První pracovní konference Akademického konsorcia reprezentovaného Inženýrskou akademií České republiky a Českou lékařskou akademií se konalo 25. června na Strojní fakultě ČVUT v Praze. Na konferenci se prezentovaly výsledky společných prací lékařských a technických oborů, které na praktických příkladech ukázaly, že vznik společného akademického konsorcia je vyústěním vývoje, kdy technické a lékařské vědy bez těsné vzájemné součinnosti nemohou efektivně pracovat. Zasedání zahájil prof. Petr Zuna, viceprezident Inženýrské akademie, a první příspěvek se zaměřil na Modelování jaterní perfúze a virtuální segmentace jater pro předoperační plánování resekcí, jako společný projekt Lékařské fakulty v Plzni a NTIS (Nové technologie pro informační společnost) Západočeské univerzity v Plzni. Příspěvky přednesli prof. Eduard Rohan ze Západočeské univerzity a MUDr. Václav Liška z Lékařské fakulty v Plzni. Pro efektivní určení léčebných metod a plánování chirurgických zákroků je žádoucí kvantifikovat prokrvení orgánu a důsledky změn po lékařském zákroku. Ve spolupráci se ZČU byl vyvinut softwarový model LISA (Liver Surgery Analyse), který využívá prostorovou automatickou segmentaci primárních CT dat statistickou metodou Graph- -Cut, a tím umožňuje zobrazit anatomicky a geometricky uspořádání celého orgánu. Následující příspěvek se věnoval tématu Povrchy a kontaktní plochy v endoprotetice. Přednášeli MUDr. Radovan Kubeš z ortopedické kliniky nemocnice na pražské Bulovce a doc. Vladimír Starý ze Strojní fakulty ČVUT. Hlavním problémem endoprotetiky je nalezení ideálního povrchu umělého kloubu, který je dostatečně pevný a zároveň má antikorozní vlastnosti. Ústav materiálového inženýrství FS se tímto problémem zabývá, vyvíjí vhodné povlaky a měří jejich mechanické a tribologické vlastnosti. Díky vybavení pracoviště měří i chemické složení a morfologické vlastnosti otěrových částic a dle požadavků výrobců je možné vyvíjet i systémy s kombinací materiálů. Další vystoupení se týkalo Možnosti 3D tisku v modelování biologického materiálu. Účastníci si vyslechli prof. Rastislava Druga z 2. lékařské fakulty UK a Ing. Jan Homola, šéfredaktora portálu 3D-tisk a popularizátora 3D technologií. 3D tisk se začíná intenzivně využívat i v lékařství, především v oblasti rekonstrukční chirurgie. Technologie 3D tisku připravuje modely jednotlivých kostí lidského skeletu, a tím usnadňuje a urychluje operační přípravu. 3D tisk se ovšem neomezuje jen na kostní materiál, ale jsou publikovány i úspěšné pokusy při tisku měkkých tkání a vzdáleným cílem je tisk celých orgánů. Příspěvek Využití nanotechnologií v medicíně, který přednesla prof. Eva Syková z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, se věnoval využití nanočástic v buněčné terapii. Buněčná terapie představuje reálnou alternativu pro léčbu celé řady vrozených, degenerativních a civilizačních chorob včetně poškození mozku nebo míchy. Cílem této léčby je dopravit do poškozených míst látky nebo buňky, které napomohou opravit nebo nahradit poškozené tkáně. Nanočástice mohou v mnoha případech být právě tím vhodným nosičem. Na tuto přednášku navazoval příspěvek Elektrické zvlákňování a jeho biomedicínské aplikace, který přednesl profesor David Lukáš z katedry netkaných textilií Technické univerzity v Liberci. Nanovlákna vyrobená metodami elektrického zvlákňování mají průměry pohybující se v rozsahu stovek nanometrů až jednoho mikrometru a připomínají svou morfologií uspořádání mezibuněčné hmoty. Z tohoto důvodu jsou vhodné jako nosiče pro tkáňová inženýrství a jako speciální kryty ran. Nové technologie v medicíně se týkaly využití informačních a komunikačních technologií v psychiatrii, přednášeli MUDr. Filip Španiel z Psychiatrického centra v Praze a Ing. Daniel Novák z katedry kybernetiky ČVUT. První část se věnovala aktuálně probíhající telmedicínské platformě ITAREPS jako prevenci relapsu psychotických onemocnění a v druhé části se pojednávalo v rámci trendu Internet věcí o nositelné elektronice, která může usnadňovat sledování a terapii chronických onemocnění. Byla zmíněna velká neochota Všeobecné zdravotní pojišťovny podpořit tyto moderní zdravotnické pomůcky. V příspěvku Farmakokinetický software pro farmakoterapii se profesor Miloslav Kršiak ze 3. lékařské fakulty UK a Ing. Jiří Potůček z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze věnovali popisu Farmakokinetického softwaru MWPharm, který je určen pro stanovení správné dávky léčiv a potenciálně k vědeckým účelům a při výuce farmakokinetiky. V závěrečném příspěvku nám nestárnoucí dámy, doc. Iva Holmerová z Gerontologického centra v Praze a prof. Olga Štěpánková z Elektrotechnické fakulty ČVUT, přednášely na téma Stárnoucí společnost a nové technologie. Interdisciplinární spolupráce odborníků z elektroniky, zpracování signálů, SW inženýrství, bezpečného přenosu dat a lékařských oborů při hledání způsobů jak podpořit důstojné a bezpečné stárnutí v domácím prostředí bude do budoucna velmi významná. /is/
