Technicky sice progresivní, ale
finančně náročný projekt reaktoru
ITER (International Thermonuclear
Experimental Reactor) narazil na
další seriózní problémy: aniž ve
francouzském Cadarache započala
příslušná výstavba, už nyní se notně
prodražuje.
Gigantická magnetická „termoska“,
generující v pozemských podmínkách
proud jako v nitru velkých hvězd, nepříjde
na neméně gigantických 5 mld. EUR,
jak 7 hlavních kontrahentů projektu předpokládalo
ještě na jeho startovní pásce
v roce 2006, ale na podstatně více. Platí to
i pro evropskou část projektu, jejíž hodnota
se podle Evropské komise vyšplhala
už na bezmála 7,2 mld. EUR. Z nich se
ovšem nedostává celá čtvrtina.
Bruselská exekutiva proto požádala
o pomoc členské státy EU27. Narazila
však u nich na nekompromisní odmítnutí,
resp. na jejich vlastní úsporná
opatření na domácí finanční scéně.
Obrovskou záplatu nelze beze zbytku
pokrýt ani reorganizací specializovaných
evropských rozpočtů. Namísto
nových zdrojů peněz z jednotlivých
metropolí si Brusel naopak „vykoledoval“
sžíravou kritiku a nový úsporný
strop: 6,6 mld. EUR. Potřebné prostředky
musí hledat nikoliv v pokladnách
jednotlivých zemí, ale v již existujících
programech na podporu evropské
vědy, 7. rámcový program nevyjímaje.
Třebaže se v něm operuje s nezanedbatelnou
sumou 50 mld. EUR a o osudu
zbylých 20 mld. EUR se musí teprve
rozhodnout, doporučovaný krok okamžitě
vyvolal nevoli vědců pracujících
na jiných úkolech a spoléhajících se na
bruselské finance.
Úředníci nemohou problém řešit ani
prostým oddálením termínu zahájení
stavby, či dokončení projektu ITER,
ani rozložením systému plateb. Vedle
evropských vlád a poplatníků se totiž
ocitli také pod tlakem mimoevropských
a po energii toužících členů mezinárodního
konsorcia, zejména z Číny a Indie.
Od několikrát avizovaného ambiciózního
projektu testů jaderné fúze a následné
exploatace hospodářsky využitelného
reaktoru, v jehož magnetickém
prstenci by měla obíhat plazma zahřátá
na 100 milionů stupňů a během 7minutových
pulzů generovat výkon cca 500
MW, nehodlají ustoupit.
Kritici ITERu namítají, že celý projekt
se dosud pohybuje v rovině sci-fi.
První člověkem řízenou velkokapacitní
termojadernou fúzi, resp. kompresi
zahřívaného plynu složeného ze dvou
izotopů vodíku (deuteria a tritia), při níž
se (po spojení jader) následně uvolní
ohromné množství energie převýšující
o celý řád produkci nynějších štěpných
procesů ve standardních jaderných
elektrárnách, nepředpokládají ani
v roce 2026, ani v nově uvažovaném
roce 2040. /uai/
