Regulace deregulace, nežijeme před 10 lety

I laik ve světě EU si musel povšimnout, že deregulace energetik tak vehementně prosazovaná před 15 lety narazila a diskuse na téma jak dále vyvrcholila souběžně s vysokými cenami elektrické energie a ropy. Stačilo několik skutečných střetů s realitou, například opakující se krizí s dodávkami plynu z Ruska, aby Evropa pochopila, že další cesta energetického trhu nevede cestou nalinkovanou v podmínkách ideálního tržního modelu – kde všichni dodržují pravidla hry. Rusko nás učí, co je to strategická energetická (a mafiánská) zbraň – jen naivisté si to vykládají jako obchodní střet. Mamonu deregulace (a nejen energetiky) podlehly všechny vlády této země a téměř všechny vlády EU a bylo jen štěstím, že Zemanova vláda pocítila určitou averzi k zájemcům o českou energetiku na základě čerstvých, ale drastických zkušeností s privatizací. Nedovedeme si ani domyslet, kde by dnes byl český průmysl, kdyby byly realizovány teorie a plány Václava Klause a následovníků! (Někteří byli přesto členy Pačesovy komise!) Bohužel, dnes už nežijeme před 20 či 10 léty, tedy obdobím, v němž žije zřejmě Václav Klaus, a dnes, jak se zdá, opět celá ODS. Volání po deregulaci jako léku proti ekonomické krizi v době, kdy se celý vyspělý svět zamýšlí nad příčinami (a neuměl je předpovědět natož analyzovat dodnes), je něco jako hlas se záhrobí. Oslovit již téměř totálně deregulovaný trh dalším požadavkem deregulace, když její výsledky jsou tak žalostné, je nepochopitelné. Může snad odstranění ekologických zákonů napomoci světovému hospodářství? Ať je člověk fandou republiky nebo ne, musí se začít obávat, že české předsednictví spěje k obrovskému průšvihu ne tím, že jsme malá země a měli bychom se spíše starat o problémy malých zemí a získat si tak jejich respekt a uznání silnějších, ale předstíráním znalostí a přehledu velkého hráče. Je to směšné jako sama hra s cukrem. Už proto, že si naši politici zřejmě pletou deregulaci s byrokracií a korupcí, kterou zde vypěstovali jako tropickou džungli. Pokud je Evropa tak liberální, že na jednání s Ruskem o plynu pošle jednoho ze svých největších kritiků, který zřejmě ani neumí uvažovat v evropském stylu a odpovědnosti, je to důkaz otevřenosti systému, jemuž Klausovi pohrobci nemohou přijít na jméno. Ale promarnit takovou šanci vyrůst odborně i politicky jaká se nabízí předsednictvím EU je prostě trestuhodné a republika za ni zaplatí vysokou daň. Jan Baltus