Po přelomu století očekávaná „jaderná renesance“, tedy další etapa rychlého rozvoje jaderné energetiky, se nikdy nedostavila. Na jaderný sektor to má celkem předvídatelné následky: světová flotila reaktorů se obnovuje pouze pomalu a v průměru v posledních letech tedy stárne. Průměrné stáří reaktorů dnes mírně přesahuje 30 let (medián je 33 let), a do budoucna se bude jedině zvyšovat. V roce 2018 poprvé pět reaktorů dosáhlo mezníku 50 let aktivní služby, a takových bude rychle přibývat. Extrémní případ nám poskytly na sklonku minulého roku dva floridské reaktory v elektrárně Turkey Point. Americký regulační úřad NRC (Nuclear Regulatory Commission) totiž udělil povolení k prodloužení jejich životnosti na 80 let. Obě jednotky jsou v komerčním provozu od počátku 70. let, konkrétně od let 1972 (reaktor 3) a 1973 (reaktor 4). Provozovatel, společnost FPL (Florida Power & Light), požádal o prodloužení současného povolení na provozování do let 2032–33 na začátku roku 2018, souhlasné stanovisko dostal v prosinci 2019. Je to první případ, ale zopakujme, že jistě nepůjde o žádnou výjimku. V USA funguje 98 jaderných reaktorů. Téměř u všech provozovatelé již požádali (nebo je už obdrželi) o povolení k provozu po dobu 60 let. NRC v současné době posuzuje čtyři další žádosti o prodloužení životnosti na 80 let a podle informací z průmyslu i od jaderného dohledu si zhruba dalších dvacet hodlá o prodloužení požádat v příštích letech. V řadě dalších zemí světa je situace obdobná. V České republice dojde téměř nepochybně k prodloužení životnosti JE Dukovany, byť zatím není jasné, na jak dlouhou dobu. Plánovaná životnost zdroje byla 30 let, první reaktor je v provozu od roku 1985. Současná licence k provozu platí do roku 2025, hlavní scénáře současné Státní energetické koncepce a další strategické dokumenty počítají s provozem Dukovan do roku 2035 až 2037, případně až do roku 2045 nebo 2047. Pokud zahraniční zkušenosti s prodlužováním provozu budou dobré, dá se očekávat, že i tato hranice se bude posunovat. Zda to bude až na hranici 80 let, je samozřejmě otevřenou otázkou. V ČR se zatím na oficiálních místech o takových datech nikdy nemluvilo. Jaderný rok 2019 Když mluvíme o stárnutí světových jaderných zdrojů, můžeme také rovnou doplnit loňské statistiky – jasně ilustrují, že současný trend není pro jaderný sektor nijak příznivý. Jeho těžiště se stále více přesouvá do rozvíjejících se zemí, jako je Čína, ale ani tam není rozvoj tak prudký, jak zastánci jádra (a firmy z oboru) doufají. Globální instalovaný výkon jaderných elektráren totiž v roce 2019 oproti roku předchozímu mírně poklesl. Na konci roku 2019 tak bylo po celém světě v provozu 442 výrobních bloků s jadernými reaktory. Celkový instalovaný elektrický výkon dosahoval 392,3 GWe. Ve výstavbě bylo celkem 54 výrobních bloků s instalovaným výkonem 59,9 Gwe. Za rok 2019 bylo do přenosových sítí připojeno celkem šest nových výrobních bloků, zatímco trvale odstaveno bylo celkem devět výrobních bloků. Nově se začaly stavět ovšem pouze tři další bloky. Dva nové bloky byly spuštěny v Číně – 2. blok v jaderné elektrárně Taishan a 6. blok v jaderné elektrárně Jang-ťiang (Yangjiang). V Asii byl také připojen 4. blok jihokorejské jaderné elektrárny Shin Kori. V Rusku byl uveden do provozu 2. blok v jaderné elektrárně Novovoronež. První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov, skládající se ze dvou jaderných reaktorů o instalovaném elektrickém výkonu 32 MWe, byla ke konci roku rovněž připojena k rozvodné síti. V loňském roce byla zahájena výstavba tří nových výrobních bloků. Byla zahájena výstavba 2. bloku v ruské jaderné elektrárně, 1. blok čínské jaderné elektrárny Čang-čou (Zhangzhou) a 2. blok v íránské jaderné elektrárně Búšehr. V roce 2019 bylo trvale odstaveno devět výrobních bloků s celkovým elektrickým instalovaným výkonem 5 976 MWe. V Evropě byl trvale odstaven blok ve švýcarské jaderné elektrárně Mühleberg, 2. blok v německé jaderné elektrárně Philippsburg a 2. blok ve švédské jaderné elektrárně Ringhals. Ve Spojených státech byl trvale odstaven blok v jaderné elektrárně Pilgrim a 1. blok v jaderné elektrárně Three Mile Island. V Asii byl trvale odstaven 1. blok v ruské jaderné elektrárně Bilibino, 2. blok v tchajwanské jaderné elektrárně Chinshan, 2. blok v japonské jaderné elektrárně Genkai a 1. blok v jihokorejské jaderné elektrárně Wolsong. Dodejme, že ještě o rok dříve, v roce 2018, „jádro“ zaznamenalo výrazně lepší čísla. Tehdy bylo do přenosové sítě připojeno 1 0420 MWe. Ale jde spíše o statistickou anomálii než co jiného, výkon z roku 2017 byl ještě výrazně menší než v roce 2019. Do sítě bylo připojeno pouze 3 345 MWe. /jj/
