Tak se jmenuje kniha Toma Peterse. Zní to složitě, ale není. Lidé, kteří vedou firmy a organizace, mají určitý zažitý pohled na události kolem sebe – specifické myšlenkové vzorce. O určitých věcech si tradičně myslí určité věci. Mají obvyklé postupy, jak se vyrovnávat s neočekávanými změnami na trhu. Podle jejich názoru je doba buď dobrá, nebo špatná. A na tyto dvě situace mají své vzorce chování a reakce. V časech dobrých, kdy firmy mezi sebou soutěží řadou ofenzivních a defenzivních přístupů, je malá šance, že by dosáhli výjimečného úspěchu. V době zběsilého růstu pak vidí nové příležitosti úplně všude. Hodně investují a libovolně utrácejí, aby nepromeškali žádnou příležitost, místo aby investovali selektivně a odkládali si na dobu poklesu. V době recese pak firmy snižují náklady a investice, propouštějí lidi, aby si zajistily samotné přežití. Tento zjednodušený přístup je dnes zastaralý a vede do pekel. Zvraty jeden za druhým Podle Philipa Kotlera („Chaotika“) „existují však tržní situace, které jdou nad rámec těchto dvou základních“. Říká, že na pravidelné hospodářské cykly můžeme zapomenout. „Podmínky na trhu se mohou náhle změnit. Jeden den proběhnou události 11. září, druhý den nastanou rozsáhlé záplavy po hurikánu Katrina. Jeden den nastane panika spojená s hypotékami a neschopností je splácet, druhý den to vede ke kolapsu světového systému.“ Jeden den se svět opájí stabilitou, druhý den Rusko okupuje Krym a Británie ohlásí brexit a hrozí rozpad EU. Jeden den se opájíme vysokým růstem a blahobytem, druhý den se prezident Trump rozhodne uvalit vysoká cla na zboží z Číny i zemí EU, rozpoutat obchodní válku a začít další finanční a ekonomickou krizi. Jeden den se cítíme v Evropě bezpečně, druhý den do Evropy vpochoduje milion migrantů, kteří hrozí rozvrátit sociální a zdravotní systémy, položit vlády, snížit ceny nemovitostí a vytvořit předpoklady k občanským nepokojům. Jeden den to vypadá, že Severní Korea napadne jadernou raketou americký ostrov Guam, druhý den si Trump potřásá rukou s Kim Čong-unem. Velké šoky jsou díky propojenosti celého světa čím dál častější. Informace – pravdivé i lživé (fake news) – se celosvětově šíří jedním kliknutím. Jedno kliknutí může způsobit světový chaos. Myslet jinak „Ředitelé firem potřebují získat nový pohled nový pohled na svět a nový rámcový přístup, jak se v něm chovat. V této nové době se velké změny odehrávají neustále a zrychlují. Jedna střídá druhou. Ještě si nestačíme uvědomit dosah jedné události a už je tu další. Změna může přijít rychle z jakéhokoliv koutu světa a mít dopad na jakoukoliv společnost,“ říká Kotler. Toto všechno se stává známým. Co si však uvědomuje málokdo, je, že všechny tyto události spolu vytvářejí vzájemné synergické efekty. Velmi, opravdu velmi záleží na pořadí událostí, hlavně na prvních dvou až třech místech. Ty určují, jak se budou vyvíjet ostatní události a celkový výsledek. „V dnešním světě byznysu je mnohem více rizika a nejistoty, pocházejících z převratných inovací, klimatických změn, zákeřných migrací a zničení přírody než kdykoliv před tím. Manažeři počítali vždycky s nějakým rizikem a snažili se ho nějak pojistit.“ Avšak zde už žádná pojišťovna nepomůže. Pomůže naprostá změna myšlení. Už nemůžeme čekat, že věci budou jako dříve. „Firmy potřebují nový rozhodovací systém, potřebují nový rámec manažerského řízení, aby si dokázaly poradit s chaosem. Potřebují systém řízení chaosu.“ I lídři a kapitáni průmyslu cítí, že jsme vstoupili do éry neustálé a nepřetržité turbulence a zvýšeného chaosu. Tradiční cykly už nepřijdou, a proto vyhlížet období spásné konjunktury se zdá být liché. Je třeba změnit myšlení a naučit se rozpoznávat synergické efekty. Zvyknout si na novou normalitu. A to je velmi těžké. Avšak pochopení a využívání nelinearity a chaosu vede k prosperitě.
