Trvalý rozvoj zaznamenalo v posledních letech průběžné skladování. Představuje atraktivní logistickou a ekonomickou alternativu prezentovanou fi rmou Interroll ke konvenční regálové technice. Růst je obecný cíl všech podniků. S tím je zpravidla spojeno, že skladovací kapacity již nestačí a je třeba je rozšířit. Existující strukturu budov lze navíc revidovat nebo ji přizpůsobit změněným požadavkům jen s velkými náklady. Každodenní plánovací praxe ukazuje, že pro stávající objem stavby se musí najít optimální využití. Ideální alternativou je přechod od konvenční regálové techniky ke kompaktnímu skladování. Pokud je zároveň požadována ještě vysoká kvalita procesu a robustnost, představuje průběžné skladování ověřené v praxi. Pro průběžné skladování je charakteristická kanálová struktura. Nakloněné kanály jsou vybaveny nepoháněnými válečky. Pohyb nákladových jednotek od jejich vložení do kanálu až po dodání k odběru z kanálu se provádí za využití gravitace. Regulátory rychlosti řídí průchozí rychlost nákladových jednotek. Separátor na konci kanálu zajišťuje, že i několik nahromaděných nákladových jednotek o velké hmotnosti se i po odebrání jedné nákladové jednotky zvolna pohybuje vpřed. Průběžné skladování se vyznačuje možností škálovitosti. Nárůst počtu nákladových jednotek s identickými charakteristikami je možné provést prodloužením kanálů. Již byly realizovány hloubky kanálů až na 50 palet. Na nárůst souborů charakteristik nákladových jednotek je možné reagovat zvýšením počtu kanálů. Charakteristikami nákladové jednotky mohou být výrobek, jeho minimální trvanlivost, dodavatel, určení, trasa přepravy, sekvencování, výška nebo hmotnost nákladové jednotky, skupina výrobků atd. Pro průběžné skladování se ve velké míře používají standardní komponenty, takže je možné používat jednoduchou logistiku náhradních dílů a údržbu. Pokud jsou pro použité díly zvoleny kvalitní komponenty, je třeba předpokládat dlouhou technickou životnost. I zde platí základní zkušenost logistiky, konkrétně, že kvalita má svou cenu, ale tato vyšší investice se provozovatelům střednědobě a dlouhodobě vyplatí. Konstrukce použitých dopravních válečků má u průběžného skladování rozhodující význam. Musejí zajišťovat paralelní a klidný běh nákladových jednotek. Zároveň je malého sklonu regálového zařízení dosaženo jen tehdy, když jsou použity mimořádně lehce běžící válečky. Lehce běžící válečky mají navíc nízkou hladinu hluku. ENERGETICKÁ ÚČINNOST Téma energetické účinnosti hraje v rámci vnitropodnikové logistiky roli nejen v určitých oblastech, ale je posuzováno šířeji. Uspořádání skladového systému s energetickou účinností znamená již v rámci plánování zohlednit mnoho charakteristik pozdějšího provozu. Vedle použití určitých materiálů, typů regálů a obslužných technik hraje ro zhodující role také dimenzování celého systému. Na tomto pozadí je třeba prověřit i objem stavby. Rozhodujícím bodem je, že spotřeba energie je určována zejména vytápěním nebo chlazením budovy. Průběžné skladování vede k vysokému stupni využití prostoru a snižuje potřebu energie na vytápění, popř. chlazení, a osvětlení. Navíc klesají investice na budovu a vybavení budovy. Spolu s kratšími pojezdovými dráhami uvnitř skladového systému jsou kromě nižší spotřeby energie možné také úspory nákladů na personál. Jako obslužná technika pro průběžné skladování jsou na výběr všechny varianty prostředků pozemní dopravy s lidskou obsluhou. Ty mohou stejnou měrou provádět obsluhu průběžného skladu a vnitropodnikovou přepravu. Může odpadnout časově náročné a nákladné rozhraní mezi obsluhou skladu s vnitropodnikovou dopravou. Zvýšení výkonu se provádí zvýšením předřazené a následné obslužné techniky. V jednotlivých případech se zvýší buď počet prostředků pozemní dopravy s lidskou obsluhou nebo prostředků automatických nebo se vytvoří více jízdních úseků s přiřazenými automatizovanými jednotkami, jako například zařízení pro obsluhu regálů. HOSPODÁRNOST Pro uvedení oblastí použití průběžného skladování byly v rámci výzkumného projektu shrnuty relevantní faktory vlivu a průběžné skladování bylo porovnáno s konvenčním regálem s jednotlivými místy. Pro výpočet byly za základ vzaty investiční a nákladové veličiny obvyklé v západoevropském prostoru. Cílem výzkumu bylo v závislosti na regálové technice najít optimální objem skladu, tj. optimální rozměry délky, šířky a výšky skladového jádra. Jako postup byla použita úplná enumerace. K tomu byla vypočtena všechna proveditelná řešení a bylo zvoleno optimální řešení. Sledovaly se cíle optimalizace, které mají význam pro plánování skladu. Vedle minimálních nákladů během provozu byly zjištěny také kubatury s minimální potřebou plochy, popř. investic. Jak potřebné skladovací kapacity, tak hodinové pohyby ve skladu sloužily jako zadané veličiny pro srovnávací výpočty. Další faktory vlivu jsou mj. použitá skladová obslužná technika, teplota skladování, rozměry a hmotnost uskladňovaných nákladových jednotek, provozní pracovní doba, náklady na personál a energie a ceny za stavební pozemek pro budovu skladu. /f/
