Badatelé Georgijské univerzity si zahráli na alchymisty. Pomocí důmyslné nanotechnologie vytvořili zlato ze rzi, čímž se zlato stává mnohem dostupnějším pro výzkum i pro průmyslovou výrobu. Vedoucí týmu Simona Hunyadi Murphova se nijak netají tím, že jejich výzkum má k alchymii v jistém smyslu doopravdy blízko. Se svými kolegy zkombinovala malé množství nanočástic zlata s magnetickými nanočásticemi rzi. Tím vznikla hybridní nanostruktura, která má vlastnosti obou dvou složek – rzi i zlata. Jak říká Murphová, středověcí alchymisté často usilovali o vyrobení zlata z jiných kovů. A jejich týmu se to povedlo. Není to ale alchymie, nýbrž nanověda 21. století. V dnešní době je zlato ceněné jako kdysi, vlastně ještě mnohem více. Nalezlo celou řadu uplatnění v průmyslu, medicíně, zubním lékařství, elektronice, kosmických technologiích, i leckde jinde. Není totiž jenom krásné, ale má i unikátní fyzikální a chemické vlastnosti, díky nimž je velmi inertní a odolné vůči oxidaci. Zlato je ale, jak známo, stále velice drahé, což omezuje jeho využití v širokém měřítku. Tým Murphové proto dotáhl sen alchymistů do konce a vylepšil zlato nanotechnologií. Podařilo se jim vytvořit celou novou třídu hybridních nanomateriálů, které jsou relativně levné a netoxické. Pozoruhodné je, že ačkoliv tyto materiály obsahují jenom málo zlata, přesto fungují tak jako nanočástice z čistého zlata. A nejen to, v některých případech jsou dokonce z našeho pohledu lepší, nežli původní nanočástice zlata, a zároveň jsou i magnetické, což zásadně rozšiřuje možnosti jejich využití. Hybridní nanočástice jsou například lepšími katalyzátory, což jistě stojí za pozornost. Na obzoru se teď rýsuje spousta zajímavých aplikací v biomedicíně – počínaje zobrazováním a diagnostikou, až přepravou léčiv a novými typy léčby. Své využití by hybridní nanočástice zlata a rzi mohly nalézt třeba i v různých technologiích životního prostředí.
