Tým výzkumníků z Centra dopravního výzkumu (CDV) a odborníků společnosti IMSEA vyvíjí přenosnou platformu spojenou s virtuální realitou, která uživatelům umožní ovládat autonomní dopravní systémy pomocí gest rukou. Nově navržená platforma ve formě robotických rukavic propojených s virtuální realitou, případně rozšířenou realitou, by uživateli měla umožnit přirozenými pohyby efektivně řídit více než jeden stroj. Jimi vybavený uživatel by sice nedržel skutečný volant, ale z polohy rukou by bylo zřejmé jeho natočení toho virtuálního. V projektu budou definována ovládací gesta určující, které úkony má autonomní systém provést. Musí být přesně vymezena, aby nedocházelo k jejich záměně. Tým expertů vytváří koncept pro prostředí, které se dynamicky mění a kde nelze naplánovat trvalé dopravní trasy. Zprostředkovaný 3D přenos s vizualizací dráhy by měl umožnit i sloučení jednotlivých vozidel, která jedou těsně za sebou, do konvojů. Gesty rukou bude uživatel schopen intuitivně plánovat a korigovat trasy autonomních systémů, multiplikovat je, určovat lídry konvojů atd. Zvládne tedy řídit několik strojů zároveň. Takzvané četování [platooning nebo také flocking, tedy shlukování — metoda pro společné řízení skupiny vozidel — pozn. red.] snižuje spotřebu paliva a emise, je rychlejší, ekonomičtější a také bezpečnější. „Zabýváme se rozvojem technických a technologických komponentů systému, který podporuje provoz a rozvoj autonomních vozidel, z velké části se dotýká zpracování obrazu a tvorby zprostředkování reality ve virtuálním prostředí. Nedílnou součástí řešení je využití robotiky, umělé inteligence a obecně digitálních technologií v dopravě. Systém ve virtuálním prostředí doplní metodologie,“ popisuje základní technologie užité ve výzkumu Radim Luža ze společnosti IMSEA. Virtuální realita (VR) s ovládáním prostřednictvím robotických rukavic je podstatou celého projektu. Experti chtějí vytvořit uživatelské prostředí odrážející realitu ve VR, a to s reálným výhledem z vozidel i bez něj, tedy na základě mapových podkladů. Díky zprostředkované realitě bude operátor schopen předvídat případy, kdy je potřeba systém zkorigovat. Proto se výzkum zároveň zaměřuje na lidský faktor. „Zkoumáme psychologicko- -fyzickou zátěž, které by byl případný uživatel platformy vystaven, i uživatelskou přívětivost interakce člověka se strojem. Hledáme limity navrženého řešení i nové možnosti,“ informoval Štěpán Křehlík z Centra dopravního výzkumu. Metodika, jak tým doufá, bude odrážet výsledky výzkumu, které pomohou s vytvořením legislativy pro zavádění autonomní dopravy s poskytováním lidské inteligence na vyžádání. Výzkum by měl skončit v závěru roku 2024. /vd/
