Jediným producentem černého uhlí v Č eské republice je OKD. Těží je v hlubinných dolech
v jižní části Hornoslezské uhelné pánve – v Ostravsko-karvinském revíru. Zdejší černé
uhlí s nízkým obsahem síry a dalších příměsí se hodí pro koksování, metalurgii, chemické
zpracování a samozřejmě pro výrobu elektřiny a tepla. Roční produkce 5 dolů se pohybuje
okolo 11 mil. t ročně.
To je čelní strana mince. Méně okázalý
rub představují devastující dopady
těžby uhlí na povrch obcí v těžební
oblasti. Třebaže podmínky těžby jsou
podloženy řádnými smlouvami mezi
dotčenými městy, obcemi a těžebním
subjektem a představitelé vedení jednotlivých
dolů průběžně jednají jak se
zástupci měst a obcí, tak se zástupci
občanských iniciativ, nezbytný kompromis
se nezřídka hledá a nalézá jen
ztuha. Je logické, že místní exekutiva
a občané se nemohou a nechtějí smířit
s jakýmkoliv trvalým poškozením krajiny.
To respektuje také OKD a způsobené
důlní škody na bázi platných
právních předpisů se snaží nákladem
mnoha desítek milionů korun rekultivovat.
Cílem rekultivačních projektů
je návrat krajiny, která byla zásadně
proměněna lidskou činností, do přirozeného
stavu, v němž území funguje
jako soběstačný ekosystém s původními
živočišnými a rostlinnými druhy.
Ty se sem postupně vrací a na řadě
lokalit dokonce vzniká nový unikátní
ekosystém s výskytem vzácných druhů
fauny a flóry.
O rekultivované plochy je v regionu
zájem. Mohou efektivně posloužit
i k rozvoji místních podnikatelských
aktivit, k rekreačnímu a sportovnímu
vyžití zdejších obyvatel apod.
KON EC ST ARÝCH HALD
K nejpostiženějším lokalitám revíru
patřívalo dlouhá desetiletí Karvinsko.
K jeho obrazu v myslích místních obyvatel
i návštěvníků této nejvýchodnější
výspy ČR neodmyslitelně patřily
vysoké haldy hlušiny. Prašné kužely
s tendencí k nebezpečnému samovznícení
v polovině XX. století nahradily
tabulovité nebo stupňovité odvaly.
S útlumem těžby v 90. letech se
objem ukládané hlušiny výrazně snížil.
Ta se ve zdejším regionu využívá
i jako stavební materiál (pro vytváření
zemních těles komunikací) a jako materiál
pro úpravy terénu (včetně sanací
a rekultivací).
Část odvalů a hald se začala zazeleňovat
přirozenou cestou (tzv. sukcese).
Společně s vodními plochami
v poklesech po těžbě postupně
vzniká nová krajina
s vysokou biologickou
hodnotou. Většina odvalů
v ostravské části revíru je
už dnes ústrojně zapojena
do krajiny. V karvinské části
se to daří jen postupně.
Zasažené plochy lze rekultivačně
ošetřit až poté, co
se v podzemí zastaví těžba
uhlí. A toho tu ještě zbývá
nemálo.
Povrchové škody způsobené
poklesy mají mnoho podob:
od drobnějšího poškození
jednotlivých staveb až
po rozsáhlé škody na dopravních
a inženýrských sítích.
Projevují se úbytky a ztrátami
vody ze studní. Ovlivňují však i velké
vodní toky a místní rybníky.
Typickým projevem hlubinného dobývání
uhelných ložisek jsou deformace
zemského povrchu nad vytěženými
plochami. Jejich velikost a rozsah jsou
úměrné mocnosti slojí, odrubané ploše
a intenzitě dobývacích prací. Závisí
také na horninovém složení. Na Ostravsku
činily až 20 m. Kupříkladu ostravský
hrad poklesl od zahájení těžby
do současnosti o 14 m. Na Karvinsku,
kde jsou dobývány mohutné sloje, to
místně bývalo až 40 m. Třeba celkový
pokles kostela sv. Petra z Alkantry poblíž
bývalého Dolu Gabriela činí 33 m.
Budovy starého karvinského nádraží
zmizely bezezbytku.
BLÝSKÁN Í NA LEPŠÍ ČASY
Na počátku července jsme Karvinsko
navštívili znovu a můžeme potvrdit,
že díky probíhajícím rekultivacím
se území zasažená těžbou výrazně
mění k lepšímu. Jen vloni proběhlo
55 větších rekultivačních projektů.
Celkové náklady dosáhly téměř 265
mil. Kč.
Největší zdejší rekultivační akcí
(s potenciálem proměnit se v atraktivní
odpočinkovou a rekreační lokalitou
pro obyvatele Karviné a okolních
obcí) je rodící se Darkovské moře.
Na území o rozloze 147 ha vzniká
prostor pro příměstskou rekreaci s lesními
porosty, vodní plochou, volnými
loukami a s přístupovou komunikací.
Podle Vladislava Sobola z OKD, k rekreačním
účelům by Darkovské moře
mohlo začít sloužit po roce 2015: „Loni
skončila tzv. technická rekultivace
a teď bude 5 let následovat tzv. biologická.
Stromy a křoviny, které se tam
vysadily, musí trochu povyrůst, pláže
zarůst travou apod.“
Pod hlavičkou OKD probíhaly rekultivační
práce na rozloze téměř 860
ha. A to jen vloni. Mezi nejvýznamnější
projekty patří úprava řeky Stonávky,
9. etapa rekultivace lokality
Louky, rekultivace Soleckého kopce
v Karviné, či jižní části Karvinského
potoka. Významné sanační a rekultivační
akce byly dokončeny v lokalitách
Svojsíkovo údolí, Oprechtický
les a Křemenec. V současnosti probíhají
na území Darkova, Lipin, Bonkova
a Špluchova, dále v okolí Karvinského
potoka, v prostoru nádrže
Hlubina a kalových nádrží Dolu Lazy
a v lokalitě František.
Od roku 1989 se celkové náklady
na rekultivace v těžebním revíru OKD
vyšplhaly na téměř 4,25 mld. Kč. Díky
tomu, že na financování zahlazování
škod se podílel rovněž stát, tempo rekultivačních
prací se zrychlilo i v karvinské
části revíru. V ostravské oblasti
se po ukončení těžby krajina už nedevastuje
a odstraňování jejích následků
není v současné době tak intenzivní
jako na Karvinsku.
GOLF PRO KARVIŇÁKY
V samotném okresním městě, resp.
v jeho lokalitě Lipina, mezi řekou Olší
a Stonávkou, se rodí nový golfový
areál. Po svém dokončení bude patřit
k největším v Evropě. Spočívá na ploše
někdejšího dobývacího prostoru
OKD, která prošla terénními úpravami
v rámci povinnosti těžební organizace
zajistit sanaci pozemků.
Pro ilustraci: budoucí
golfové hřiště s 9 jamkami
s různými konstrukčními
vrstvami, bude vybaveno
nejenom moderně řešenými
jamkovištěm (20 cm drenážní
vrstva, 10 cm štěrk
a 30 cm vegetační substrát),
odpalištěm (20 cm drenážní
vrstva, 10 cm štěrk a 25 cm
vegetativního substrát)
a bunkry (20 cm drenážní
vrstva, 5-10 cm písek). Plochy
mezi odpalištěm a jamkovištěm
(tzv. fairway)
v délce cca 3,66 km jsou
již zatravněny a udržovány
občasným střihem travního
krytu. Instalován je rovněž
podzemní zavlažovací systém. Trubní
vedení a ovládací kabelové vedení
propojené s výsuvnými postřikovači
jsou ovládány ventily a centrální jednotkou
(systém RAIN BIRD STRATUS).
Ve finále bude území řešeno
jako kombinace výsadeb mimolesních
porostů, kosených luk a vodních
ploch.
Cílevědomé rekultivace nejenom
napravují vzhled postižené krajiny.
Zároveň jí i lidem dávají nové šance.
/bs/
