Přesto, že automatizace a robotizace
výrobních procesů stojí stále
v popředí zájmu o racionalizaci
výroby, nedosahují tempa růstu
v této oblasti na evropském kontinentě
hodnot z minulých let. Do jisté
míry se i zdá, že potřeby větších
podniků, pro které byl vývoj robotických
systémů především zaměřen,
jsou postupně už naplňovány.
I to je jeden z důvodů, proč přistoupilo
pět hlavních evropských
výrobců průmyslových robotů -
ABB, Comau, Güdel, Kuka a Reis
ochotně k projektu Evropské unie,
kordinovanému Fraunhofer Institutem
für Produktionstechnik
und Automatisierung IPA, zaměřenému
na podporu větší konkurenceschopnosti
tentokrát malých
a středních podniků. Tady EU
spočítala, sice na základě ještě jen
devíti členských zemí, že takových
malých a středních podniků, pro
které by vyšší stupeň automatizace
výrobních procesů připadal ekonomicky
v úvahu, je na 230 000. Na
rozdíl od aplikací ve velkosériové
výrobě musí být tady ale roboty
daleko více flexibilnější a jejich
obsluha nesmí být náročná. Robot
musí být rychle přestavitelný pro
různé pracovní operace a případně
i snadno přemístitelný k různým
výrobním strojům. Čas na vlastní
přestavění robotu musí být natolik
krátký, aby jeho nasazení bylo
vůbec ekonomické.
Práce na projektu EU, stručně
označovaného zkratkou SME (Small
and Medium-sized Enterprise), začaly
v roce 2005 a jeho etapy jsou
rozpracovány na čtyři roky do roku
2009. Stojí za to se podívat, jak vypadá
současná situace v poločase tohoto
termínu, kdy se dostaly do fáze
už široké využitelnosti především
různá řešení chapadlového systému
a servosystému, přizpůsobené různým
typům obrobků. Pestrá nabídka
pracovních hlavic uspokojuje rozmanité
potřeby manipulovaných objektů,
nejen pokud jde o tvar, rozměry
nebo hmotnost, ale i takové, které
souvisí např. s odlišnými fyzikálními
vlastnostmi. Při konstrukčním řešení
hlavic průmyslových robotů a manipulátorů
se používá nejen prstových
systémů, ale i různých podtlakových
prvků, magnetů nebo třeba i malých
servomotorů. V chapadle jsou integrovány
i optické funkce, sloužící
pro automatickou kalibraci a určování
objektů a polohy.
U nové kategorie robotů, které jsou
a budou v rámci projektu EU vyvíjené,
by jádrem měla být modulární
koncepce. Roboty by se měly nechat
ovládat jednoduchými, snadno zapamatovatelnými
intuitivními povely,
a případně by měly být schopné
rozumět i příkazům dávaným gesty
nebo slovy. Dosavadní vývoj pracovišť
ukazuje, že v daleko větší míře
se v malosériové výrobě vyskytuje
potřeba vytváření interaktivních
pracovišť, využívajících předností
obsluhy jak člověkem, tak i robotem,
kde je nutné zajistit jejich bezpečnou
vzájemnou součinnost. Vývoj dnešní
senzorové techniky, včetně 3D senzorů
a 3D kamer s vyhodnocováním
v reálném čase dospěl už tak daleko,
že dokáže bezproblémově zamezit
náhodné kolizi. Vedle různých virtuálních
bezpečnostních závěsů jsou
dnes aplikovány při smíšené obsluze
v rámci jištění bezpečnosti už i různé
protikolizní způsoby řízení robotů,
upravující v případě potřeby pracovní
rychlost robotu na nižší, tzv.
bezpečnou rychlost. Od roku 2006
charakterizuje vzájemnou interakci
po bezpečnostní stránce norma ISO
10 218.
Fraunhofer Institut IPA jako koordinační
pracoviště projektu si sám ověřil
součinnost takových interaktivních
pracovišť na vývoji systému Power-
Mate. Robotický systém s kloubovým
robotem tady pomáhá pracovníkovi
při přesném usazení těžkých dílů (tady
je to převodovka pro zadní nápravu
vozidla), případně těžkých a zároveň
křehkých dílů (usazování některých
skel u vozidel). Člověk si vždy v těchto
případech ponechává kontrolu nad
pracovním procesem. Robot ve zvoleném
cyklu odebírá díly ze zásobníku
a dopravuje je do bezprostředního
místa montáže. Tady pokračuje společná
fáze, kdy pracovník navádí ručně
přes obouruční spínače chapadlo
robotu s manipulovaným dílem nad
konečné místo uložení dílu a jistí jeho
správné a citlivé usazení. Robot po
vykonání své části operace se vrací ke
svému programu. Výsledkem takové
spolupráce je nejen vhodné technické
řešení úkolu, ale i minimalizace vedlejších
neproduktivních časů pracovníka
a zbavení pracovníka zbytečné
fyzické námahy.
Při zvažování potřeb malých
a středních podniků panuje několik
představ, za jakých by průmyslové
roboty vůbec mohly být při malých
sériích ekonomicky efektivní. Potřeby
malých a středních podniků, kladené
na automatizaci a robotizaci
a vyplývající z různého charakteru
podniku, typu výroby a dané technologie
jsou natolik různorodé, že dosavadní
práce na úkolu SME mohou
být spíše orientační a doporučující.
Ve své základní myšlence je projekt
SME orientován spíše na obor strojírenství
a slévárenství, což ale neznamená,
že by nebyl otevřen pro další
zájemce.
V některých případech se ukázalo,
že je vhodné se zaměřit na mobilní
průmyslový robot, který by bylo
možné poměrně snadno přemístit
mezi jednotlivými pracovišti a zároveň
jej i vybavit dostatečnou senzorovou
technikou pro interakci s lidskou
obsluhou. V jednodušších případech
by mohl robot u stroje sloužit pro
vkládání a odebírání obrobků. V tomto
směru byl koncem minulého roku
ukončen úkol, jehož nositelem se
stalo za podpory Spolkového ministerstvem
pro vzdělávání a výzkum
BMBF Forschungszentrum Karlsruhe,
zaměřený na vývoj takového přemístitelného
robotu pro doplňování
obráběcích procesů. Robot se nazývá
Porthos (Portable Handhabungssysteme
für den ortsflexiblen Einsatz
in Produktion) a obsáhlá závěrečná
zpráva k tomuto úkolu je k dispozici
na www.porthos-roboter.de.
Zajímavý je ale naopak i odlišný
způsob manipulace s menšími díly,
v tomto případě většinou do hmotnosti
0,5 kg, který nabízí prostřednictvím
svých malých inteligentních
kloubových robotů Katana se 4 – 6
stupni volnosti švýcarská firma Neuronics
AG. Ty už svou senzorovou
výbavou přímou interakci s člověkem
dovolují, při případné kolizi se robot
zastavuje. Jsou snadno přenosné
a pro malosériovou výrobu výhodné
i způsobem učení ručním navedením
robotu. Roboty tohoto typu dodává
Neuronics od roku 2001 a mezi
poslední jejich inovace patří i způsob
řízení hlasem. Roboty mohou být
vybavené různými typy chapadel, od
prstových až k podtlakovým. /jš/