Není to poprvé, co si někdo nebo něco dělalo ambice zcela změnit svět výroby, tak jako dnes počítačově integrovaná výroba (computer-integrated manufacturing – CIM). Pro mnohé skeptiky tak CIM není ničím jiným než chimérou (CIMérou). Na otázku německého odborného novináře z Gelsenkirchenu Nikolause Fechta, zda se Průmysl 4.0 skutečně rozšíří a přijme ho většina světa, nebo zdali zůstane pouhou mediální nadsázkou či CIMérou 2.0, odpovídá ředitel Ústavu pro průmyslovou výrobu a management (IFF) a Fraunhoferova ústavu pro tovární provoz a automatizaci IPA Prof. Dr. Thomas Bauernhansel.
Řekněte nám upřímně, kdy jste poprvé slyšel o Průmyslu 4.0 a co jste si o něm myslel? Bylo to v roce 2011 na setkání Fraunhoferova výrobního klastru. Všichni jsme se tenkrát snažili „vygooglovat” pojmy, jako jsou kyber-fyzikální systémy (CPS), a pokoušeli se pochopit, co Průmysl 4.0 znamená. Nikdo z lidí kolem tenkrát neměl jinou než zcela vágní představu. Tento pojem evidentně nepřišel z oblasti výroby, ale vymysleli ho lidi z IT a umělé inteligence. I když odborníci na výrobní technologii se tímto tématem zabývali již dávno.
Jaký je rozdíl mezi ideou Průmyslu 4.0 a CIM? CIM vycházela z předpokladu, že v továrnách už nebudeme mít žádné lidi. Představa CIM je taková, že vše je vysoce integrované a centrálně řízené hlavním počítačem. Zde už mají lidi pouze integrační funkci „plánovačů” a „velitelů”. Průmysl 4.0 přichází se zcela novým přístupem, jehož základem je komunikace, ne integrace. To znamená, že máme decentralizované autonomní systémy, které spolu vzájemně komunikují. Říkáme, že člověk bude stále hrát v továrně hlavní roli, ale jinou než dosud. Ujímá se nejcennějšího článku celého řetězce, kterým je role tvůrce. Podstatný je rovněž datový management v reálném čase. To znamená, že zde nedochází k žádné časové prodlevě způsobené ukládáním dat v centrálním úložišti. Požadavek je, aby byla data dostupná ihned a v místě, kde jsou generována. Hovoříme-li o technologii řídicího systému, hovoříme o milisekundách. Z hlediska plánování a kontroly pak možná o minutách nebo hodinách.
Průmysl 4.0 stojí a padá s kyber-fyzikálními systémy (CPS). Existují však odborníci, kteří tvrdí, že tyto systémy jsou často příliš drahé, nespolehlivé a většinou předimenzované. Jak byste těmto kritikům, z nichž jeden pochází přímo z vašeho ústavu, odpověděl? Můj vážený kolega Alexander Verl správně poznamenal, že se hlavně musíme zaměřit na cenovou efektivitu těchto systémů. Tento kritický přístup je důležitý, a to především z pohledu zainteresovaných prodejců, jakými jsou softwarové fi rmy nebo také výrobci strojů, kteří zde očekávají obchodní příležitosti. Konec konců, systém jako celek musí nabídnout zákazníkovi, který si produkt kupuje, nějakou jasnou výhodu. V současnosti je Průmysl 4.0 hnán kupředu mnohem více výrobci továrních zařízení než zákazníky. Nemáme zde co dočinění s poptávkou trhu, ale máme zde technologii, která hledá aplikaci. Takže to, co říká můj kolega Alexander Verl, není v rozporu s mým vlastním postojem, poněvadž v závěrečné analýze musí být napsáno, že tato věc je komerčně životaschopná. Může to být také tak, že se řada firem bojí přejít k Průmyslu 4.0, poněvadž se obávají, že by jejich data mohla být z cloudu ukradena? Jaký příběh stojí za „virtuální pevností Fort Knox”, ve které jsou, podle vyjádření vašeho ústavu „citlivá data v takovém bezpečí, jako americké zlaté rezervy v legendární pevnosti Fort Knox”? Neexistuje nic jako absolutní bezpečnost dat ve všech systémech. Bylo by zavádějící říkat, že se bezpečnost stane velkým problémem, protože bezpečnost už velkým problémem je. Stejně jako dnes přistupujeme k této záležitosti ohledně bezpečnosti s maximální vážností, budeme k ní takto přistupovat i tehdy, jakmile dojde na otázku cloudu a souběžných uživatelů. A to je přesně důvod, proč jsme ve Fraunhoferově ústavu IPA přišli s pilotním projektem Virtuální pevnosti Fort Knox, v rámci kterého se podrobně zabýváme vším: Komunikační a organizační bezpečností; Kdo má povoleno dělat co? Kdo má přístup a k čemu? Co byste obecně doporučoval? Měl by být cloud umístěný na internetu nebo spíše na vlastním fi remním intranetu? Každá společnost musí najít svůj vlastní kompromis a pak se rozhodnout: která data bych měl dát na síť a jaká bych měl dát na svoji vlastní síť, která data budou umístěna v soukromém cloudu a jaké informace určené pro zákazníky a prodejce na veřejném cloudu. Dovolte mi se na okamžik vrátit k CIM, která se zrovna dostává z hlediska standardizace do fáze masového přijetí. Jeden odborník z oboru automatizace mi řekl, že standardy pro Průmysl 4.0 jsou pro mnoho aktivit klíčovou podporou, avšak cesta k jejich dosažení je velmi dlouhá a kamenitá. Jaký je váš pohled? Vůbec nejsme od standardů tak daleko: z technického pohledu byl problém standardizace v řadě oborů již do značné míry vyřešen. Aktuálním problémem je spíše aktivita fi rem, které chtějí tyto standardy přijmout. Zde musíme ducha komunity ještě vychovávat. Dokonce i hlavní protagonisti této otázky musejí přehodnotit svůj přístup a říct: Ano, možná to má smysl, že zde máme standardizaci a otevřenost, která umožňuje každému přístup k internetu věcí a služeb. Pouze v rámci standardizovaného systému lze vyvíjet nové obchodní modely, které budou schopny plně rozvíjet vlastní benefi ty i pro koncového zákazníka. Německá asociace pro výzkum ve svém „Doporučení pro implementaci budoucího projektu Průmysl 4.0” navrhuje převzetí modelu servisně orien tovaných architektur (SOA), které podporují vzájemně propojené opakovaně použitelné aplikace. Jaký je váš názor na tento návrh? Jsem maximálně pro. O servisně orientované architektuře se hovoří od začátku 90. let. Na straně IT se nejedná o žádnou velkou inovaci, existuje již velmi dlouho. Ve skutečnosti jde jen o to ukázat, jak pomalu „tak moc inovativní” softwarový průmysl přijímá nové myšlenky tohoto typu. Letmý pohled do budoucnosti: jak by mohla vypadat vize Průmyslu 4.0? Skrze iniciativu Průmyslu 4.0 potlačujeme nadbytek a růst vycházející ze spotřeby zdrojů a poskytujeme velké množství potřebné technologie. Zesíťování a decentralizace a komunikační schopnosti povedou k vysoké úrovni efektivity. Možná budeme na této cestě potřebovat nějaké nové vstupy: „Inspirováno technologií” je mottem 4. kongresu VDMA o „Inteligentnější výrobě”, který proběhne poprvé letos na EMO Hannover. Jaké nové myšlenky a inspiraci očekáváte od tohoto kongresu a od tohoto největšího strojírenského veletrhu na světě? Průmysl 4.0 inspirují a pohánějí nové technologie, prostřednictvím kterých lze aktualizovat náš pohled a přístup k efektivnímu nakládání se zdroji ve všech oblastech výroby. Naším heslem by měla být technologie, ne odříkání se něčeho. Od EMO Hannover a od kongresu očekávám nové přístupy k holisticky pojímané, udržitelné výrobě budoucnosti.