dceřiných společností a na dvou místech působí i u nás, v České republice. V Pardubicích, kde jde o výrobu dílů pro automobilový průmysl, a v Plzni o výrobu televizorů. Plzeňská Panasonic AVC Networks Czech (PAVCCZ) dala v nedávných dnech při příležitosti zavádění vyššího stupně automatizace některých operací nahlédnout i do svých provozů. Hned na úvod lze říci, že PAVCCZ se může honosit několika „rekordy“ na naše poměry neobvyklými a mimořádnými. Tím nejvíce patrným je rychlost výstavby a uvedení do provozu. Přestože byla v České republice založena až v roce 1996, už od 1. dubna hned následujícího roku 1997 byla zde zahájena výroba vakuových televizorů. V tomto oboru představuje PAVCCZ nejsilnějšího výrobce celého koncernu a z Plzně Panasonic pokrývá potřebu celé Evropy. K jinak závažným datům pro PAVCCZ patří i rok 1999, kdy tu vzniká i vlastní oddělení výzkumu a vývoje a pak rok 2004 s modifikací výrobního programu na LCD (Liquid Crystal Display) a PDP (Plasma Display Panel) televizory. Každá z těchto variant má své pro i proti a pro Panasonic nebylo snadné odhadnout budoucí vývoj potřeb společnosti. PDP dosahuje vyšší kvality, není zde zapotřebí žádného podsvícení, měla by proto hrát prim, ale má větší spotřebu. LCD technologie staršího data trpěla při podsvícení katodovými trubicemi nižší kvalitou, dnes při LED podsvícení se kvalita už PDP více přibližuje a tento faktor se ukázal pro dnešní požadovanou energetickou úspornost natolik převažující, že Panasonic v minulém roce již výrobu PDP televizorů ukončil a celá produkce PAVCCZ se týká dnes jen LCD televizorů a Blu-ray přehrávačů s převzatou výrobou zrušeného závodu na Slovensku. Technický pokrok se v PAVCCZ promítá v každoroční obměně vyráběných modelů. Už to samo o sobě je náročným úkolem pro přípravu výroby, ať už jde o pracoviště s různým stupněm zavedené automatizace. Tady většina automatizačních prostředků a manipulačních systémů včetně nejrůznějších testovacích systémů elektronických prvků i osazených desek plošných spojů pochází z vlastního vývoje. Jak dál zvýšit efektivitu výroby bylo otázkou pro možné zavádění ještě vyššího stupně automatizace, a to cestou průmyslových robotů. Tato myšlenka se ukazovala jako reálná v období kolem roku 2012, kdy se u výrobců robotů začaly objevovat nové typy robotů s větší flexibilitou, jednodušším programováním a pro zákazníka i reálnější cenou. Doba kolem roku 2012 je z obecného pohledu na robotizovaná pracoviště vůbec určitým zlomovým momentem. Oproti dosavadní izolovanosti takových pracovišť vznikají při zachování bezpečnostních kritérií i kooperační pracoviště, kde robot přímo s člověkem spolupracuje, vyvíjí se celá řada nových bezpečnostních systémů od celoplošných až po individuální, většinou taktilní. Vývojem procházejí i chapadla robotů, kde se začínají preferovat mechatronické systémy oproti pneumatickým. Mechatronické jsou flexibilnější při nasazování, přesnější je kontrola funkcí a i přes dražší úvodní investici jsou provozně méně náročné. Ze široké nabídky od řady výrobců robotů a robotických systémů si plzeňský Panasonic, kde pro ekonomickou návratnost nových investic si dali náročný požadavek termínu do jednoho roku, zvolil kloubové roboty Fanuc , které daným záměrům na úseku přípravy výroby a na montážních linkách nejlépe vyhovovaly. Jde tu o typy M-10iA, M-20iA, LR Mate-200iD, M-710iC, na dvě desítky jsou již zavedeny do provozu při manipulaci s deskami plošných spojů během jejich testování, i na montážní lince televizorů, desítka dalších čeká na uvedení v nejbližší době. Při jejich uspořádání, ať už jako samostatných pracovišť testování nebo jako částí montážní linky, kde z ekonomického hlediska zůstávají i některé ruční operace, jde o systémy s klecovou bezpečnostní ochranou, jištěnou optoelektronickými senzory. Kapacita plzeňského závodu je až 16 000 televizorů denně, proto ani roboty tu nemohou zahálet. Zvláště při současné zobrazovací inovaci s technologií 4K (UltraHD) se čtyřnásobným počtem detailů oproti rozlišení FullHD, tedy s rozlišením 3840 × 2180. Panasonic tu v jejím rámci v minulých dnech nabídl pak speciální kombinaci, označenou 4K Pro, s doplňkem i dalších technických novinek, jako je např. nový typ panelu nebo výkonný procesor, které dotvářejí skutečný výsledný efekt podle standardu Digital Cinema Initiative (DCI). A na závěr ještě několik novinek z Panasoniku: nová je především řada CX800 se čtveřicí špičkových televizí s ultravysokým rozlišením, LED podsvícením obrazovky, technologií 1600 Hz Backlight Motion Rate (BMR) a úhlopříčkou 40 až 65″, dále pak řada CX750 s technologií 1000 Hz BMR a rozměry 43 až 60″, řada CX700 s technologií 800 Hz BMR a rozměry 40 až 65″, řada CX 680 – 200 Hz BMR, 40 až 55″ a základní řada CX400 od 40 do 65″. Pro zlepšení úhlu pozorování jsou k dispozici i obrazovky se zakřivenou plochou. /jš/
