Společnost KoBold Metals informovala své obchodní partnery, že objevila největší měděnou žílu za poslední dekádu. Podle jejich odhadů by důl po plném zprovoznění mohl produkovat minimálně 300 tisíc t mědi ročně, což by znamenalo miliardové roční příjmy. Společnost KoBold Metals ve svém prohlášení uvedla, že očekává další růst hodnoty svého nedávno v Zambii objeveného měděného dolu, protože ještě nezmapovala celý rozsah nejkvalitnější rudy. Podle deníku The New York Times hodnocení potvrdilo i stanovisko nezávislých odborníků, které — ačkoliv bylo o něco konzervativnější — potvrdilo význam objevu. Nové oznámení by mělo být prvním potvrzeným úspěchem společnosti, která si klade za cíl změnit způsob, jakým nacházíme kovy nezbytné pro technologický průmysl.
Rychlý růst
Technologická přeměna spojená s přechodem k vyšší míře elektrifikace celé ekonomiky, například přechodu k elektromobilům, bude vyžadovat novou inf rastrukturu. V příštích desetiletích tak bude zapotřebí výrazně více mědi, kobaltu, lithia a niklu. Masivní navýšení spotřeby těchto a dalších podobných materiálů je jednou z málo veřejně diskutovaných problémů této nové vlny elektrifikace. Pro ilustraci, podle odhadů výzkumné organizace International Energy Forum bude svět do roku 2050 potřebovat 35 až 194 nových velkých dolů na měď. To znamená, že každý rok by mělo vzniknout jeden až šest nových dolů na měď o velikosti toho, který KoBold Metals plánuje otevřít v Zambii. Bez modernizace v těžebním průmyslu a s ní spojených investic to bude možné jen těžko. Například proto, že míra úspěšnosti průzkumu v těžebním průmyslu — tedy počet objevených velkých ložisek na investovaný dolar — již několik desetiletí klesá. Počet objevených rudných ložisek na dolar investovaného kapitálu se za posledních 30 let snížil 8×. Navíc nejde jen o objem, ale také o místo. Do situace navíc zasahují geopolitické zřetele. Americká politická reprezentace se na mnoha věcech neshodne, celkem se ovšem shoduje na tom, že se Spojené státy staly až příliš závislé na Číně, pokud jde o základní suroviny. Čína masivně investovala do globální těžby a zpracování kovů, což jí umožnilo kontrolovat 20—80 % produkce ve svých dodavatelských řetězcích. USA mají naopak relativně málo zpracovatelských závodů nebo dolů, ať už domácích, nebo zahraničních.
Velký startup
Tato situace dala impuls ke zrodu KoBoldu. Společnost vznikla před necelým desetiletím. Investoři z amerických a evropských fondů soukromého kapitálu, které dohromady spravují aktiva v hodnotě bilionů dolarů, včetně těch, které založili významné osobnosti ze Silicon Valley jako Bill Gates a Sam Altman z OpenAI, do ní vložili řádově už stovky milionů dolarů. K těmto investorům se připojily i tradiční těžební společnosti. KoBold Metals má v současné době již 60 průzkumných projektů v různých zemích. V některých případech, například v Zambii, kde se očekává zahájení těžby na počátku roku 2030, plánuje vlastnit podíly v samotných dolech. Spoluzakladatel a šéf společnosti Kurt House je přesvědčen o finančním potenciálu technologie KoBold, která má firmě přinést značné zisky. Společnost plánuje investovat 2,3 miliardy dolarů do svého prvního dolu a vyjednává partnerství s dodavateli a vládami. Spoléhá na financování nové železnice pro vývoz mědi od americké vlády. KoBold Metals pracuje s velmi širokou škálou datových zdrojů, z velké části veřejně přístupných zdrojů, které se snaží spojit do jedné jediné databáze. Na jedné straně do ní digitalizuje staré papírové mapy a zprávy ze zambijských důlních archivů, na druhé straně sbírá společnost vlastní radarové a magnetické údaje pomocí přeletů vlastních letounů se speciálním vybavením nad slibnými oblastmi. Databáze obsahuje desítky milionů dokumentů, které lze kombinovat pro tvorbu trojrozměrných modelů podzemních struktur. Používají se přitom i nové postupy. Jednou „specialitou“ společnosti bylo využití mionových detektorů, které přišly do praxe z laboratoří věnujících se částicové fyzice. Miony jsou subatomární částice vznikající při interakci kosmického záření s atmosférou. Jejich detektory lze použít k průzkumu podzemních struktur, protože miony pronikají hustými látkami poměrně dobře, neprolétají jimi ovšem zcela „netečně“ jako například neutrina. Detekce mionů tak může poskytnout informace o složení a hustotě hmoty v nějaké oblasti. Tyto částicové detektory už se osvědčily v jiných oborech, například při určování polohy pohřebních komor v egyptských pyramidách. Používaly se i při mapování následků havá r ie na reaktory v japonské elektrárně Fukušima.
První vlaštovka
Převážná většina zemských ložisek rud stále čeká na své objevení. Chemické a fyzikální procesy, při nichž tyto rudy vznikají, probíhají při teplotách a tlacích působících kilometry pod povrchem. To znamená, že tato rudná ložiska nevznikají na povrchu; tektonické procesy tam přinášejí jen malou část z nich dlouho po jejich vzniku. Tato malá menšina tvoří většinu ložisek, která se dnes těží. KoBold je založena na myšlence, že těžební průmysl má k dispozici vybavení a technologie pro těžbu rudných ložisek, která leží hluboko pod zemí — ale neumí tato ložiska najít. Nový měděný důl v Zambii má být hmatatelným dokladem výsledků nového přístupu. Nové ložisko se nachází v oblasti známé jako Copperbelt, které je, jak název napovídá, na žíly tohoto kovu extrémně bohaté. Přesto nové ložisko uprostřed dlouhodobě zkoumané oblasti, tak říkajíc přímo pod nosem konkurence, objevil až KoBold. /jj/
