Na Chomutovsku oficiálně skončil na konci června 2020 provoz hnědouhelné elektrárny Prunéřov I. Za svou třiapadesátiletou existenci vyrobila tolik energie, kolik by stačilo v současnosti na více než dva roky v celé republice. Zaměstnanci přecházejí do dalších elektráren. Asi třetina ze 150 jich musí zůstat do úplného odstavení provozu a zabezpečení prostoru. Elektrárny Prunéřov patří k největším producentům skleníkových plynů v Česku a na předních místech jsou i v produkci prachu a plynů způsobujících kyselé deště a rtuti. Ekologické organizace konec Prunéřova I vítají, podle nich by už teď bylo možné odstavit další zastaralé elektrárny. Dohromady byly elektrárny Prunéřov I a II největším uhelným elektrárenským komplexem v ČR, jejich společný instalovaný výkon byl 1 190 MW (tedy o málo více než polovina Temelína či Dukovan). Elektrárna Prunéřov I do poslední chvíle zajišťovala dodávky tepla pro Chomutov, Jirkov a Klášterec nad Ohří, protože v sousední elektrárně se uskutečnila celozávodní odstávka. „Zjednodušeně řečeno odstavení elektrárny probíhá tak, že se postupně snižuje výkon jednotlivých výrobních bloků na nulu. Následně musí vše vychladnout, pak nastane vypouštění, vyčištění apod. tak, aby elektrárna byla zajištěna jak po ekologické, tak i protipožární a bezpečnostní stránce,“ uvedl mluvčí elektrárny Ota Schnepp. Všechny práce potrvají minimálně půl roku. V elektrárně pracovalo zhruba 150 kmenových zaměstnanců ČEZ. Někteří z nich přecházejí do sousední elektrárny Prunéřov II nebo do nedaleké elektrárny Tušimice, případně do provozů v jiných lokalitách. Další opustili ČEZ natrvalo, protože šli do důchodu. Někteří odešli i proto, že si mezitím sami našli práci jinde. Zhruba třetina zaměstnanců zůstává ještě v elektrárně Prunéřov I právě kvůli dokončení odstavování provozu a demontážním pracím, jsou tam také jako údržba toho, co z provozní technologie zbude. Elektrárna se bude likvidovat systematicky a to samé se týká i provozní technologie. „Tedy žádný nájezd bagrů a buldozerů, aby se vše srovnalo najednou se zemí. Prostě až bude známo, jaká plocha, kde, jak a pro co bude zapotřebí, tak bude docházet i k likvidaci jednotlivých staveb a zbytkové technologie,“ uvedl mluvčí. Zbylí zaměstnanci se postupně rozptýlí po okolních elektrárnách, případně se přeškolí na provoz budoucího využití, které už bude podle Schneppa vysoce ekologické a bezemisní. ČEZ chce lokalitu podnikatelsky využít. Jednou z variant je výstavba paroplynového cyklu, další je klasická plynová kotelna, solární park, bateriové úložiště pro skladování vyrobené elektřiny, velké zásobníky horké vody apod. /jj/
