Quo vadis, česká energetiko a teplárenství?

V souvislosti s přípravou nové Státní energetické koncepce, s dostavbou III. a IV. bloku JE Temelín a s nutností postupně odstavovat technicky, technologicky a ekologicky zastarávající zdroje se na pořad dne dostává problematika upřesnění reálné výroby a spotřeby elektrické energie a tepla v ČR. Po období nynější ekonomické recese očekávají odborníci opětovné zvýšení tuzemské poptávky po elektřině. Třebaže její cena dále poroste, prognózy výroby a spotřeby do roku 2040 oscilují v rozmezí 25–30 %. Na prahu 5. dekády by měla ČR vyrábět cca 75–77 TWh elektřiny. Méně razantní predikce se týkají importu a spotřeby zemního plynu. Oslovení experti považují za horní mez jeho exploatace u nás 13 mld. m3. A to i přes fakt, že zásoby dosavadní energetické surovinové „jedničky“ uhlí se budou postupně ztenčovat a cena uhlí na domácím trhu bude logicky stoupat. Úloha zemního plynu nepochybně vzroste v segmentu velkovýroby elektřiny a s ohledem na nutnost respektovat přísnější emisní limity. U mnoha dožívajících energetických a teplárenských zdrojů je třeba komplexně posoudit možnosti jejich přechodu na jinou palivovou bázi ještě předtím, než budou defi nitivně odstaveny, resp. nahrazeny moderními technologiemi. Vrchol spotřeby zemního plynu při substituci uhelných zásob odhadují odborníci v rozmezí let 2025–35. Opomenout nelze ani stoupající zájem fi remních a individuálních klientů o zkapalněný plyn a o plynofi kaci dopravy vůbec. Rozporná stanoviska panují ohledně perspektivy těžby a využití břidlicového plynu z tuzemských ložisek. Nikdo nekřísí optimistické scénáře rozvoje alternativních zdrojů energie v ČR. Pokud se v nejbližší době nepodaří vyvinout nové materiály, účinnější konstrukce (zejména pro eolické a fotovoltaické zdroje) a operativnější akumulaci i spotřebu jimi vyrobené energie, ČR se (a nejenom z přírodních a klimatických důvodů) patrně nepodaří vyrovnat se všemi požadavky na AZE, jež vyplývají z tzv. lisabonské direktivy „20-20-20“. Za zásadní otázku dalšího uplatnění AZE v českém energetickém mixu považují reformu stávající subvenční politiky těchto zdrojů a operují přitom nepřehlédnutelným nepoměrem mezi jejich výší a reálným produkčním podílem subvencovaných AZE na české energetické výrobě. Připomínají, že oproti minulosti se do výsledné bilance budoucí české energetiky a teplárenství promítne řada nových faktorů, často i s protichůdnou charakteristikou a působností. Shoda panuje v imperativu nadále pokračovat v racionálním zacházení se stále dražší energií a teplem a vedle toho se dobře a v nezbytném předstihu připravit na masový nástup elektromobility. Do budoucích statistických tabulek se však promítne i široká implementace a využívání smart meteringu. Klient (na úrovni fi rmy, stejně jako domácnosti) díky němu dostává do rukou mocný nástroj, jak optimalizovat svou spotřebu energií. Smart systémy zároveň umožní lépe organizovat výrobu a distribuci elektřiny a tepla i jejich producentům a prodejcům. Pozitivně se promítnou rovněž do dalšího významného energetického trendu – do intenzivnější podpory regionální energetiky a teplárenství. Období příštích 25–30 let nepochybně přinese řadu technických a technologických inovací, jež zásadním způsobem ovlivní myšlení, pracovní aktivity a každodenní chování i jednání příštích pokolení. Jejich požadavky na spolehlivé, komplexně bezpečné a cenově akceptovatelné dodávky energií vzrostou. Nikdo nepředpokládá, že příští generace by snad byly ochotny ustoupit od současného pojetí evropského energetického komfortu. Spíše jej umocní. Křivka rostoucích cen za vyrobenou a spotřebovanou elektřinu a gradující ekologické požadavky na všechny operace spojené s těžbou a exploatací energetických surovin se s největší pravděpodobností promítnou do nové etapy jaderné energetické renesance v ČR i v Evropě. Období let 2025–40 by mělo být s největší pravděpodobností ve znamení nástupu prvních modelů reaktorů tzv. IV. generace. Při současném dynamickém výzkumu a vývoji tzv. miniaturních reaktorů, lze předpokládat jejich první instalace také u nás. Seriozně se o tuto technologii kupř. zajímá management fi rmy LUMIUS. /uai/