Důraz na jemnou motoriku a kooperaci
Podle statistiky World Robotics Report, kterou každoročně připravuje mezinárodní robotická federace (IFR), se v loňském roce na celém světě prodalo rekordních 384 000 robotů. To je o 1 % více než v předchozím roce. Objem prodeje průmyslových robotů tak vzrostl již po šesté v řadě (2013–2018). Tento trend samozřejmě reflektoval i nedávný veletrh Hannover Messe, který je kromě jiného také veletrhem robotiky. Návštěvníci tak na něm mohli spatřit více či méně tradiční průmyslové roboty, spolupracující roboty (coboty) či autonomní dopravně-logistické systémy. Ohniskem těchto technologií se v posledních letech stala Hala 17, kde své žhavé novinky prezentovaly firmy jako Fanuc, Yaskawa, Stäubli, Universal Robots, Franka Emika, Denso, Yamaha, Mitsubishi, Kawasaki nebo ABB. Cena Robotics Award letos do Dánska Učit se od přírody – právě tento přístup letos dopomohl dánské společnosti OnRobot k vítězství v prestižní mezinárodní robotické soutěži Robotics Award pořádané každoročně v rámci veletrhu Hannover Messe. Tato firma získala ocenění za svůj gripper Gecko. V závěrečném kole soutěže, do nějž postoupily pouze tři firmy, porazila forwardttc (ve spolupráci se společností KUKA) a MASKOR Institute. Cena je dotována finanční částkou 10 000 eur a letos byla udělena podeváté. Soutěž organizuje Hannover Messe společně s německou Robotickou akademií a časopisem Industrieanzeiger. Jejím patronem je Bernd Althusmann, dolnosaský ministr hospodářství, práce a dopravy. Gripper Gecko zaujal porotu tím, že používá miliony mikrovláknových stvolů, které k povrchu přilnou díky van der Waalsovým silám — přitažlivým a odpudivým interakcím mezi molekulami – tedy stejně, jako to při svém pohybu dělá gekon. Gecko tak umožňuje uchopit a zvednout jakýkoli druh plochých a hladkých povrchů bez použití stlačeného vzduchu nebo jakéhokoli externího napájení. To jej činí velmi efektivním a snadno využitelným v aplikacích Pick & Place. Druhé místo v robotické soutěži obsadil společný projekt firem forwardttc a Kuka. Jedná se o nízkonákladového robotického asistenta určeného k nabíjení elektromobilů. Proces nabíjení lze zahájit i prostřednictvím dálkového ovládání nebo mobilní aplikace. Nabíječka je kompatibilní se všemi elektromobily a nabíjecí proces může být dokonce přizpůsoben i pro jiná inovativní paliva, jako je například vodík. Třetí cenu získal Institut mobilních autonomních systémů a kognitivní robotiky při Aachenské univerzitě aplikovaných věd, a to za autonomní terénní robot ETAROB. Tento robot zefektivňuje odstraňování plevele v rostlinné výrobě. Na rozdíl od běžných systémů se ETAROB může volně pohybovat v nestrukturovaném prostředí, vyhýbat se překážkám a odstraňovat plevel i s kořeny. Úsporn á a kompaktn í řešení Robotizace kráčí ruku v ruce se snahami o zefektivňování výrobního procesu. Výrobci hledají úsporná, kompaktní řešení, která jim umožní umístit co nejvíce strojů na co nejmenším prostoru a zároveň zajistí snadný přístup k nim a pohodlnou kontrolu. Společnost Bosch Rexroth přichází s novým spolupracujícím robotem, výrobním asistentem zvaným APAS, který také nepotřebuje bezpečnostní plot a měl by podle výrobce být základním prvkem automatizovaných integrovaných logistických řešení umožňujícím i sledování pohybu jednotlivých produktů. Díky své unikátní bezpečnostní technologii je tento robot předurčen k těsné spolupráci s člověkem. Výrobní materiál mu může být podáván ručně nebo automaticky – pomocí zásobovacích vozíků. Díky integrované kameře dokáže rameno robotu detekovat díly, které mu nebyly předloženy ve správné poloze, a uchopí je správně a následně je umístí na dopravní pás. Díky velké spínací vzdálenosti senzorického bezpečnostního panelu a bezkontaktní detekci osob se robot pohybuje pro člověka bezpečnou rychlostí 0,5 m/s. Volitelná funkce sledování vzdáleností, například pomocí laserového skeneru, se nachází ve výšce 90 cm až 110 cm a spolehlivě tak detekuje zaměstnance ve větší vzdálenosti. To umožňuje zvýšit provozní rychlost robotu až na 2,3 m/s. Pro projektanty logistiky a výroby, kteří musejí roboty zařadit do stávajícího uspořádání haly a jednotlivých strojů, to znamená, že výrobní prostředí většinou vůbec nemusejí měnit. Interaktivní ovl ádání i pro velké průmyslové roboty Vědcům z Fraunhoferova institutu pro obráběcí stroje a tvářecí technologie IWU se podařilo vyvinout inovativní technologii, která lidem umožní spolupracovat s velkými průmyslovými roboty intuitivním způsobem. Díky této technologii jsou totiž robotická zařízení schopna rozpoznat lidská gesta, tváře a držení těla, což spolupráci s lidmi učiní mnohem bezpečnější a efektivnější. „Je to poprvé, kdy lidé mohou komunikovat a spolupracovat s velkými a těžkými roboty prostřednictvím pouhých gest rukou,“ řekl Mohamad Bdiwi, vedoucí oddělení robotiky ve Fraunhoferově institutu IWU. Robot rozpozná lidská gesta, tváře a postoje, jakmile člověk vstoupí do jeho pracovní zóny. Tato data pak poslouží k zajištění bezpečnosti týmové práce a k řízení robotu. Člověk prostě gestikuluje rukama a pažemi, aby instruoval spolupracovníka k vykonání úkolu. Robot je přitom schopen interpretovat i poměrně složité pohyby. „Naše technologie přináší ovládání gesty do průmyslových aplikací. Doposud se používala hlavně v herních aplikacích,“ vysvětluje Mohamad Bdiwi. Robot z Fraunhoferova institutu dokáže sledovat nejen ruce, ale i tváře. Pokud například člověk pohlédne do strany nebo za sebe, aby pohovořil s jiným lidským spolupracovníkem, stroj pozná, že gesta nejsou určena jemu, a ignoruje je. Robot také pozná, když má člověk ruku příliš blízko u svého obličeje, a počká proto s další činností, dokud člověk ruku nedá pryč z „nebezpečné zóny“. Umělá inteligence dláždí cest u autonomn ímu uchopov ání Robotická ruka opatrně uchopí náhodně vytvořený útvar z barevných dílků a pak jej položí. Identifikuj, uchop, polož. Učiň to znovu a pak znovu. To, co se na první pohled vypadá jako dětská hra, je vlastně velmi sofistikovaný postup. Roboty a manipulační systémy zítřka budou umět zkoumat a identifikovat objekty zcela samostatně a nakonec s nimi budou schopny i samostatně zacházet. Právě to ve své expozici velmi plasticky předvedla německá firma Schunk, která je expertem na upínací systémy. „V příštích letech dojde k znovuobjevení průmyslové manipulace,“ předpovídá Markus Glück, ředitel výzkumu a vývoje ve společnosti Schunk. V minulosti se každý krok komplikovaně programoval. V dohledné budoucnosti se však manipulační systémy budou chovat mnohem nezávisleji. „Trh si již dnes žádá uchopovací systémy, které jsou rychlé, snadno nastavitelné a automaticky se přizpůsobují různým situacím. Také spolupráce mezi lidmi a roboty i komunikace mezi jednotlivými komponenty zapojenými do výrobního procesu nabývají na významu. Inteligence, networking a spolupráce se stávají hnacími silami automatizace výroby,“ dodává Markus Glück. Japonská společnost FANUC na Hannover Messe představila širokou paletu automatizačních technologií a jejich integraci do všech výrobních oblastí prostřednictvím IoT a systému FIELD. Rozlehlá expozice této firmy byla plná ukázek integrovaných řešení z širokého produktového portfolia včetně konceptů, jako je Service First. Současnou vývojovou fázi firmy FANUC velmi vystihuje systém FIELD. Jedním z nových a již prověřených nástrojů je Zero Down Time (ZDT), škálovatelný nástroj pro preventivní údržbu. Pro menší skupiny robotů nabízí nyní FANUC svou vlastní jednotku, která shromažďuje a vyhodnocuje provozní data, a je tak zajímavým modelem pro středně velké aplikace. Novinkou byl také iRProgrammer, který usnadňuje nastavení a programování robotů. Jedná se o softwarové rozhraní, které funguje i na tabletech nebo noteboocích. Software byl původně vyvinut pro roboty SCARA, nyní je však použitelný pro všechny roboty FANUC. V Hannoveru byl letos iRProgrammer poprvé představen na větších robotech. K největším magnetům stánku společnosti FANUC patřily kolaborativní roboty. FANUC je prezentoval v různých variantách včetně té, jež umožňuje zpracování obrazového materiálu. K vidění byl například také robot R-1000iA, určený k bodovému svařování, nebo nový lakovací robot SCARA P-40iA. Petr Jechort, Hannover
