Předběžné výsledky prvního klinického testu v Americe ukazují, že remdesivir dovede urychlit zotavení pacientů o 31 %. Pravděpodobně však nebude ideální cestou pro těžce nemocné pacienty. Americký vládní Národní ústav pro alergii a infekční nemoci zveřejnil relativně příznivé výsledky z první velké klinické zkoušky léku remdesivir společnosti Gilead. Jde o závěry ze studie známé jako ACTT, která má za úkol ověřit účinnost léku v boji proti těžkému průběhu nemoci covid-19. Studie se zúčastnilo 1 063 pacientů, část z nich dostávala během pobytu v nemocnici experimentální lék od firmy Gilead Sciences, druhá část dostávala neúčinnou látku (placebo). Protože šlo o dvojitě zaslepenou studii, ani ošetřující lékaři nevěděli, zda podávají pacientovi lék, či placebo. Takováto kontrola se dělá jen tam, kde neexistuje žádná známá účinná léčba – kdyby existovala, musel by se experimentální přípravek porovnávat s ní. Předběžné výsledky ukazují, že pacienti, kteří dostávali remdesivir, se zotavili o 31 % času rychleji než pacienti, kteří dostávali placebo. U pacientů na remdesiviru byl medián 11 dnů oproti 15 dnům u pacientů, kteří dostávali placebo. Výsledky také naznačují, že remdesivir zvyšuje šanci pacienta na přežití. Úmrtnost byla 8,0 % pro skupinu, která dostávala remdesivir, oproti 11,6 % u placebo skupiny. Je nutné upozornit, že vzhledem k tlaku, pod kterým se dnes na lécích proti covidu- 19 pracuje, jde o první předběžné výsledky, nikoli kompletní závěry. Remdesivir – stejně jako další potenciální terapie – je potřeba vyzkoušet v různých kontextech, dávkách a postupech. Zatím se mluví o „mírném zpomalení“ nemoci: „Nevypadá to na 100% lék, ale je to důležitá ukázka toho, že lék může proti viru účinkovat,“ komentoval výsledek ředitel Národního ústavu pro alergii a infekční nemoci Anthony Fauci, toho času poradce amerického prezidenta. Jde tedy jen o jednu z klinických studií přípravku – a už nyní se ukazuje, že výsledky nejsou vždy pozitivní. Několik dní před zveřejněním pozitivních výsledků ze zkoušky ACTT se na veřejnost dostaly výsledky menší čínské studie, která žádný pozitivní vliv nezaznamenala. Výrobci remdesiviru, společnosti Gilead, tedy pozitivní zpráva ze zatím největší a z vědeckého hlediska nejlépe konstruované zkoušky přišla velmi vhod. Testy zatím nelze srovnávat V současnosti probíhá minimálně šest klinických zkoušek remdesiviru. Menší testy už proběhly, ale nedokázaly o účinnosti léku mnoho říci. Vůbec první zprávy pocházely z velmi malého vzorku 12 pacientů, kteří v USA dostali lék mezi 25. lednem a 5. únorem letošního roku. (První pacient, který byl léčen remdesivirem, přišel do nemocnice 19. ledna.) Sedm pacientů bylo hospitalizováno, několik z nich mělo dokonce poměrně vážný průběh nemoci. Nikdo z nich nezemřel. Protože však chybělo srovnání s jinou léčbou, autoři práce výslovně píší, že z těchto výsledků „nejsou schopni posoudit účinnost či bezpečnost přípravku“. 10. dubna pak v New England Journal od Medicine (NEJM) vyšla práce, která popisuje výsledky zhruba 60 vážně nemocných pacientů, kteří lék dostali v rámci tzv. compassionate use programu. Ani tentokrát tedy nešlo o klinickou studii, která by umožnila přímé srovnání s jinou léčbou, a výsledky tedy nejsou průkazné. Šlo o skupinu velmi nemocných pacientů, kteří se do programu kvalifikovali právě z důvodu svého ve vážného stavu (či proto, že šlo o těhotné ženy, a mohlo tedy dojít ke ztrátě dvou životů). Jediné alespoň poněkud relevantní srovnání je mezi různými skupinami těchto pacientů. Remdesivir se totiž nedostal zdaleka ke všem pacientům, kteří by se do toho programu mohli kvalifikovat. Například proto, že během epidemie ve Wu-chanu nebyl k dispozici. Autoři práce v NEJM však upozorňují, že skupina pacientů léčených remdesivirem patřila mezi podobnými kohortami v řadě ukazatelů k těm méně zasaženým. Zhruba po 18 dnech (to je medián) od podání léku byla úmrtnost ve skupině 13 %. Ve skupinách těžkých pacientů v Číně byla úmrtnost od 17 do 78 %. V klinické studii intenzivně zkoumané lékové kombinace lopinavir– ritonavir u pacientů s těžkým průběhem byla úmrtnost 22 %. Ale jak jsme už uvedli, pacienty v jednotlivých studiích není možné srovnávat přímo. Úspěšnější při léčení lehčích případů Dodejme také, že pacienti s opravdu těžkým průběhem zřejmě nejsou pro remdesivir a další podobné antivirové léky nevhodnějšími subjekty. Na základě zkoušek u zvířat se očekává, že u pacientů s lehkým průběhem infekce by mohl být účinek pozorovatelný snáze. Pokud by byl účinek stejný u lidí jako u pokusných zvířat, což není zdaleka jisté, na samém počátku infekce by přípravek mohl zpomalit množení viru. A to tak výrazně, že by nemoc měla lehký průběh ještě ve větším procentu případů než obvykle. Přípravek totiž nijak neléčí symptomy, jen by viru měl komplikovat jeho množení v těle. Viry se neumějí dělit samy, potřebují k tomu hostitelskou buňku, kterou „oklamou“, aby vyráběla novou generaci viru. Remdesivir a podobné přípravky (přesněji tzv. analogy nukleotidů) velmi zjednodušeně řečeno slouží v buňce jako falešné stavební díly vhodné pro stavbu dalších kopií viru. Ovšem ve skutečnosti obsahují pokyn k ukončení „stavby“, a množení viru tedy přítomnost přípravku zastaví. Tedy alespoň v ideálním případě, v praxi samozřejmě nemusí postup fungovat. Například proto, že virus zmutuje a „falešné díly“ nepoužije. /jj/
