Pokud je v současné pandemii viru SARS-CoV-2 něco jistého, tak to, že k jejímu co nejhladšímu zvládnutí bude zapotřebí ohromného množství ochranných pomůcek. V březnu náměstek amerického ministerstva zdravotnictví před Kongresem řekl, že země by v případě vážné epidemie potřebovala zhruba 3,5 miliardy respirátorů různých tříd. Za běžných okolností jde většinou o produkty na jedno použití. Jejich spotřeba je ovšem ohromná, materiálu málo, a tak se zaběhnutá pravidla přizpůsobují mimořádným okolnostem. Ve Spojených státech tak Středisko pro kontrolu nakažlivých nemocí (CDC) doporučilo několik postupů, jak problém s nedostatkem respirátorů řešit. V USA jsou stejně jako v Evropě doporučeny pro zdravotníky respirátory zhruba odpovídající naší kategorii FFP2 – podle americké klasifikace N95. CDC raději doporučuje, aby každý zdravotník měl několik respirátorů, které by mohl nechat vždy několik dní „vyvětrat“, a každý z nich použil vícekrát. (Připomínáme, že virus SARS-CoV-2 by podle zatím dostupných údajů neměl na podobných materiálech vydržet déle než tři dny.) Pokud to není možné a respirátory se musejí „točit“ rychleji či předávat z člověka na člověka, CDC uznává možnost sterilizace respirátorů a jejich použití pro více zdravotníků. Samozřejmě potřísněných, natržených či jinak poničených pomůcek se to netýká. Rozhodně zatím nelze říci, že by výsledky testů byly úplné. Doporučení jsou založena z velké části na experimentech, které se prováděly v minulosti pro krizové, například pandemické scénáře. Jeden třeba prováděla v roce 2016 agentura FDA ve spolupráci s výrobci. Experimenty tedy neprobíhaly s virem SARS-CoV-2, ale s jinými mikroorganismy, ale i tak jsou přenosné: zabít tento virus by nemělo být nemožné, těžší je přitom nezničit respirátor. Zatím bylo definitivně ověřeno pouze použití autoklávu (tj. v podstatě sterilizačního zařízení) jednoho typu pro jisté druhy masek. Využívá se přitom sterilizace parami peroxidu vodíku. CDC uvádí, že jeden starší pokus například ukázal, že využití par peroxidu vodíku nesnížilo účinnost zkoušených typů respirátorů ani po padesáti opakováních, ale v praxi schválilo počet opakování nižší. Vybrané typy respirátorů se dají tímto způsobem podle doporučení FDA sterilizovat až dvacetkrát, pokud do té doby nedojde k jejich poškození. Některá zdravotnická zařízení mají možnost recyklovat až desítky tisíc respirátorů denně. Především však CDC otevřela dveře dalším experimentům a pokusům. Na základě předchozích dílčích výsledků se považují za slibné jak sterilizace párou (pro některé typy), tak například ozařování intenzivním ultrafialovým zářením (to platí pro profesionální přístroje, domácí UV lampa nepomůže, protože nevytváří biocidní UVB-C záření). Přesný postup do značné míry závisí na konkrétním typu a doporučeních výrobce. Například i u nás se již objevilo prohlášení společnosti Moldex. Podle názoru jejích odborníků je nejpřijatelnějším způsobem dezinfekce respirátorů a filtrů Moldex sterilizace pomocí ethylenoxidu. Tato relativně běžná sterilizační metoda se používá v průmyslu i některých velkých nemocnicích. I CDC ji považuje za velmi nadějnou, doporučuje zatím ale pouze její další výzkum. Česko bez st erilizac e Spotřeba respirátorů v Česku je samozřejmě řádově nižší než v USA, rozhodně však není zanedbatelná. Podle odhadů se pohybuje v milionech kusů týdně, uvedl na Twitteru šéf krizového štábu Jan Hamáček. Podle něj má krizový štáb nastavenu spotřebu tak, že týdenní spotřeba respirátorů FFP2 v Česku by měla být kolem 3 milionů kusů týdně, FFP2 přes 200 tisíc kusů týdně. Podle informací na stránkách ministerstva zdravotnictví (údaj k 8. dubnu) tvoří respirátory nejdražší položku mezi objednanými zdravotními pomůckami. Stát jich zatím objednal více než 40 milionů kusů za celkovou cenu přesahující 4,5 miliardy korun (32 milionů standardu FFP2 za zhruba 2,9 miliardy korun a 8,4 milionu kusů standardu FFP3 za necelých 1,7 miliardy korun). Takové množství by mělo pokrýt spotřebu Česka na cca dva až tři měsíce. Ministerstvo zdravotnictví vydalo pokyn, podle kterého nemocnice „mohou pro potřebu svých zdravotnických pracovníků ověřenými sterilizačními metodami sterilizovat použité respirátory, zejména respirátory třídy FFP3, pro opakované použití, a to až třikrát“. Z dokumentu není jasné, které sterilizační metody jsou tím míněny. (V České republice jsou uznanými způsoby sterilizace: parní [121 nebo 134 °C], ethylenoxidová, formaldehydová, plazmová a horkovzdušná [160/170/180 °C].) Velké nemocnice oslovené redakcí respirátory v každém případě ani přes ohromnou spotřebu nesterilizují, potvrzují jejich mluvčí. Některé organizace však takové postupy připravené mají. Hasičský záchranný sbor má nouzové předpisy pro sterilizaci a opakované použití respirátorů pro případy, kdy není k dispozici dostatek respirátorů nových. Přesná metodika není veřejná, podle informací, které se dostaly do médií, se ovšem jedná o techniku vhodnou i do „polních podmínek“, která nevyžaduje žádné speciální přístroje, pouze relativně běžné a dostupné chemikálie. Postup vznikl na půdě Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany (SÚJCHBO) a podle něj by se jeden respirátor měl používat maximálně třikrát. Při experimentech se prokázalo, že ani po třech použitích nedojde k významné ztrátě schopnosti záchytu drobných částeček. Pokles schopností by neměl přesáhnout 10 %. Na zkouškách a vytváření nových postupů spolehlivé a šetrné sterilizace respirátorů pracuje podle našich informací také Státní zdravotní ústav, zatím ovšem žádný doporučený postup podle našich informací nezveřejnil. Na svých stránkách vydal překlad zprávy na toto téma, kterou sestavilo Evropské středisko pro kontrolu nakažlivých nemocí (ECDC). Za v menší či větší míře ověřené postupy považuje sterilizaci párami peroxidu vodíku, možnosti dalších se zkoumají. Radí alespoň jiné metody, které mají prodloužit životnost respirátoru, například nošení roušky či obličejového štítu přes respirátor. jj
