Prostředky vynakládané na výzkum a vývoj v Česku dosáhly v roce 2021 podle nejnovější zprávy Českého statistického úřadu (ČSÚ) rekordních 122 miliard korun. Oproti roku 2020 se tyto výdaje meziročně zvýšily o 7,5 %. Pandemie onemocnění covid-19 neměla na tuto oblast negativní vliv. S tím, jak celkově roste poptávka po vysoce moderních vozidlech a myšlenka autonomních vozidel se opět posunula blíže realitě, mění se i vývoj nových vozidel. Vyspělost moderních automobilů je dána softwarem a elektronikou, díky nimž je možné zavádět pokročilé funkce vyžadované náročnými zákazníky. Typickými znaky softwarem řízených vozů jsou vysoká složitost, rostoucí inteligence a dříve nebývalá konektivita. A právě složitost bude při vývoji funkcí autonomního řízení a plně samořídících vozidel neustále narůstat. Čím dál složitější systémy autonomních vozidel Aby autonomní vozidla mohla skutečně disponovat funkcemi samořízení, je zapotřebí mnoha pokročilých technologií a inženýrských specializací. Tato kombinace technologických oborů způsobuje vysokou složitost. Týká se to nejen mechanických a elektronických systémů, ale také softwarového vybavení a umělé inteligence. Jen spojení všech těchto domén dokáže nabídnout funkce pravého samořízení. U autonomních vozidel jsou všechny tyto technologie potřebné a žádný systém takového vozidla pak není zcela nezávislý. Současné funkce ADAS nabízejí ukázku podobné mezioborové složitosti, jakou můžeme vidět u plně autonomního vozidla. Například asistent pro jízdu v pruhu vyžaduje, aby senzory a software rozeznaly jízdní pruhy a vypočítaly trajektorii vozidla. Poté asistent aktivuje mechatronický systém, který převezme kontrolu nad vozidlem. I přesto všechno současné nejpokročilejší systémy ADAS dosáhnou pouze stupně automatizace 3. Postup na stupeň automatizace 4 znamená významný krok směrem k autonomním vozidlům. Na stupni 4 totiž vozidlo přestává být závislé na člověku a je plně řízeno strojově. Zatímco systém stupně 3 může za určitých okolností vyžadovat obsluhu člověka, systém úrovně 4 musí mít stále plnou kontrolu nad vozidlem (pokud jsou splněny definované provozní podmínky). Další postup směrem k plně autonomnímu silničnímu provozu tedy závisí na úspěšném vývoji hned několika klíčových technologií. Vizuální senzory (například kamery nebo LiDARy) musí být schopny přesně rozeznat jiná vozidla, chodce a další objekty, a to v různých typech počasí a osvětlení. Vozidla stupně automatizace 4 vyžadují, aby tyto senzory pracovaly spolehlivě za jakýchkoli podmínek. Pokračování na str. 11 Výdaje na výzkum a vývoj podle údajů ČSÚ meziročně vzrostly o 8,5 mld. Kč na 121,9 mld. Kč, což se promítlo i do ukazatele podílu těchto výdajů na HDP, který v roce 2021 dosáhl rovných 2 %. „Je to poprvé, kdy v Česku bylo v podílu výdajů na výzkum a vývoj ve vztahu k HDP dosaženo hranice 2 %. V rámci Evropské unie drží Česko v tomto ukazateli již několik let 10. příčku,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Mezi evropskou špičku patří Německo a Rakousko s více než 3% podílem výdajů na výzkum a vývoj na HDP.
Podíl veřejných zdrojů roste
Z domácích a zahraničních veřejných zdrojů přitom do výzkumu a vývoje v minulém roce putovalo rekordních 47,8 mld. Kč. Zdroje EU se na této částce podílely 7,8 mld. Kč. Většina veřejných prostředků směřovala na výzkum a vývoj prováděný na vysokých školách a na pracovištích Akademie věd ČR. Podniky čerpaly celkovou domácí a zahraniční podporu z veřejných zdrojů ve výši 7 mld. Kč. V roce 2021 se výzkumem a vývojem zabývalo celkem 2 800 podniků, jejichž celkové výdaje na tuto činnost dosáhly 76,6 mld. Kč. Na zpracovatelský průmysl připadalo celkem 38,5 mld. Kč. Nejdynamičtěji rostoucím odvětvím z hlediska výše výdajů na výzkum a vývoj jsou informační a komunikační činnosti. Podniky pohybující se v oblasti programování a poskytování IT služeb vynaložily v roce 2021 na výzkum a vývoj 19,2 mld. korun, o polovinu více než před třemi lety,“ říká Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Rostou i počty vývojářů a výzkumníků
Ve výzkumu a vývoji pracovalo ke konci roku 2021 celkem 121,6 tisíce osob. Meziročně se počet pracovníků ve výzkumu a vývoji navýšil o 3 %. Podíl žen tvořil 31 %. Nízký podíl žen v Česku je zapříčiněn vysokou zaměstnaností ve výzkumu v průmyslových a ICT odvětvích, kde je jejich zastoupení tradičně slabší. Jak v průmyslu, tak v ICT je podíl žen mezi pracovníky výzkumu a vývoje jen 15 %. Mezi výzkumníky na vysokých školách pracovalo v roce 2021 téměř tři tisíce cizinců, kteří tvořili 12 % všech výzkumníků vysokých škol. Na Akademii věd ČR je zastoupení zahraničních vědců vyšší než na vysokých školách a tvoří zde čtvrtinu badatelů. „Ve veřejném výzkumu jsou z cizinců jednoznačně nejvíce zastoupeni Slováci. Pro někoho může být překvapivým faktem, že na druhém místě jsou občané Indie, byť s výrazným odstupem za Slováky. Dále následují Rusové a Ukrajinci. V roce 2021 ve veřejném sektoru pracovaly necelé tři stovky ruských a obdobný počet ukrajinských výzkumníků. Jedná se ale o stav před začátkem války v únoru 2022,“ vysvětluje Marek Štampach z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ.
Další vývoj lehce nejistý
Ačkoliv vláda již několikrát deklarovala, že věda a výzkum pro ni patří mezi priority a i nadále hodlá finanční částky na ni vynakládané postupně navyšovat, současná situace ji neustále nutí výdaje revidovat i z pohledu výhledu na příští roky. Investice firem do vědy a výzkumu jsou pak ještě podstatně nejistější. Mnoho firem sice chápe inovace jako zásadní cestu k udržení konkurenceschopnosti, otázkou však je, kolik z nich si při současných růstech nákladů bude moci investice v této oblasti dovolit. Řada vědeckých pracovišť při vysokých školách už hlásí mírný útlum zájmu o spolupráci. /jcm/
