Jak zaznělo na oficiálním zahájení tématu roku, které vyhlásila Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK) s více než 30 partnery, nová průmyslová revoluce se nevyhne ani České republice. Není ale potřeba se obávat. Naopak, pro naši zemi to může být velká příležitost a šance, které je potřeba se chopit. Prezident ČNOPK a CFO Siemens Rudolf Fischer uvedl celou tuto problematiku následujícími slovy: „Koncept Průmyslu 4.0 je o digitalizaci, internetu, chytrých technologiích, komunikaci a mnoha dalších tématech. Jeho přesná definice není jasná. Jasné ale je, že postihuje vývoj v následujících deseti letech. Snaží se zkombinovat digitální a informační technologie s průmyslem. Co je zde především nové, je snaha vtáhnout do výrobního podniku i dodavatele a zákazníky s cílem zvýšit produktivitu a efektivitu.“ Průmysl 4.0 ale není jen na téma digitalizace, ale především se týká využívání nejnovějších technologií. Hlavními cíli jsou decentralizované řízení a autonomní rozhodování. Digitalizace je podmínkou, aby systémy mohly spolu komunikovat, ale ne samotná podstata – doplnil definici prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. Průmysl 4.0 se objevil poprvé na Hannoverském veletrhu před pár lety a odtud se dostal do USA, které ho pojaly jako hnací sílu reindustrializace země. V USA poté začaly vznikat konsorcia pro sjednocení trhu a k této iniciativě se v poslední době připojuje i Čína, Korea a Japonsko. „Je omyl si myslet, že Průmysl 4.0 k nám přijde někdy za 10 let,“ podotýká Fischer. „Je už tady a teď.“ Už dnes jsme obklopeni mnoha různými kyberfyzickými systémy, ve spoustě věcí jsou zabudovány chytré čipy apod. „Průmysl 4.0 je v podstatě obchodní model, neboli strategie investic na dalších 10 let, a ne něco, co by se dalo koupit,“ upozorňuje Fischer. Pro Českou republiku a její na export orientovaný průmysl je to, podle něj, velká příležitost. Českou republiku nelze stále uklidňovat tím, že je o 20–30 % levnější než třeba Německo. Ze stejného důvodu je Průmysl 4.0 velkým tématem i pro asijskou konkurenci s podobnou nákladovou strukturou. Přináší totiž extrémní množství možností, jak produkovat efektivněji a více, a to i pro malé podniky a start-upy. A nejen to. Ukazuje cesty, jak zkrátit inovační cykly, urychlit uvedení výrobku na trh a rychleji reagovat na specifická přání zákazníků. „Průmysl 4.0 tedy není průmysl v pravém slova smyslu, ale způsob, jak vidět a dělat věci jinak,“ dodává Fischer. Průmysl 4.0 ale s sebou pochopitelně nese řadu problémů, jako je datová bezpečnost, špionáž nebo rychlost internetu. Z tohoto pohledu je zřejmě nezbytná výstavba celoplošné širokopásmové infrastruktury. Aby byla zajištěna funkční výměna dat a informací, musejí být stanoveny jednotné standardy. Změny nastanou i v požadavcích na profesní kvalifikaci zaměstnanců. Zatímco například dnes jsou specialisté na IT a automatizaci různé profese, v budoucnu bude potřeba, aby jeden člověk uměl obojí. Čeká nás tedy nové promýšlení vzdělávacích cest. Již zmíněná standardizace je podle Fischera zcela klíčová a v Německu na ní intenzivně pracují firmy jako je Siemens nebo Bosch a samozřejmě také vláda. Sám Fischer ale byl k situaci ve vlastní zemi velmi kritický: „V Německu jsme se zamotali v diskusi,“ řekl, „v USA jsou mnohem rychlejší, vše řeší pragmatickým způsobem. Velké americké firmy totiž okamžitě dokázaly identifikovat standardizaci jako klíčovou. Německé globální firmy tak v současnosti přestaly diskutovat v Německu a vstoupily do amerického projektu standardizace. O standardizaci se tedy evidentně nebude rozhodovat v Německu, ale na globální úrovni, a nebudou to rozhodovat vlády, leč globální podniky,“ dodává Fischer. Podle něj je Evropa více teoretická, zatímco USA jsou pragmatické (viz iniciace dohody TTIP). Interdisciplin ární platforma Cílem ČNOPK je vytvořit v ČR spolu s partnery interdisciplinární platformu, do které by se zapojily i školy, výzkumné ústavy, tisk apod. Jejich prostřednictvím se pak budou snažit oslovit v ČR všechny osoby, které mohou ovlivňovat vývoj, a demonstrovat již exitující fungující příklady. Jedním z významných partnerů této iniciativy je také Svaz průmyslu a dopravy ČR (SPD ČR). Tereza Šamanová, zástupkyně SPD ČR na Kick-Off meetingu k tomu řekla: „V kontextu s naší vlastní iniciativou Roku průmyslu a technického vzdělávání a našeho tlaku na vládu jsme se rádi zapojili do aktivit ČNOPK. Vláda ČR si musí uvědomit, že digitalizace průmyslu je nezbytná. Musí přijmout strategická a konkrétní opatření.“ Podle Šamanové je z hlediska strategického přístupu vlády k Průmyslu 4.0 Česká republika „bílým místem na mapě“. V naší vládě totiž není jasný gestor digitalizace průmyslu, kterého je však nutně potřeba stanovit. Nutná je rovněž jednotná strategie vlády a také to, aby vláda postupovala konzistentně. „A pak už musíme jen doufat, že nám tato současná vláda vydrží,“ dodala. Strategie Digitální Česko 2.0 z roku 2013 je nedostatečná, nevěnuje se průmyslu, nevede ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Potřebuje masivní aktualizaci a přizpůsobení aktuálním podmínkám. K výsledkům průzkumu ČNOPK (viz str. 3) Šamanová řekla, že pro SPD ČR nejsou žádným překvapením. „Čeští podnikatelé jsou totiž daleko před vládou,“ dodala. Dalším problémem, jak ho vidí SPD ČR je, že nám chybí ekonomická analýza efektivity digitalizace průmyslu. SPD ČR a ČNOPK se proto společně snaží vyvíjet tlak zespodu, aby se na ní konečně začalo pracovat. Velkým problémem je podle SPD ČR uvolňování financí na podporu ICT. Je potřeba vyvíjet tlak na vládu, aby témata zveřejňovaných výzev v rámci Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost byla provázána s konkurenceschopností nejen pro jednotlivé firmy, ale i pro celou ČR. „Vláda by si nejdříve měla udělat analýzu a až pak zveřejňovat výzvy, uzavírá Šamanová. Digit ální Česko 2.0 Strategii Digitální Česko 2.0 aneb Cesta k digitální ekonomice schválila vláda v březnu 2013. Jedná se o obsáhlý dokument, který vyjmenovává oblasti zájmu, shrnuje dosavadní stav, stanovuje cíle do roku 2020 a ukládá sedmnáct „opatření“, která mají formu úkolů pro jednotlivé instituce, úřady a sektory. Dokument nemá ambici upravovat podmínky výzkumu a vývoje v oblasti ICT, ale poukazuje na to, že v roce 2010 do něj šla částka odpovídající pouhým 6 % výdajů na výzkum a vývoj průmyslu automobilového. Přijatá opatření hodlá vláda co rok vyhodnocovat, a popřípadě aktualizovat. Sledováním, koordinací a vyhodnocováním implementace Digitálního Česka v. 2.0 bude ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR pověřena Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost. Rok poté, 21. května 2014, vláda ČR schválila materiál Zpráva o plnění opatření aktualizované Státní politiky v elektronických komunikacích ‚Digitální Česko v. 2.0 — Cesta k digitální ekonomice‘ a o naplňování Digitální agendy pro Evropu v ČR (dále jen Zpráva). Materiál vládě předložil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Zpráva je členěna na dvě části. První část informuje vládu o plnění opatření aktualizované státní politiky v elektronických komunikacích Digitální Česko v. 2.0 a byla vládě předložena na základě usnesení vlády č. 203 ze dne 20. března 2013. Z této části vyplývá, že dosud nebyla provedena některá klíčová opatření státní politiky Digitální Česko 2 a u dalších opatření došlo ke zpoždění jejich plnění. Druhá část materiálu informuje vládu o aktuálním stavu plnění strategie Evropské komise Digitální agenda pro Evropu v České republice a má rovněž posloužit jako podkladový materiál pro Radu vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost (RVKIS), která na základě zmíněného usnesení vlády společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu převzala gesci pro koordinaci digitální agendy. Vláda ve svém usnesení ministrovi Mládkovi uložila, aby do 30. června 2015 předložil další zprávu o plnění všech opatření aktualizovaného Digitálního Česka 2.0. Zároveň bylo schváleným usnesením vlády uloženo předsedovi Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu předložit vládě do 31. prosince 2014 zprávu o stavu realizace opatření Digitální agendy pro Evropu, jež jsou významná pro Českou republiku, a návrh případných dalších opatření, která podpoří rozvoj informační společnosti a posílí růst digitální ekonomiky. /Zdroj: www.mpo.cz/Podle všech odborníků a „lidí soudných“ je však tato koncepce zcela nevyhovující a neřeší správným způsobem nejpodstatnější otázky. Potřebovala by zásadním způsobem přepracovat. „Donutit“ vládu k tomuto kroku je rovněž jednou z priorit SPD ČR. Andrea Cejnarová
