Spotřeba elektřiny v Rakousku
už řadu let stoupá. Ačkoli se vyvíjí
mimořádné úsilí, aby se tento
trend alespoň zastavil, úspěchy
jsou v nedohlednu. Aby se mohlo
více šetřit a snížila se závislost
země na dovozu ze zahraničí
– odkud pochází plná desetina
domácí spotřeby – je třeba intenzivněji
budovat obnovitelnou
energetiku.
Požaduje to Walter Auer, šéf
rakouské Společnosti pro energetickou
techniku, člena Svazu elektrotechniky:
„Zdrojů máme dostatek,
jen je musíme inteligentně využívat!“
Rakousko však aktivitu spíše
než činy prokazuje pouze slovy.
„Nijak jsme v této oblasti nepokročili,“
stěžuje si šéf rakouské pobočky
Siemensu Gunter Kappacher.
Podle něj by se instalovaný výkon
větrných turbín v zemi mohl v krátké
době ztrojnásobit na 3000 MW,
tvrdí.
Dlouhá léta je v Rakousku ticho po
pěšině, například ve vodní energetice.
Ne že by se nedostávalo investorů
či technické možnosti. Postavit přehradu
představuje u našich jižních
sousedů stejný problém jako požadovat
souhlas s jadernou energetikou.
Ostatně právě zrušení projektu vodního
díla Hainburg na Dunaji před
25 lety, přesně šest let po referendu
o nespuštění už dokončené jaderné
elektrárny Zwentendorf, bylo druhým,
a posledním úspěchem Zelených
a dalších aktivistů v zápase za
tzv. ekologickou energetiku.
Masové protesty tak s úspěchem
suplují zdlouhavá a vůči investicím
„nevlídná“ schvalovací řízení. Měla
by se zrychlit, tvrdí rakouští energetičtí
odborníci, jinak nadále bez užitku
proteče koryty zejména alpských
toků voda, která má roční výrobní
potenciál až 56 miliard kWh čisté
elektřiny. Dnes dodávají vodní zdroje
do sítě kolem 40 miliard kWh;
místo stavby přehrad se realizuje
projekt výstavby nových plynových
elektráren; výkon těchto bloků má
do roku 2010 překročit 2000 MW
a výroba 16 miliard kWh.
U slov zůstávají Rakušané nejen
v souvislosti s budováním „inteligentní
energetiky“. Místo snižování
emisí oxidu uhličitého na
úroveň stanovenou Kjótským protokolem
jejich produkce v zemi
neustále roste. A loni se dokonce,
v přepočtu na obyvatele, přiblížili
podstatně průmyslovějšímu a na
ekologické zdroje chudšímu Česku
– téměř 12 tun proti našim 14
tunám.
Ochranu klimatu bere vážně alespoň
šéf regulačního energetického
úřadu E-control Walter Boltz, připomíná
agentura APA. Vyslovuje se za
snížení celkové spotřeby elektřiny
a jako první prostředek navrhuje
její efektivnější využívání: „Není
to nemožné ani příliš drahé,“ říká,
přesto však nehýří optimismem.
Současně se vyslovil pro europeizaci
podpory obnovitelných zdrojů:
„Proč by se Rakousko nemohlo
podílet na výstavbě a provozování
větrných parků třeba v Irsku?“
(kp)