Až 120 mil. t hnědého uhlí, více než tisícovka nových pracovních míst a několik desítek miliard korun do státního rozpočtu. To by mělo přinést prolomení těžebních limitů na dole Bílina na Teplicku. „Považujeme to za opravdu významný úspěch, o který jsme dlouhodobě usilovali,“ konstatoval generální ředitel společnosti Severočeské doly Ivo Pěgřímek. Vládou schválená úprava limitu umožní pokračovat v těžbě na dole Bílina až do roku 2055. „Na rozloze necelých 6 km2 jsou uloženy vytěžitelné zásoby v objemu kolem 120 mil. t vysoce výhřevného nízkosirnatého hnědého uhlí s širokým uplatněním: od tepláren přes moderní nízkoemisní kotle lokálního vytápění až po velké elektrárny, zejména pak pro nový ekologický zdroj o výkonu 660 MW sousední elektrárny Ledvice,“ upřesnil Ivo Pěgřímek. Úpravy limitů těžby na dole Bílina budou mít podle něj velký přínos také pro sociální oblast a veřejné rozpočty. Společnost plánuje přijmout již v období do roku 2024 zhruba 1000 nových zaměstnanců. Další stovky lidí pak najdou uplatnění v návazných provozech a službách. „Do státního rozpočtu a obcí zamíří několik desítek miliard korun formou odvodu za vytěžený nerost a dále z daní firem a zaměstnanců i z našeho sponzoringu,“ dodal Ivo Pěgřímek. S úpravou limitu na dole Bílina ostatně počítá i schválená Státní energetická koncepce do roku 2040. Předpokládá přednostní využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů při aplikaci nejlepších technologií a způsobem maximálně šetrným k životnímu prostředí. Co bude následovat? Po vládním rozhodnutí nyní Severočeské doly čeká řada kroků předcházejících budoucí těžbě. Do konce letošního roku musí zpracovat detailní báňskou studii, podpořenou odbornými posudky a technickými dokumenty, které vycházejí z vládního usnesení. To mj. stanoví, že „hranice těžby musí být 500 m od sousedních obcí Braňany a Mariánské Radčice“. Součástí báňské studie bude také návrh ochranných opatření, která by měla eliminovat pronikání hluku a prachu z těžebních operací do obou obcí. Jejich realizace musí proběhnout v dostatečném předstihu před přiblížením porubní fronty. „Obě obce s námi před časem uzavřely smlouvy o partnerství a spolupráci. Obě podporujeme formou finančních pomocí a darů a v obou jsme už v minulosti některá ochranná opatření vybudovali, kupř. zemní valy a ochranné stěny,“ připomněl Ivo Pěgřímek. Společnost bude pracovat na I. etapě dokumentace EIA. Na ni by měl v roce 2019 navázat proces k povolení hornické činnosti. Transparentní dialog „Předpokládáme, že na zmírňování vlivů postupu těžby na životní prostředí budeme aktivně spolupracovat nejen s příslušnými orgány státní a regionální správy, ale především se zástupci samospráv uvedených obcí. Jak v případě EIA, tak u povolení hornické činnosti budeme se všemi zainteresovanými stranami vést transparentní dialog s maximální snahou omezit rušivé dopady na životní prostředí a obce v sousedství důlního provozu,“ vidí nejbližší budoucnost Ivo Pěgřímek. Společnost má před sebou i další úkoly. Především zajišťovat spolehlivé dodávky pro elektrárny ČEZ i pro ostatní zákazníky, minimalizovat výdaje při bezpečné těžbě, optimalizovat investice, soustředit se na maximálně efektivní využití ekonomicky vytěžitelných zásob uhlí či zefektivnit rozhraní mezi těžbou a elektrárnami. „Jen tak lze reagovat na současné požadavky trhu s elektřinou a teplem a vyhovět jim. Mám za to, že jsme na to dobře připraveni,“ uzavřel Ivo Pěgřímek. /rd/
