Řada nejen technických firem dnes má skvěle zvládnuté marketingové oslovování svých cílových skupin. Vše přizpůsobují věku, pohlaví a dalším specifikům lidí, které chtějí zaujmout. Když se ale podíváme do útrob těch samých firem, vše je najednou úplně jinak. V řadě z nich stále panuje rigidní přístup jako vystřižený z dob před padesáti a více lety. Nikdo nebere v úvahu odlišnost jednotlivých generací ani se nesnaží vytěžit výhody z přirozených odlišností mužů a žen. O flexibilitě směrem k zaměstnancům ani nemluvě. Své o tom ví HR konzultantka a lektorka Vlasta Janovcová, která řadě výrobních i jiných firem pomáhá právě takové problémy překonávat. Pokud vás tato problematika i další související témata zajímají více, přihlaste se na akci Manufacturing Management Forum pořádanou společností Top Vision, specializovanou na firemní a manažerské vzdělávání. Akce se koná 8.–9. listopadu v Preciosa Lighting v Kamenickém Šenově a kromě Vlasty Janovcové na ní vystoupí i několik dalších odborníků. Více se dozvíte na webu manufacturingforum.cz. „Majitelé nebo ředitelé výrobních firem jsou často překvapeni, že mladší generace už požaduje větší flexibilitu a práce pro ni není alfou a omegou života. Někdy nechtějí slyšet, že pokud stojí o přilákání kvalitních lidí, měli by přemýšlet o změně firemní kultury a přístupu k zaměstnancům. Domnívají se, že se to týká jenom start-upů nebo pražských kancelářských korporací, ale klasických fabrik ne,“ říká Vlasta Janovcová. Jako příklad uvádí situaci, s níž se nedávno setkala. Výrobní firma, majitelé ve věku přes šedesát let. Firma se dostala do krize, museli vyměnit generálního ředitele a povýšili do této pozice 35letého manažera, dosavadního výrobního náměstka. Sami by v obdobné situaci před 15 lety ve firmě seděli denně 15 hodin a snažili by se krizi vyřešit. Nový generální ředitel ovšem bez ohledu na novou zodpovědnost nadále vozil své děti dvakrát týdně už ve tři hodiny odpoledne na kroužky. Byl si jistý jak tím, že firmu uřídí, tak tím, že se chce dělit se svou manželkou o rodičovskou zodpovědnost. Majitelé zůstali v šoku. Předpokládali, že nový ředitel vše odloží stranou a firma bude na prvním místě. Ale současně si uvědomili, že nemají moc kde jinde brát, mladší generace manažerů taková začíná být. Chce si vybírat místo a čas své práce. Kanceláře je už moc nebaví, a když, tak si je představují jako příjemné prostředí, kde se dá i relaxovat, mohou si tam vodit děti a psy, v pracovní době si například zajít do sauny a pak si čas napracovat. Starší generace se s tím nechce smířit, zvláště ve výrobních firmách se bojí, že se tímto přístupem manažerů nakazí i dělníci. A také že ano, i ti už chtějí větší flexibilitu. A pokud se tomu majitelé a ředitelé nepřizpůsobí, riskují, že to firmu poznamená i ekonomicky. Zvláště v situaci, kdy je obrovský nedostatek zaměstnanců. Každý by chtěl být lídrem na trhu, ale ti nejlepší se nepohrnou do firem, kde panuje zatuhlý a rigidní režim a všechno je problém. Stejně tak například ženy po mateřské často představují špičkovou pracovní sílu, ale firmy jim nevycházejí vstříc s částečnými úvazky, čímž o jejich potenciál přicházejí. Změna myšlení je tedy v tomto případě určitě na místě. Když ne kvůli zaměstnancům samotným, tak kvůli dlouhodobé ekonomické životaschopnosti firmy. www.topvision.cz
