Výsledky rozsáhlé studie provedené v Bangladéši, na jejíž výsledky se čekalo více než rok, podle vědců jednoznačně ukazují, že respirátory brání šíření viru SARS-CoV-2. Tvrzení o účinnosti roušek sice není nijak nečekané, zato je velmi obtížně prokazatelné. Je velmi nesnadné zkoumat, nakolik respirátory (či případně roušky) skutečně pomáhají omezit přenos v reálném světě, kde se ne všichni maskují, a kde ani ti poctivější nepoužívají stejně kvalitní masky nebo dokonce nenosí masky správně. Takzvané „pozorovací“ (či observační) studie, které jednoduše porovnávají chování při nošení masek s mírou infekce v různých oblastech, mohou být zkresleny mnoha dalšími faktory. Spolehlivější jsou randomizované studie, v nichž jsou lidé náhodně přiřazeni do skupiny využívající daný postup, prostředek či lék, nebo do skupiny, která ho používat nebude. Ale ani ty se nedají provádět jednoduše a levně. Pokazit se může leccos. Opravdu dobrá klinická studie vlivu respirátorů na přenos nového koronaviru proto zatím nebyla k dispozici. Od konce léta však už máme první „vlaštovku“. V nové studii vědci z Bangladéše a USA testovali účinnost propagace a používání respirátorů a roušek v 600 bangladéšských vesnicích. Studie, které se zúčastnilo více než 342 tisíc dospělých, je největší randomizovanou studií nošení ochranných pomůcek dýchacích cest vůbec. Studie byla 1. září zveřejněna jako preprint na internetových stránkách neziskové organizace Innovations for Poverty Action. Zároveň podle deníku Washington Post prochází recenzním řízením v časopise Science. Ve studii, která probíhala od listopadu 2020 do dubna 2021, bylo přibližně 178 tisíc lidí zařazeno do tzv. intervenční skupiny a přibližně 164 tisíc do tzv. placebo skupiny. Všichni v intervenční skupině obdrželi respirátory či roušky zdarma, dostali dostatek informací o důležitosti nošení masek a byli po dobu dvou měsíců všemožně (i osobně) upomínáni, aby ochranné pomůcky používali. Lidem v kontrolní skupině se nikdo takto nevěnoval. Výzkumníci poté rozmístili po celé komunitě pozorovatele, kteří každý týden sledovali, kolik lidí řádně nosí masky a dodržuje bezpečné rozestupy v mešitách, na trzích a v dalších společenských situacích. Pět a devět týdnů po začátku pokusů výzkumníci zjišťovali u účastníků příznaky podobné covidu-19. Poté, asi 10 až 12 týdnů po zahájení pokusů, odebrali účastníkům, kteří měli příznaky, vzorky krve a testovali je na přítomnost protilátek proti SARS-CoV-2. Intervence ztrojnásobily správné používání ochranných pomůcek. Konkrétně ze 13,3 % v kontrolní skupině proti 42,3 % ve skupině poučených. Rozdíl v dodržování rozestupů nebyl tak veliký: chovalo se tak 24,1 % lidí v kontrolní skupině ve srovnání s 29,2 % ve skupině intervenční. Pět měsíců po ukončení studie dopad intervence „vyvanul“. To znamená, že v intervenční skupině klesl počet těch, kdo respirátory nosil, ale míra nošení masek zůstala o 10 % vyšší v intervenční skupině ve srovnání se skupinou kontrolní. V intervenční skupině mělo příznaky podobné covidu-19 7,62 % osob, zatímco v kontrolní skupině 8,62 %. Výzkumníci odebrali vzorky krve od téměř 11 000 účastníků a zjistili, že intervence snížila výskyt symptomatické infekce covidu-19 o 9,3 %. „Naše výsledky by neměly být chápány tak, že masky mohou zabránit pouze 10 % případů covidu-19, natož 10 % úmrtí na covid-19,“ napsali autoři v článku. To proto, že intervence vedla pouze k tomu, že masky začalo nosit o 29 lidí ze 100 více. „Celkový dopad při téměř univerzálním maskování, možná dosažitelný alternativními strategiemi nebo přísnějším prosazováním, může být několikanásobně větší než náš odhad 10 %,“ napsali. Vesnice dostaly buď látkové roušky, nebo respirátory. Ve vesnicích, které dostaly chirurgické masky, se počty lidí se symptomatickou infekcí snížil o 11,2 % ve srovnání s kontrolní skupinou. U starších osob bylo toto procento ještě vyšší: u osob starších 60 let, které dostaly zdarma chirurgické masky spolu s dalšími intervencemi, se výskyt symptomatických infekcí snížil o 34,7 % ve srovnání s kontrolní skupinou. Látkové roušky počty symptomatických infekcí nesnižovaly. Studie má samozřejmě své slabiny. Za zmínku stojí ta, že účastníci studie mohli vědět o tom, kdy je výzkumníci pozorují, a chovat se v těchto chvílích jinak. I když se autoři snažili vystupovat diskrétně a nenápadně, dokonale se skrýt nemohli. Studie také (to je dáno principem) nemůže vysvětlit, zda respirátory zmírnily příznaky tím, že snížily virovou zátěž, které byli lidé vystaveni. Jinak řečeno, zda případů bylo stejně, ale byly mírnější, nebo zda celkově snížily počet nových infekcí. /jj/
