Evropská kosmická agentura
(ESA) zaznamenala vloni několik
významných úspěchů. Snad největší
se odehrál koncem prosince
na oběžnou dráhu byla vypuštěna
první z 30 družic navigačního
systému Galileo. Po roce
2010 by ho měli využívat
řidiči osobních aut, piloti, námořní
lodě i záchranáři.
Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu
vynesla 28. prosince
2005 ruská nosná raketa Sojuz
na oběžnou dráhu satelit Giove.
A, který je prvním v soustavě evropského
navigačního systému
Galileo. Po čítankovém startu
v 5.19 GMT (tj. v 6 h a 19 min
středoevropského času) byl satelit
po necelých čtyřech hodinách -
po řadě manévrů - v 09.01.39
GMT umístěn na kruhovou oběžnou
dráhu ve výšce 23 258 km
s úhlem sklonu 56O k rovníku.
EVROPSKÝ PROJEKT PRO CIVILNÍ
ÚČELY
Zatím funguje jediný celosvětový
navigační systém známý pod
zkratkou GPS. Ministerstvo obrany
Spojených států jej oficiálně
uvedlo do provozu v roce 1995.
Je určen jak pro vojenské, tak civilní
použití. Ovšem USA již dříve
prohlásily, že v případě ohrožení
mohou snížit jeho přesnost
a funkčnost, aby jej nemohli zneužít
nepřátelé, například teroristé.
A už tento krok učinily, a sice
na počátku vojenské operace
v Iráku. Rusové mají vojenský
družicový systém GLONASS.
Evropa se rozhodla na nikoho
nespoléhat a vybudovat si svůj
vlastní systém. První úvahy se
objevily sice už v 70. letech, ale
první reálné kroky učinila EU začátkem
90. let. Projekt Galileo by
se měl stát jádrem systému Global
Navigation Satellite System
(GNSS) a bude moci spolupracovat
jak s americkým, tak ruským
systémem.
Z dlouholeté plodné spolupráce
mezi agenturou ESA a Evropskou
komisí vznikl nyní na orbitu
nástroj, který zlepší všední dny
obyvatel Evropy," prohlásil Jean-
Jacques Dordain, generální ředitel
ESA, když gratuloval týmu ESA
a představitelům průmyslových firem
k úspěšnému startu.
Projekt Galileo s náklady 3,8
mld. eur je prvním globálním navigačním
systémem, který byl
koncipován speciálně pro civilní
účely. Z neevropských zemí se na
projektu podílejí například Indie,
Ukrajina či Izrael. Uvažuje se také
o Austrálii. V říjnu 2004 přistoupila
k projektu Čína a přispěla
200 mil. eur. V roce 2010 by měl
být systém plně funkční a konkurenceschopný
. Skládat se bude
ze 30 družic (27 provozních a 3
záložních), jež budou kroužit kolem
země a určovat jednotlivá
místa s přesností 4 m a v případě
potřeby až 10 cm. Družice budou
synchronizovány atomovými hodinami
a mají vysílat signály k přijímačům,
jež na základě porovnání
signálů ze čtyř satelitů vypočítají
svou polohu.
MOŽNOSTI KOMERČNÍHO VYUŽITÍ
Systém usnadní navigaci letadel,
aut osobních i nákladních nebo
sanitek, a pomůže i člověku,
který zabloudil nebo se zranil třeba
na horách nebo v poušti. Takový
nešťastník vyšle volání o pomoc
a záchranáři mu pošlou zprávu
o tom, že jeho volání zachytili
a že se za ním už vydali. To
v systému GPS zatím nebylo možné.
Satelity by též měly pomáhat
v monitorování úrody či sledování
stád dobytka. Zajímavé možnosti
se rýsují při vybírání mýtného na
dálnicích a na hranicích jednotlivých států.
Galileo díky svému umístění bude
moci lépe pokrývat extrémní
polohy na severu a jihu planety.
První přijímače by se měly objevit
v roce 2008. Evropská kosmická
agentura předpokládá, že
do pěti let mohou satelitní navigaci
užívat až téměř 2 mld. lidí
a kolem roku 2020 tento počet
může vzrůst až na 3,6 mld.
Kritici projektu Galileo považují
evropský systém v podstatě za
zbytečný. Vadí jim, že s ním nejde
v případě nebezpečí manipulovat
a že se tak může stát i velmi nebezpečnou
zbraní teroristů.
PĚT SERVISNÍCH TŘÍD
Galileo, který je určen pro komerční
využití, nabízí 5 servisních
tříd, jež se liší kvalitou signálu. Bezplatná
služba Open Servise je určena
pro širokou veřejnost a je zamě
řena především na navigaci aut.
Zde lze očekávat přesnost 1 m.
V oblasti centimetrů se pohybuje
Commercial Service. Vysílá kódovaně
a bude to placená služba.
Očekávají se zde zákazníci z oblasti
logistiky a dopravy. Pro řízení
letadel a vlaků je koncipována
služba Safety of Life Service, která
nevyžaduje extrémní přesnost.
Komunikaci mezi vysílačem a přijímačem
podporuje služba SAR
Service (Search and Rescue),
která může nejen určit přesnou
polohu při nehodě, ale také zprost
ředkuje zprávu o záchranář-
ských opatřeních. Typickým případem
je plavba po moři. A konečně
poslední služba není veřejnosti
přístupná. Nese označení
Public Regulated Service a slouží
orgánům EU, např. tajným službám,
pobřežním hlídkám nebo
policii a armádě.
Kromě těchto přesně definovaným
službám různým cílovým skupinám
má Galileo ještě jednu výhodu
proti GPS. Díky velkému počtu
satelitů může zvýšit pokrytí
měst příjmovým signálem z dnešních
50 % u GPS na 95 %! Dále
umožňují rubidiové atomové hodiny
na palubě družic přesnější měření
času. To má význam nejen při
samotném stanovení pozice,
nýbrž i v časově kritických aplikacích.
UDRŽÍ NÁKLADY NA UZDĚ??
Roční provozní náklady systému
se odhadují na 220 mil. eur.
Průmysl se bojí rizik a volá po pomoci
EU. Do roku 2012 by měl
Brusel přidat asi 1 mld. eur. A to
i přesto, že ekonomické studie
prorokují systému dobré obchody.
Jen do roku 2020 by měl počet
mobilních telefonů se zabudovaným
navigačním systémem
vzrůst na 2,7 mld. přístrojů. Celkově
by tak mohl přímý obrat se
satelitním navigačním hardwarem
činit v roce 2020 okolo 25
mld. eur. Díky systému Galileo by
tak mohlo vzniknout 140 000 nových
pracovních příležitostí.
Hlavní řídicí centrum je ve francouzském
Toulouse a později by
měl být systém řízen a kontrolován
také z Oberpfaffenhofenu
u Mnichova.
PRVNÍ ÚKOL - TESTY
První satelit Giove.A o hmotnosti
600 kg byl vyroben v britské
firmě Surrey Satellite Technology
Ltd (SSTL) v Guildfordu a má tři
úkoly. Za prvé má zajistit využití
frekvence přidělené systému Galileo
mezinárodní telekomunikační
unií (ITU), za druhé má testovat
různé technologie a za třetí zjistit
charakteristiky vyzařovacího pole
oběžné dráhy, jež byla přidělena
systému Galileo.
Satelit, který byl dosud veden
pod označením GSTB-V2/A je sledován
z pozemní stanice SSTL.
Na své palubě nese dvoje malé
atomové hodiny se stabilitou 10
nanosekund za den a dva generátory
signálu. Další zařízení budou
následující dva roky měřit především
kosmické záření.
Druhý testovací satelit Giove.
B byl vyroben evropským konsorciem
Galileo Industries a bude vypuštěn
později. Jeho úkolem je
především testovat pasivní vodíkový
maser, s jehož pomocí se
zvýší stabilita atomových hodin
na 1 nanosekundu za den. Teprve
po té vystartují první operační
družice.
Úspěšný start první družice
systému Galileo představuje
bezesporu milník v evropském
programu využívání kosmického
prostoru.
