Projekty roku v soustavách zásobování teplem a chladem 2011

Každoročně vzniká u nás v oblasti teplárenských zdrojů a soustav zásobování teplem řada zajímavých projektů. Již podesáté bude Teplárenské sdružení České republiky vybírat Projekty roku v soustavách zásobování teplem a chladem. Záměrem vyhodnocení nejlepších projektů je ukázat veřejnosti možnosti a úspěšné realizace v dálkovém vytápění a chlazení. Tyto projekty přispívají k rozvoji a modernizaci účinných, ekonomických a k životnímu prostředí šetrných systémů zásobování teplem, k efektivnímu zajištění tepelné pohody bytových prostor i energetických potřeb služeb a průmyslu. Vyhodnocení Projektů roku je tradičně součástí slavnostního zahájení Teplárenských dnů, které letos hostí od úterý 24. dubna pražský hotel Step. Na ocenění Projekt roku 2011 je nominováno 8 projektů, které vám krátce představujeme: 1/ Energeti cké využití koksárenského plynu v Ostravě Dalkia Česká republika, Region Severní Morava Spalování druhotného zdroje energie - veškerého koksárenského plynu z OKK Koksovny - je z hlediska obchodního, technického i ekologického úspěšným projektem. Od března 2011 Dalkia Česká republika odebírá veškerý koksárenský plyn z produkce Koksovny Svoboda, který následně spaluje v Teplárně Přívoz a vyrábí z něj páru. Tou prostřednictvím soustavy zásobování teplem vytápí řadu lokalit v Ostravě. „Mimo topnou sezonu je teplo v páře, vyrobené v Teplárně Přívoz, vyvedeno přes protitlakou turbínu a parní síť do Elektrárny Třebovice, kde transformujeme páru na horkou vodu pro lokality Poruba a Jižní Město,“ dodává vedoucí Závodu Ostrava Střed Ivo Sobol. Tento projekt zvýšil množství spalovaného koksárenského plynu v Teplárně Přívoz o 70 % a společnosti Dalkia Česká republika umožňuje snížit množství spalovaného černého uhlí o 800 vagónů ročně, což představuje 27 plně naložených vlakových souprav. To vede k významné redukci emisí skleníkových plynů a dalších plynných emisí i tuhých znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší. 2/ COGEN II rozšíření KVET v České Lípě MVV Energie CZ, a. s., ČESKOLIPSKÁ TEPLÁRENSKÁ, a.s. Projekt COGEN II, stejně jako jeho předchůdce COGEN, rozšířil kogenerační výrobu elektřiny a tepla na bázi plynových motorů v rámci skupiny MVV Energie CZ, a.s. již do 10. města skupiny, do České Lípy. Ve dvou původních výtopnách je umístěno 5 nových zdrojů - plynových kogeneračních motorů o celkovém výkonu 18,65 MW. Z toho 9,028 MW (4 x 2,014 MW + 1 x 0,972 MW) připadá na výrobu elektřiny a 9,622 MW výkonu zajišťuje výrobu tepla. Celková investice projektu byla 200 milionů Kč. Na místě uhelné kotelny ve Staré Lípě je nyní umístěna nová hala se třemi kogeneračními motory. Další dva motory jsou umístěné v bývalé výtopně Holý Vrch. Areál ve Staré Lípě ještě doplnila jedna akumulační nádrž, která umožňuje zásobování zákazníků v celém městě. V rámci projektu se totiž vybudovalo 1,6 km dlouhé horkovodní propojení mezi výtopnami Stará Lípa a Holý Vrch. V České Lípě tak vznikla jedna z nejmodernějších soustav zásobování teplem u nás. 3/ Pilotní projekt dopravy biomasy po železnici v Plzni Plzeňská teplárenská, a.s. Na podzim 2010 podepsala Plzeňská teplárenská, a.s. s ČD Logistics a rakouskou společností Innofreight Speditions smlouvu o dopravě dřevní štěpky po železnici. Rakouský partner poskytl speciální kontejnery a pronajal teplárně i švédský vidlicový vozík Kalmar s otočným zařízením, které je schopné s 25 tun vážícím kontejnerem nejen manipulovat, ale také ho vysypat na určeném místě. Na používané železniční vozy se vejdou tři kontejnery. Pro dopravu biomasy do teplárny se používají dvě soupravy po čtyřech a jedna souprava po 5 železničních vozech. V pátek 18. března 2011 dorazily první čtyři vagóny, každý se třemi kontejnery o objemu 46 m3, na vlečku plzeňské teplárny. Průměrná váha štěpky v každém kontejneru byla 16 tun. První dodávka 192,4 tuny dřevní štěpky nahradila cestu 8 kamionů s návěsem. Do konce roku 2011 pak bylo vyloženo celkem 23 423 tun biomasy. Zhruba desetina biomasy pro teplárnu byla dopravena po železnici, což nahradilo 940 nákladních aut. Na rok 2012 se plánuje zdvojnásobit dodávku biomasy až na 50 000 tun. 4/ Přestavba parních rozvodů na horkovodní v Brně Teplárny Brno, a. s. V roce 2010 zahájila společnost Teplárny Brno, a.s., první etapu přestavby parních rozvodů tepla v historickém jádru města Brna na horkovodní s cílem výrazně snížit tepelné ztráty při distribuci tepla. V letech 2010 a 2011 byly v historickém centru města do podzemních kolektorů uloženy přes 4 km nových horkovodních rozvodů, na které bylo napojeno 79 výměníkových stanic. Jen v roce 2010 do výměny parovodních rozvodů za horkovodní investovaly Teplárny Brno, a.s. téměř 80 milionů korun. Do přestavby se mohly Teplárny Brno, a.s. pustit teprve po vybudování dostatečného množství podzemních kolektorů v centru města, aby náklady na výměnu potrubí dosáhly rozumné výše. Realizace všech etap přestavby parních rozvodů na horkovodní je v Brně naplánována až do roku 2019. Celková délka nových rozvodů by měla dosáhnout 18 km. Na tyto rozvody bude napojeno přes 250 výměníkových stanic. Celkové náklady na výměnu parovodů přesáhnou půl miliardy korun. 5/ Rekonstrukce kotelny a využití biomasy v Horní Plané TENZA, a.s. Brno a Město Horní Planá Výstavba nové kotelny na biomasu vytápějící téměř polovinu města Horní Planá je v podstatě přístavbou stávající, zastaralé kotelny na uhlí, která byla po 30 letech provozu již na pokraji životnosti. Nedostatku paliva pro nový biokotel na spalování dřevní hmoty, což je například štěpka nebo piliny, se v Horní Plané nebojí. Bohaté lesnaté okolí města zaručuje dostatek paliva. Přestavba kotelny je v posledních letech nejnákladnějším projektem Horní Plané. Pro spalování dřevní hmoty byl vybrán kotel KOHLBACH K-8 o výkonu 2 MWt. Splňuje nejpřísnější emisní limity. Biokotelna vyrobí za rok z 1770 tun biomasy přes 15 000 GJ tepla. Teplem zásobuje polovinu, tedy 400 domácností v Horní Plané, ale i základní školu, dětský domov, nákupní středisko, pekárnu, služebnu Policie ČR, dům služeb, městský úřad, sportovní halu, pečovatelský dům, ředitelství vojenských lesů, poštu, kulturní a informační centrum, zdravotní středisko a hasičskou zbrojnici, tedy téměř kompletní občanskou vybavenost obce. 6/ První kogenerační motory v Tišnově TEPLO T s.r.o. Tišnov Při rekonstrukci kotelny v Tišnově byly volné prostory kotelny využity k instalaci dvou motorových plynových kogeneračních jednotek. Vyrobené teplo pokrývá celoroční spotřebu tepla pro přípravu teplé vody a na jaře a na podzim i část spotřeby tepla na vytápění. Vyrobená elektřina pokrývá spotřebu stávající plynové kotelny a motorů, včetně cirkulačních čerpadel rozvodu soustavy zásobování teplem a přebytky jsou dodávány do veřejné elektrifikační sítě. Celkový elektrický výkon obou jednotek je 350 kW a maximální tepelný výkon je 498 kW. Kogenerační kotelna teplem zásobuje 520 domácností. Celkové roční úspory tepla vyvolané rekonstrukcí kotelny jsou vypočteny na 21,1 %. Vyhodnocení provozu v prvním roce potvrdilo úsporu primární energie přes 21,5 %. Nasazení kombinované výroby elektřiny a tepla prokázalo plánovaný přínos do soustavy zásobování teplem v Tišnově a společnost TEPLO T s.r.o. připravuje další obdobné projekty v této oblasti. 7/ Náporová turbína v Teplárně Karviná Dalkia Česká republika, Region Východní Morava Dalkia Česká republika spolupracuje na vývoji náporové turbíny, která je technickým unikátem, jedinečným ve světě. „Naším cílem bylo nahradit parní turbínou regulační ventil, který sloužil pro redukci tlaku páry. Použita však nebyla klasická turbína s lopatkami, ale nový typ turbíny, kde lopatky jsou nahrazeny dráty. Tato nová a jednoduchá technologie vykazuje velmi dobré technické vlastnosti a velmi vysokou účinnost. Bez problémů zvládá velké a rychlé změny teploty a tlaku vstupní páry a zároveň je schopna pracovat i na mokré páře. Mezi její přínosy patří i rychlá reakce na požadavky změny výkonu. V našem případě turbína pracuje na tlakovém spádu 0,45 MPa při účinnosti celého díla okolo 73 %, přitom samotná turbína má průměrnou účinnost 80 %. Při vyšších tlakových spádech je náporová turbína schopna dosáhnout účinnosti přes 90,“ shrnul výhody nové náporové turbíny Zygmunt Recman, technik realizace projektů. První náporová turbína s kolem o průměru 90 cm je v provozu 8000 hodin/rok při průměrném výkonu 90 kWe (léto 73 kWe, zima 105 kWe). 8/ Záchrana soustavy zásobování teplem v Zubří Zásobování teplem Blansko Na začátku září 2010 se ocitlo bez tepla a teplé vody přes 1000 obyvatel města Zubří, přestože za teplo poctivě platili. Tamní výtopna Tepla Zubří neplatila za odběr plynu, dlouhodobě neplnila své závazky a plynaři proto zavřeli kohoutky. V prosinci 2010 se nechala firma Teplo Zubří vinou insolvence poslat do konkurzu. Zuberská radnice začala okamžitě hledat někoho, kdo by soustavu zásobování teplem ve městě převzal, udržel a dokázal i snížit cenu tepla. Partnera našla ve společnosti Zásobování teplem (ZT) Blansko. Ta se nejdříve musela vyrovnat se všemi věřiteli. Cenu tepla v Zubří pak dokázala během roku 2011 snížit ze 680 na 599 Kč/GJ. ZT Blansko chce provozovat soustavu v Zubří dlouhodobě, proto plánuje dokončit její modernizaci a počítá i s instalací kogeneračních plynových jednotek a spolupracuje s radnicí na rozšíření dodávek tepla. Výkon zuberské výtopny je 2,8 MWt a ročně dodává necelých 20 TJ tepla do 500 bytů a 6 objektů občanské vybavenosti, včetně mateřské školky pro 140 dětí.