Velká Británie potřebuje
6 nových jaderných
elektráren
Podle Konfederace britského
průmyslu (CBI) Britové musí
zprovoznit 6 nových jaderných
elektráren nejpozději do roku
2030. Britští průmyslníci se obávají
následujícího desetiletí, kdy
bude řada dosluhujících energetických
zdrojů v zemi uzavřena
a požadují jejich rychlou a spolehlivou
náhradu.
CBI usuzuje, že Velká Británie
potřebuje zhruba 10-16 nových
jaderných reaktorů v 6-10 nových
jaderných elektrárnách. Ty by měly
disponovat celkovým výkonem 16
GW. Zároveň by umožnily podstatně
snížit emise skleníkových plynů.
Zástupci britského průmyslu
volají také po změně britské
vládní energetické politiky, která
významně podporuje investice do
obnovitelných zdrojů energie na
úkor efektivnějších způsobů výroby
elektřiny. A to včetně jaderné
energetiky.
CBI upozorňuje, že jaderná energetika
je nejen velmi spolehlivým
způsobem výroby elektrické energie,
ale i ekonomicky výhodným. Cena
jaderného paliva nepodléhá prudkým
výkyvům jako u zemního plynu.
Navíc se cena jaderného paliva na
ceně vygenerované elektřiny podílí
jen 5-10 %, zatímco cena zemního
plynu spalovaného při výrobě elektřiny
se podílí více než 70 %.
Nová jaderná elektrárna
v Jižní Africe
Chronický nedostatek elektrické
energie, kterým trpí Jižní Afrika, zmírní
nová velká jaderná elektrárna o výkonu
20 GWe. Elektřinu začne dodávat již na
konci příštího desetiletí.
Tamější vláda zamýšlí budovat jadernou
energetiku v partnerství s výrobci
technologií. Nechce se tedy omezit
jen na obchodní soutěž pro dodavatele,
kterou by organizovala státní energetická
společnost Eskom. Ta zatím
provozuje jedinou jadernou elektrárnu
na africkém kontinentu o výkonu 1800
MWe (Koeberg 1 a 2) a má zájem
budovat další. Své plány musela zatím
(pro nedostatek finančních prostředků)
odsunout.
V případě schválení výstavba nové
velké jaderné elektrárny přinese jihoafrické
ekonomice řadu nových pracovních
míst. Vlastní stavba a dodávky
zaměstnají až 70 000 lidí. Nepřímo
přinesou obživu až pro 300 000 Jihoafričanů.
Velký nedostatek elektřiny v Jižní
Africe se projevil kromě jiného
i v důsledku zpoždění výstavby dvou
nových uhelných elektráren v Kusile
a v Medupi. Každá z nich má mít
výkon 4800 MWe. Jsou to první nové
elektrárny, které společnost Eskom
postavila po více než 20leté přestávce.
Zpoždění některých dodávek způsobí,
že elektrárna v Kusile bude pracovat až
v roce 2013.
Rozvojem jaderné energetiky chce
jihoafrická vláda také snížit emise skleníkových
plynů. Ambiciózní programy
rozvoje energetiky ovšem vyžadují
značné investice.
Jaderno u elektrárnu
postaví rovněž Vietnam
Vietnamský parlament schválil stavbu
první vietnamské jaderné elektrárny.
Vládní plán počítá se stavbou dvou
jaderných elektráren, každé se čtyřmi
bloky. První z nich se má začít stavět
ve střední části země, v provincii Ninh
Thuan, a má mít celkový výkon 4000
MW.
Rychle rostoucí ekonomika Vietnamu
každoročně zvyšuje spotřebu
elektřiny o 15 %. Očekává se, že v roce
2020 bude Vietnamu chybět 50 mld.
kWh. Jaderné reaktory by měly zpočátku
pokrývat méně než 5 % spotřeby
energie v zemi, ale v roce 2050 by měly
dosáhnout už 30procentního podílu.
První jaderná elektrárna na břehu
moře se čtyřmi bloky po 1000 MW by
se měla začít stavět v roce 2014. Její
uvedení do provozu se plánuje v letech
2020 až 2021. Předpokládaná životnost
je 60 let. Bude mít varné, nebo tlakovodní
reaktory. Náklady dosáhnou
minimálně 10,3 mld. USD. Financovat
se má z větší části zahraničními úvěry.
Vietnamu nabízejí spolupráci při
výstavbě jaderných elektráren všichni
přední světoví výrobci. S několika
zeměmi uzavřel Vietnam dohody
o mírovém využívání jaderné energie.
Na jejich základě se uskuteční i výchova
a další profesní příprava specialistů
pro jadernou energetiku. /hv/
