Rakousko emisní závazky zřejmě nesplní

Obrat se nekoná. Rakousko podobně jako většina ostatních zemí Evropské unie mělo trvale snižovat emise skleníkových plynů. V porovnání s referenčním rokem 1990 se však k dnešnímu dni zvýšily o 36 procent, tedy o více než 22 milionů tun ekvivalentu CO2 ročně. Právě zveřejněná zpráva Účetního dvora a Úřadu pro životní prostředí dokládá, že země tyto cíle, k nimž se zavázalo podpisem protokolu z Kjóta, nesplní. „Existuje však náznak naděje,“ prohlásil vpředvečer dubnové vrcholné schůzky ke klimatu kancléř Alfred Gusenbauer. Naděje totiž umírá poslední – jinak hrozí sankce, upozornil ministr životního prostředí Josef Pröll. Vykřesat ji lze především opatřeními v dopravě, na kterou připadá rozhodující část zvýšených emisí. Proto by se mělo úspěšně dovést do cíle zavádění první generace biopaliv, jež pak může urychlit další výzkum. Navíc další pokolení biopaliv už nebudou vyvolávat současné problémy, připomněl Pröll podle listu Die Presse. Naráží však na ostrou kritiku motoristů reprezentovaných autokluby. Stěžují si, že už tak jsou pohonné hmoty drahé a zvyšování podílu přimíchávaných biosložek je ještě prodraží. Navíc je zcela pochybné, zda Rakousko dokáže vyprodukovat dostatek potřebného metylesteru řepkového oleje (MEŘO) a biolihu, které mají nahrazovat část motorové nafty či benzínu. Dovoz bude naprosto nezbytný a pohonné hmoty ještě zdraží stoupající světová poptávka po těchto produktech. Obdobně si země stojí s emisemi skleníkových plynů. Část z množství, o které překračuje kjótské limity, kryje dovozem emisních povolenek. Původně se počítalo s tím, že jich nakoupí na sedm milionů tun, na což se počítalo s 289 miliony eur. Nyní se však ukazuje, že potřeba je o další dva milióny tun větší, jejichž získání představuje přes 80 milionů eur navíc. Stále však zbývá plných 13,3 milionu tun, o které by se měly emise snížit reálnými úsporami. Jak budou vypadat? To neví ani Pröll. Šetřit se dá třeba ve vytápění, to je však běh na velice dlouhou trať. Totéž platí o průmyslu, který má v dobách vyostřené globální konkurence trochu jiné starosti. Zbývá energetika. Domácí výrobu elektřiny už dnes zhruba z jedné třetiny kryjí tepelné zdroje produkující ve velkém CO Poptávka po proudu trvale stoupá a elegantní řešení, jak je Rakousko uplatňuje už od roku 2001, že ho totiž stále více, v současnosti až desetinu spotřeby, dováží (takže emise zůstávají v zahraničí), naráží na nepřekonatelné meze. Výstavba desítky plynových zdrojů o celkovém výkonu přes 4000 MW naplánovaná na nejbližších sedm let dále zvýší emise i závislost na dovozu paliva ze zahraničí.(kp)