Rakouská energetika přešlapuje na místě

Spotřeba elektřiny v Rakousku už řadu let stoupá. Ačkoli se vyvíjí mimořádné úsilí, aby se tento trend alespoň zastavil, úspěchy jsou v nedohlednu. Aby se mohlo více šetřit a snížila se závislost země na dovozu ze zahraničí – odkud pochází plná desetina domácí spotřeby – je třeba intenzivněji budovat obnovitelnou energetiku. Požaduje to Walter Auer, šéf rakouské Společnosti pro energetickou techniku, člena Svazu elektrotechniky: „Zdrojů máme dostatek, jen je musíme inteligentně využívat!“ Rakousko však aktivitu spíše než činy prokazuje pouze slovy. „Nijak jsme v této oblasti nepokročili,“ stěžuje si šéf rakouské pobočky Siemensu Gunter Kappacher. Podle něj by se instalovaný výkon větrných turbín v zemi mohl v krátké době ztrojnásobit na 3000 MW, tvrdí. Dlouhá léta je v Rakousku ticho po pěšině, například ve vodní energetice. Ne že by se nedostávalo investorů či technické možnosti. Postavit přehradu představuje u našich jižních sousedů stejný problém jako požadovat souhlas s jadernou energetikou. Ostatně právě zrušení projektu vodního díla Hainburg na Dunaji před 25 lety, přesně šest let po referendu o nespuštění už dokončené jaderné elektrárny Zwentendorf, bylo druhým, a posledním úspěchem Zelených a dalších aktivistů v zápase za tzv. ekologickou energetiku. Masové protesty tak s úspěchem suplují zdlouhavá a vůči investicím „nevlídná“ schvalovací řízení. Měla by se zrychlit, tvrdí rakouští energetičtí odborníci, jinak nadále bez užitku proteče koryty zejména alpských toků voda, která má roční výrobní potenciál až 56 miliard kWh čisté elektřiny. Dnes dodávají vodní zdroje do sítě kolem 40 miliard kWh; místo stavby přehrad se realizuje projekt výstavby nových plynových elektráren; výkon těchto bloků má do roku 2010 překročit 2000 MW a výroba 16 miliard kWh. U slov zůstávají Rakušané nejen v souvislosti s budováním „inteligentní energetiky“. Místo snižování emisí oxidu uhličitého na úroveň stanovenou Kjótským protokolem jejich produkce v zemi neustále roste. A loni se dokonce, v přepočtu na obyvatele, přiblížili podstatně průmyslovějšímu a na ekologické zdroje chudšímu Česku – téměř 12 tun proti našim 14 tunám. Ochranu klimatu bere vážně alespoň šéf regulačního energetického úřadu E-control Walter Boltz, připomíná agentura APA. Vyslovuje se za snížení celkové spotřeby elektřiny a jako první prostředek navrhuje její efektivnější využívání: „Není to nemožné ani příliš drahé,“ říká, přesto však nehýří optimismem. Současně se vyslovil pro europeizaci podpory obnovitelných zdrojů: „Proč by se Rakousko nemohlo podílet na výstavbě a provozování větrných parků třeba v Irsku?“ (kp)