Velké průmyslové podniky už Průmysl 4.0 adoptovaly a dokážou z jeho výhod dobře těžit. Pomalu k tomuto trendu ovšem přecházejí i malé a střední firmy, které se ještě do nedávna ostýchaly. Jejich požadavky se však trochu liší. „V současné době uvažují zejména o robotizaci. Mohlo by se zdát, že jsou v tomto ohledu trochu pozadu za světovými trendy, ale ono to má svůj důvod,“ říká Jakub Kaufman, technický ředitel divize automatizace společnosti Profika.
Letos slavíte kulaté jubileum, 30 let na trhu. Máte za sebou roky hojnosti i turbulentní doby plné nejistoty. Jak se na těch třicet let díváte, když se ohlédnete? Musím říci, že to ze začátku byla opravdu dřina. Vybudovat firmu z ničeho bylo těžké, oba zakladatelé, z nichž jeden je můj taťka, na to byli nejdřív sami. Pak se k nim přidala i moje mamka. Profika byla od počátku koncipovaná jako rodinná firma a takovou i zůstala. A díky skvělým kolegům, kteří profesně neustále rostou, byla naše cesta skvělá. Zažili jsme tři ekonomické krize, které byly těžké a zamávaly s námi stejně jako s ostatními, ale všechno jsme to ustáli a teď bych řekl, že jsme středně velká, stabilní společnost, která se snaží pro zákazníky dělat, co může. A jsem pyšný na to, že jsme ani v těch nejtěžších chvílích nikdy nemuseli propouštět. Potřebovali jsme samozřejmě hledat úspory, ale dokázali jsme si udržet naše zlato v podobě technologií a šikovných kolegů, bez nichž by naše firma nemohla fungovat.
Za dobu existence firmy jste určitě zažili mnoho technologických pokroků. Kam se podle vás nyní průmysl ubírá? Průmysl 4.0, v mnoha firmách dnes už velmi dobře zavedený, je podle mě vrcholem roky trvající změny filozofie výroby jako takové. Například v oblasti obrábění se postupně nahrazovaly konvenční stroje CNC obráběcími stroji, a když se začal trend Průmyslu 4.0 ve firmách zavádět větší měrou, CNC stroje už byly běžnou výbavou dílen. Pak přišla na řadu robotizace. Nyní se ve velkých firmách přidává sběr a analýza dat za pomoci algoritmů umělé inteligence a také automatizace procesů.
Malé firmy ale dlouho změnám odolávaly, robotizují až v poslední době a další aspekty Průmyslu 4.0 zatím příliš neřeší. Proč? Myslím si, že malá firma se třemi, čtyřmi stroji a pár zaměstnanci jednoduše dlouho robotizaci nepotřebovala. Avšak situace se změnila s vývojem trhu práce. Lidí je opravdu nedostatek, obzvláště těch, kteří mají chuť pracovat. Robotizace se tak stává nutností i pro menší firmy, pokud chtějí zůstat konkurenceschopnými výrobci. Zároveň však tyto firmy stále nepotřebují sbírat a analyzovat data, protože lidé na dílně dokážou těch pár strojů ještě ohlídat. Mají přehled, zda a jak pracují. Každopádně je ale důležité, že i tyto menší společnosti dokázaly udělat první krok, protože ten je vždy nejtěžší. Je to cesta do neznáma, ale pokud po nasazení zjistí, že je robotizace stroje efektivní, pak už nebude problém nasadit další. My máme velkou výhodu, že naši partneři, Hyundai Wia a Hanwha, jsou technologicky na špičce a neustále vyvíjejí nové stroje. S každou jejich novinkou vidíme nějaký progres, na který můžeme reagovat a nabízet tak moderní technologie, jež dokážou výrobu někam posunout. I proto jsme už před pěti lety rozjeli divizi robotiky. K našim strojům nebo i ke strojům jiných výrobců tak můžeme nabídnout konkrétní řešení, a pokud si zákazník vybere, začínáme robotizovat.
Jaká je podle vašich zkušeností průměrná návratnost strojů bez robotizace a s robotizací? Platí jedno pravidlo. Cena stroje se většinou rovná ceně robotizace. Samozřejmě se to konkrétně odvíjí od toho, jak moc složitou operaci má robot dělat a jak hodně je stroj komplexní, ale většinou to tak bývá. Produktivita se však s robotizací zvyšuje třeba o 25 %. A když si představíte, že ušetříte 25 % času, máte víc prostoru na další zakázku nebo na pokračování ve výrobě, a tedy i na další vydělávání peněz. Návratnost je tedy relativně rychlá i bez navyšování směnovosti. A pokud se počty směn navýší, návratnost se samozřejmě ještě výrazně zrychlí.
Zejména v automotive se nyní odehrávají velké změny, kdy výroba postupně směřuje k elektromobilitě. Zaznamenal jste v souvislosti s tím u vašich zákazníků změnu požadavků? Dochází k nárůstu požadavků na vyšší přesnost a vyšší rychlosti, ale to je obecný trend, na který reaguje náš výrobce strojů. Určitě je kladen důraz i na lepší konektivitu pro sběr dat. Ale že by byly nějaké požadavky vztažené přímo k elektromobilitě, si nemyslím. Nevšimli jsme si, že by naši zákazníci, kteří zpracovávali zakázky pro klasickou výrobu aut, už zakázky pro elektromobilitu nedostávali. Jen se u nich změnil produkt a stroje jsou natolik univerzální, že je to v podstatě jen nahození nového výrobku.
Evropa momentálně prochází energetickou krizí. Museli jste už zavést nějaká úsporná opatření, nebo zatím dokážete držet vše bez nutných zásahů? I když to zatím zvládáme docela dobře, nastavili jsme samozřejmě opatření, která povedou k úsporám energií. To je asi to nejmenší, co můžeme nyní udělat. Ale řekl bych, že více než energetická krize se nás dotýká nedostatek dílů a problémy s lodní dopravou. Nemůžeme kvůli tomu mít tolik skladových strojů jako kdysi. Je to znát i v Německu, chybí díly i stroje. Našich zákazníků se to naštěstí tolik nedotýká, protože se nám daří zajišťovat díly a stroje i na sklad, ale pokud je například potřeba zakoupit nějaký stroj z výroby, dodání mívá zpoždění klidně i dva měsíce. A to už je pro nás i pro naše zákazníky komplikace. Naštěstí se už ale podle informací od našich dodavatelů situace s nedostatkem polovodičů či granulovaných plastů lepší. Dokonce už se prý začínají v Německu plnit sklady. Doufám tedy, že se příští rok situace uklidní a stabilizuje. Samozřejmě bych si přál, abychom se v tomto ohledu vrátili do roku 2019, kdy byl každý díl na skladě stokrát, ale nevím, zda se mi takové přání může ještě vůbec splnit. My se každopádně snažíme maximálně připravit a zásobit, aby naši klienti měli vše v nejkratším možném čase.
Hovořil jste o trendu sběru a analýzy dat. Do Průmyslu 4.0 ale proniká i virtuální a rozšířená realita. Zakomponovali jste ji už do vašich služeb zákazníkům? S virtuální realitou už jsme se v Profice setkali, dokonce jsem jednal s firmami, které nám ji nabízely. Tato technologie se v našem odvětví používá především k tomu, že se do ní dá nahrát 3D model stroje a zákazník si může usnadnit komunikaci se servisem, protože se dokáže lépe zorientovat v sestavě a najít si správné díly. Virtuální realita se dá také použít na návody, můžeme zákazníkům vyrobit tutoriál například na rozebírání sklíčidla či uchopovací hlavice. Zatím jsme ale v této oblasti nedostali poptávku, kvůli které bychom to museli reálně řešit. Bude to pro nás ale další výzvou a možností naučit se něco nového, čím bychom mohli ulehčit práci našim zákazníkům.
Jak se na virtuální a rozšířenou realitu díváte, má podle vás smysl běhat po dílně s brýlemi? Určitě ano, myslím, že je to skvělá cesta pro servis. Ta názornost je nádherná. Dřív se manuály popisovaly textem, pak obrázkem, následně videem a teď virtuální realitou, která je pro zákazníka uživatelsky mnohem přívětivější než předchozí varianty. Také je skvělé, že když nabízíme stroj s robotizací a zákazník řeší prostor, můžeme mu nahrát model stroje do brýlí a on se pak jen po dílně projde a vidí, kde by stroj mohl být, jak se tam vejde, a hlavně jestli má dostatečný prostor pro práci. Řada firem navíc už pracuje s rozšířenou realitou, kdy servisní technik nemusí jet přímo k zákazníkovi, protože díky ní ví, kde je problém, a může pomoci na dálku. Na druhou stranu je ovšem třeba říci, že i když existují takto sofistikované technologie, které dokážou ušetřit čas, zákazníci stejně chtějí, abychom za nimi přijeli osobně a opravu udělali na místě. Důvodů je více. Je to například lepší garance kvality, ale také důraz na bezpečnost. Zákazník navíc nemusí se vzdáleným připojením ke stroji souhlasit z důvodu bezpečnosti: jde o přístup do jeho vnitřní sítě. Pro malé servisní zásahy na mechanických dílech to však může být dobré, tam nebezpečí nevidím.
A když se podíváte do budoucnosti, jaké máte plány? Profika je výhradním dealerem strojů Hyundai Wia a Hanwha pro Česko a o jejich technologie je značný zájem. Proto nyní rozšiřujeme zastoupení na Moravě i na Slovensku. Centrálu máme v Benátkách nad Jizerou, ale chceme postavit halu u Nového Jičína, kde už máme koupený pozemek. Na Slovensku již máme postavenou administrativní část a halu dokončujeme. Přibudou nám tam další kolegové, zejména z oblasti servisu. /Kristina Kadlas Blümelová/
