Vydalo nakladatelství Sdělovací technika
2005, 154 stran
Autorský kolektiv16 renomovaných tvůrců,
každý ze zorného úhlu své profesionální orientace,
předkládá čtenáři vize budoucího vývoje světa
do horizontu příštích 45 let.
Autoři přispívají k mozaice faktů z pohledu prognostika,
ekonoma, právníka, vojáka, policisty,
informatika, matematika, publicisty, ekologa, finančního
manažera, farmaceuta, astronoma, sociologa,
chemika, či sportovce, pokud lze jejich
profese vůbec jednoznačně zařadit do standardní
mozaiky oborů. Nejde tedy o pouhou prognózu
vývoje ICT, ale o jisté vymezené části světa v celé
jeho šíři.
Je obtížné vystihnout v přiměřeném rozsahu,
a to populární a zároveň co nejpřesnější formou
prognózy příštího vývoje světa. Stačí připomenout
překotný a mnohotvárný vývoj v předchozím
období 45 let i časté nepřesnosti, kterými byly
podobné prognózy provázeny.
Budoucnost světa lze jistě nazírat z řady hledisek.
V příspěvcích je však patrný důraz na vrstvy
Česká republika, EU a Euro-americká zóna. Do
prognóz mimo takto stanovený perimetr se autoři
raději ani nepouštějí. Podobné prognózy lze totiž
založit na postoji pesimistickém či optimistickém.
Analýzy a předpovědi v příspěvcích tak vycházejí
v oboru daném profesionální orientací každého
z autorů mírně optimisticky. Vesměs předpokládají,
že současné hrozby vymezené části světa budou
anulovány. Upozorňují však i na nebezpečí,
které s sebou nese zaostávání politické kultury za
vývojem exaktních vědních a technických disciplín.
V této souvislosti patří prognózy pro Českou
republiku bohužel k těm nejpesimističtějším pasážím
knihy.
Z ducha příspěvků vyplývá, že autoři jsou si vědomi
toho, že vývoj se neubírá nějakým "přímým
směrem". Nepředpokládají však takové změny,
které by ve vymezeném horizontu znamenaly
skokové změny. Na druhé straně nelze v plné šíři
postihnout důsledky synergických efektů a je obtížně
predikovatelné, zda převáží tendence konvergence
či rozevírání nůžek pro dílčí oblasti.
Snaží se v dané oblasti vyjít z aktuálního stavu
a nastínit jisté heuristiky, kterými bude vývoj
v příštích letech řízen. "Odvaha" autorů je přitom
determinována jejich oblastí profesionálního zájmu
i vlastní osobností. Záměrem knihy tedy bylo
stanovit tendence vývoje světa, tak jak je vymezen
v tomto textu, nikoliv předvídat nějaký "koncový"
stav, ke kterému vývoj směřuje.
Bohumír Štědroň, editor a současně autor úvodního
a závěrečného příspěvku prokázal svoji odbornou
erudici a nadhled, se kterými se úspěšně
zhostil nelehké manažerské role od stanovení záměru
publikace, přes řízení aktivit autorského týmu
až po její závěrečnou formu. Navázal v nich
na své články v americkém časopise Futurist
z března 2004 a berlínském prognostickém magazínu
Zukünfte (49/2005). Při výběru autorů oslovil
kromě renomovaných autorů i autory mladší,
takže obraz budoucího vývoje světa bude pro čtenáře
bezesporu plastický. Příspěvky prof. Potůčka,
renomovaného prognostika Jak se vyrovnat
s budoucností, E. Müllera, šéfredaktora německého
prognostického časopisu: Občanská aktivita
jako pilíř moci či autorské dvojice Balabán, Rašek
Padesátiletí čtvrté světové války patří k velmi
zdařilým pasážím publikace, aniž bychom ubírali
na kvalitě příspěvků zbývajících.