Nejnovější Strategii mezinárodní
konkurenceschopnosti České republiky
na roky 2012 až 2020 vypracovalo
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
s cílem zařadit se do roku 2020 do elitní
dvacítky nejvíce konkurenceschopných
zemí světa.
Tento rozsáhlý návrh obsahuje více než
40 dílčích projektů konkrétních opatření.
Vymyká se z dosavadní činnosti současné
vlády a jejího předsedy, který též předsedá
Radě vlády pro výzkum, vývoj a inovace.
Jejího jednání se však trvale nezúčastňuje.
Má jiné starosti. Na vydání návrhu konkurenceschopnosti
však neprodleně navazuje
obchodní cestou do Iráku s ministry Kocourkem
a Vondrou a dalšími spolupracovníky
s odvážným záměrem prodat tam
dlouhodobě odpočívající bojové stíhačky
L159, jejichž cena a význam podstatně
převyšuje nabídku dalších českých výrobků.
Vskutku odvážný to čin. Irák pro
nedostatek finančních prostředků odmítl
nedávnou nabídku prodeje stíhaček F 16
z USA. Čím chtěl premiér Nečas ohromit
iráckého premiéra, je utajeno. Úspěch jednání
byl z vládních míst hlasitě oslavován
večer po prvním dnu jednání. V následujících
dnech už je ticho.
Je současná vláda schopná řídit naši
společnost tak, aby byl podstatně zvýšen
export a tudíž i výroba našich výrobků
s vyšší přidanou hodnotou? Pochybnosti
jsou namístě.
ROZHODUJICI JE ZVYŠIT PŘIJEM
DO STATNIHO ROZPOČTU
Současná česká ekonomika je stále z velké
části založena na levné pracovní síle,
tedy na produkci výrobků s nízkou přidanou
hodnotou a na kompletaci výrobků pro
zahraniční firmy.
Rozšíření spolupráce se špičkovými
zahraničními firmami ve vývoji a produkci
technicky náročných výrobků je
tedy žádoucí. Příkladem je růst a ohromná
produkce české automobilky Škoda
Auto, která patří do německého koncernu
Volkswagen. V roce 2010 vyhlásila čistý
zisk 8,5 mld. korun. Přibližně polovinu si
formou dividend nechá vyplatit mateřská
společnost Volkswagen. Škoda Auto nevyrábí
vozidla jen v Česku. Má závody
v Číně, Indii, Ruské federaci a na Ukrajině.
Předpokládá do roku 2018 zdvojnásobit
plán celosvětového prodeje, který v roce
2010 činil 762 600 vozů, o rok dříve to bylo
684 200 vozů. Automobilka za první dva
měsíce letošního roku hlásí nárůst prodeje
o 25 % na 132 100 vozů.
Zlepšuje se situace i v dosud přehlíženém
leteckém průmyslu. Rozšiřuje se výroba
malého dopravního letadla L-410 v Aircraft
Industries (dříve Let Kunovice). Více
než 10 těchto modernizovaných letadel se
ročně exportuje do zahraničí. Podnik v roce
2010 vykázal čistý zisk 206 mil. korun.
Patříme mezi největší světové výrobce
ultralehkých a lehkých sportovních letadel.
Více než 300 jich exportujeme nyní
i při značné konkurenci německých a italských
výrobců. Aero Vodochody se s příchodem
nového majitele Penta Investmen
změnilo na prosperující holdingovou společnost
spolupracující s předními světovými
leteckými společnostmi, která za rok
2009 vykázala čistý zisk 279 mil. korun.
Existují u nás další obory, které jsou v popředí
světového zájmu. Například počítačově
řízené elektrohydraulické zkušební
systémy Inova z Prahy, dříve dodávané
německou firmou Carl Schenck a v USA
firmou MTS.
To však nestačí. V technicky vyspělých
státech EU tvoří výrobky high-tech přibližně
20 % z celého objemu produkce, u nás
přibližně 3 až 4 %. Podpora vlád těchto států
investicím do výzkumu a vývoje se blíží
3 %, u nás je to přibližně 1 %.
O VYSOKOŠKOLSKE VYUCE
V OBORECH POTŘEBNYCH
PRO NAŠ TECHNICKY PRŮMYSL
Je velmi žádoucí orientovat výuku
na technických vysokých školách pro
potřeby našeho strojírenského a elektrotechnického
průmyslu na obory, u kterých
očekáváme jejich přednostní rozvoj. Jde
např. o počítačovou, automatizační a informační
techniku, o senzoriku, kybernetiku,
nové konstrukční materiály a další aktuální
obory vyznačující se velmi rychlým pokrokem,
jehož konkrétní využití v produkovaných
výrobcích rozhoduje o úspěších
na světovém trhu. Chybí nám pedagogové
s praxí získanou v uvedených oborech
u proslulých zahraničních firem. Řešení
této situace mohou do značné míry poskytnout
katedry spolupracující s těmito firmami
(např. na ČVUT v Praze Katedra kybernetiky
spolupracující se světově známými
firmami např. Rockwell Automation,
Honeywell, NASA, Toyota, Volkswagen,
U.S. Research Laboratory Air Force, Hitachi
a další).
Vliv vysokoškolských pedagogů na společenský
a technický pokrok byl u nás postupně
značně znevážen. Jejich finanční
hodnocení v porovnání s jejich hodnocením
např. v průmyslových státech EU, v USA,
v Japonsku, ale i v Ruské federaci, je nízké,
což patří mezi prohřešky současné i dřívějších
vlád. Tuto situaci je třeba neprodleně
napravit. Není to záležitost jen ministra
školství, ale především předsedy vlády.
Není zbytečné připomenout, že zdokonalovat
naše školství je základním
předpokladem pozitivního vývoje České
republiky. Mohou toho dosáhnout odborníci,
mezi které nepatří převážná většina
současných politiků včetně současného
ministra školství.
ODEJIT MUSI TI NESCHOPNI
Příkladem pozitivního vlivu talentovaných
politiků na podstatné zvýšení technické
a společenské úrovně státu je činnost
finského premiéra, který byl též předsedou
Rady pro výzkum a technologie a její jednání
řídil. Od počátku 60. let se v následující
době kratší 15 let změnilo Finsko z agrární
země s dřevozpracujícím průmyslem
na zemi s rozvinutou mikroelektronikou,
informační technikou a rozsáhlou strojírenskou
výrobou. Jaká budoucnost čeká nás
při splnění českého Programu konkurenceschopnosti?
I při neuvěřitelně rychlém rozvoji technických
a přírodních věd jsou to vědy společenské,
jejichž kauzalita s děním ostatním
je určující pro taktiku a strategii rozvoje
světa a tedy i našeho státu. Není jiné cesty
jak odstranit hnilobu zakořeněnou v současném
prostředí našeho státu, než zajistit
(s neporušením ústavy), aby na vedoucích
místech především významných institucí
působili talentovaní a pracovití lidé s čistou
minulostí, kteří dokázali vytvořit užitečné
dílo s podílem tvůrčí práce. Odejít by měli
ti neschopní, u kterých se známý Senekův
citát „humanum errare est“ (mýliti se je
lidské) stal refrénem jejich činnosti. Odejít
by měli ti, kteří prokázali své schopnosti
organizováním korupce a jiných nepravostí
poškozujících stát a tedy i poctivé pracovníky.
To je cesta k plnění navrhovaného
a postupně upřesňovaného projektu konkurenceschopnosti
České republiky.
Ing. Jiří Černohorský, DrSc.
