Rafinerie se připravují aneb biopaliva již zcela vážně na programu dne

Víte jak se vyrábějí biopaliva? Tak, že se do benzínu a nafty přidávají biologické komponenty. Evropská unie naplánovala, že do roku 2020 bude 20 % ropy v pohonných hmotách nahrazeno alternativními palivy. Dále předpokládá, že ve zmíněném dvacetiletí vzroste spotřeba pohonných hmot o 20 %, takže výsledkem našeho snažení by mělo být, aby celý přírůstek spotřeby byl pokryt alternativními palivy a spotřeba ropy by se nezvýšila. V Evropské unii se nahlas i potichu, avšak soustavně, vede litý boj mezi různými průmyslovými odvětvími. Jednou mají navrch jedny priority, jindy jiné a výsledek bývá kombinace jednotlivých vlivů. Tak poslanci Evropského parlamentu přišli před pěti lety s nápadem povinně jezdit na biopaliva. I Česká republika musí od 1. ledna 2007 zavést prodej motorových paliv se složkami z obnovitelných zdrojů. Do benzínu se bude přidávat líh a do motorové nafty metylester z olejů. V Rakousku i v Německu se již jezdí na biopaliva, ale přesto je v Evropě patrný konzervativní trend. Legislativa je jedna věc, ale realita věc druhá. Jednotlivé země přijímají indikativní cíle vycházející z jejich vlastní politiky uplatnění alternativních zdrojů v motorových palivech. V roce 2005 přidávala většina evropských zemí maximálně 2 procenta a Itálie dokonce nulu, zatímco Česká republika si dávala za cíl více než 3 procenta. MILIARDOVÉ DOTACE Přidávání biologických komponent do benzínu a nafty nesnižuje jejich kvalitu, naopak zvyšuje mazivost, snižuje kouřivost a jen nepatrně zvyšuje emise dusíkatých látek. Ovšem biopaliva jsou zatím podstatně dražší než současné pohonné hmoty a ve volné hře cen na trhu by neměly šanci. Proto stát bude muset výrobu a prodej biopaliv dotovat úlevami na spotřební dani. Motorista by neměl nic poznat, ale pozná to státní pokladna. Daňový výpadek odhadují někteří experti na 4 až 5 mld. korun. To je státní příspěvek na politické cíle - na snížení závislosti na ropě, zvýšení kvality životního prostředí a na oživení zemědělství. K tomu je ovšem třeba dodat: ropa je tržní surovina, čili kdyby za ní nebyli lidé ochotní tolik zaplatit, tak by tak drahá nebyla. Energetická náročnost výroby lihu je v řetězci "pěstování - sklizeň - přeprava - výroba lihu a jeho distribuce" proti výrobě minerálního paliva mnohem vyšší. Na produkci lihu, který nahradí tunu benzínu se spotřebuje víc primární energie než kolik se získá. A konečně - výroba lihu v České republice je drahá. Připomeňme, že se bioetanol dá vyrábět z různých surovin. Nejméně energeticky náročný je etanol z cukrové třtiny, další místo na žebříčku zaujímá kukuřice, potom cukrová řepa, obilí a nejhorší jsou brambory. U nás se v poslední době vyrábí líh hlavně z melasy a nyní řada lihovarů přešla na obilí a zvažuje kukuřici. ČESKÝ LÍH NENÍ LEVNÝ V klimatických podmínkách střední Evropy jsou všechny suroviny pro výrobu lihu velmi drahé. Situace se změní až se jako primární zdroj začne využívat celulóza a dřevo, ale k tomu je ještě daleko. Cena jihoamerického lihu z cukrové třtiny se v evropském přístavu pohybuje za litr od 6 do10 korun. Tak levně český zemědělec líh nevyrobí. Výrobě lihu z intenzivně pěstovaných a speciálních druhů pšenice v České republice asi nezabráníme, ale měli bychom být obezřetní v otázce kolik se ho může na českém trhu uplatnit? V kontextu cenových priorit zdrojů nelze vyloučit, že by i tuzemský výrobce biopaliv mohl využívat levnější líh ze zahraničí a zemědělcům by zbyly jen oči pro pláč. Budoucnost zemědělství zřejmě nebude spočívat převážně v pěstování plodin pro potravinářství, ale spíše pro technické účely. Nepůjde o jejich spalování v elektrárnách, ale hlavně o chemické využití. Tento aspekt se zatím jeví jako nejefektivnější, protože všechno, co můžeme získat z ropy, můžeme vyrobit také z biomasy. Je jen otázkou času, kdy budou tyto technologie levnější než ropa. Český trh má dvě dimenze. Jednak je zde nutnost dodávat motorová paliva přímo odběratelům nebo na benzínová čerpadla a jednak se jedná o produkty distribuované produktovodní strukturou podniku Čepro Praha, což představuje asi jednu třetinu dovážené hmoty. Z tohoto důvodu se budou ve společnosti Česká rafinérská dávkovat biosložky přímo do motorových paliv a dodávat ke konečným odběratelům. Na základě biosložky se bude vyrábět derivát, který bude možné dopravovat ropovodním systémem odběratelům. "V současné době realizujeme v rafinériích v Kralupech nad Vltavou a v Litvínově čtyři projekty v celkové hodnotě vyšší než 250 milionů Kč," řekl nám Ing. Ivan Souček, předseda představenstva a generální ředitel České rafinérské. "Stavíme zařízení pro stáčení biosložek, jejich skladování, mísení a expedici hmot s přímým obsahem MEŘO (metylesterů řepkového oleje). Plánovaný termín dodržíme, zahájení provozu předpokládáme koncem letošního roku a biopalivo bude v dostatečném množství. Druhá dimenze se týká výroby vysokooktanové složky benzínu, která se dnes vyrábí s použitím metanolu, jenž by mohl být nahrazen bioetanolem. Tento záměr je v technické přípravě a bude realizován nejdříve v roce 2007." KAREL SEDLÁČEK