Vyspělý život ve vesmíru zatím hledáme marně. Fermiho paradox se ptá: Proč jsme nenarazili na jiné civilizace, byť by obyvatelných planet měla být ve vesmíru celá řada? Ale možná je to tím, že vlastně mimozemšťanům neumíme naslouchat… Většina pokusů o nalezení mimozemského života se zaměřuje na zachycení rádiových vln nebo laserových paprsků, což jsou technologie, které používáme i na Zemi k přenosu informací na dlouhé vzdálenosti. Zejména rádiové vlny se považují za nadějný prostředek, protože se dokážou vesmírem šířit relativně snadno. Přesto ani dnes už nefunkční, ale slavný teleskop Arecibo nikdy nezachytil nic, co by bylo možné považovat za důkaz přítomnosti inteligentních bytostí. Ani hledání jiných forem mezihvězdné komunikace, založené např. na laserových pulsech, nebylo úspěšné. Přestože by i jiné civilizace teoreticky mohly vysílat koncentrované světelné paprsky podobné těm laserovým na Zemi. Pozemské teleskopy jsou přitom nastaveny tak, aby detekovaly krátké, intenzivní světelné záblesky, které by mohly představovat takový signál z vesmíru. Namísto toho, abychom se ptali, zda je to dobrý nápad, zaměřme se na otázku:
Proč panuje takové „ticho“?
Existuje celá řada vysvětlení: žádní mimozemšťané neexistují, naše antény nejsou dost citlivé nebo se před námi mimozemšťané záměrně skrývají. Také je možné, že mimozemské civilizace komunikují způsoby, které si nedokážeme představit — nebo si je možná představit dokážeme, ale nejsme schopni je zachytit. Nedávno zveřejněná práce fyzika Lathama Boyla se zaměřuje na jednu takovou možnost, že kolem nás probíhá mezihvězdná komunikace pomocí kvantových technologií. Kvantová komunikace využívá principy kvantové mechaniky, tedy zákony, které se vztahují na chování jednotlivých částic, ale nikoli větších systémů. V současné době se kvantová komunikace na Zemi testuje pomocí párů fotonů. Na rozdíl od tradičních metod může být kvantová komunikace z dnešního hlediska velmi bezpečná a efektivní. Pokud bychom dokázali plně využít kvantové vlastnosti částic, mohli bychom do malých balíčků informací vměstnat značné množství dat. V této fázi ale nemá smysl zacházet do podrobností, protože pokud by mimozemšťané tuto technologii používali, jistě by ji využívali mnohem efektivněji než my ve svých prvních pokusech. Problémem kvantové komunikace je její citlivost na vnější vlivy, například atmosféru Země. Ve vesmíru by však pro tyto fotony mohlo být dostatečně propustné prostředí. Signál by musel být vysílán na určité vlnové délce, aby nebyl rušen kosmickým mikrovlnným zářením, které pochází z doby po velkém třesku. Teoreticky by se však kvantová komunikace mohla ukázat jako účinný prostředek pro přenos dat na velké vzdálenosti. Boyle se ve své práci zabývá tím, jak by taková kvantová komunikace mohla vypadat a co by to znamenalo pro naše pátrání po mimozemských civilizacích. Dospívá k závěru, že v našem současném stadiu vývoje nejsme schopni takové signály přijímat. Abychom byli schopni přijímat kvantové signály, potřebovali bychom obrovské teleskopy. Pro komunikaci s hvězdou, jako je Proxima Centauri, by byl potřebný teleskop o průměru více než 100 km. Nejlepším způsobem, jak zaručit efektivní komunikaci, by bylo zaměřit částice v úzkém paprsku směrem k přijímači, což znamená, že pro zachycení takového signálu by, pokud nejsme jeho adresáti, bylo zapotřebí velkého štěstí. To vše může vysvětlovat, proč jsme dosud žádné signály nezachytili — možná hledáme špatné signály nesprávnou technologií. Namísto předpokladu, že mimozemšťané komunikují podobně jako my, je možné, že používají technologie zcela odlišné. Boyle proto klade otázku: „Můžeme je vůbec slyšet?“
Je „chytrý“ život vzácný?
Další možné vysvětlení nabízejí geologové Robert Stern a Taras Gerya, kteří svou hypotézu publikovali v časopise Scientific Reports. Zaměřují se na tzv. Drakeovu rovnici, která byla navržena v 60. letech a odhaduje počet inteligentních civilizací v naší galaxii na základě několika proměnných. Stern a Gerya navrhují přidání dvou dalších proměnných, které dramaticky snižují pravděpodobnost existence inteligentního života mimo Zemi. Zabývají se dvěma faktory: podílem planet s výraznými kontinenty a oceány a podílem planet s dlouhodobě fungující deskovou tektonikou. Podle nich jsou tyto faktory klíčové pro vznik a udržení inteligentního života. Planety, které tyto podmínky nesplňují, mají omezené možnosti pro rozvoj života, jak ho známe. Autoři odhadují, že tyto podmínky splňuje v naší galaxii jen velmi malé procento planet, a proto je pravděpodobnost existence mimozemského inteligentního života mnohem menší, než se původně zdálo. Desková tektonika, teorie navržená v 60. letech, tvrdí, že zemská kůra a svrchní plášť jsou rozděleny na pohyblivé desky, které se pohybují velmi pomalu, ale z geologického hlediska jde o rychlý proces. Tektonika propojuje povrch naší planety s jejím nitrem, což je pro udržení života klíčové. V naší Sluneční soustavě vykazuje známky deskové tektoniky pouze Země. Autoři studie se domnívají, že planety potřebují nejen oceány pro vznik života, ale i kontinenty pro další civilizační rozvoj, jako je objev ohně nebo astronomie. Podle jejich odhadů má méně než 1 % planet optimální objem vody, tedy výrazné kontinenty a oceány. Podíl planet s dlouhodobou deskovou tektonikou je odhadován na zhruba 17 %. Když tyto faktory zahrneme do Drakeovy rovnice, pravděpodobnost vzniku inteligentního života klesá na zanedbatelnou úroveň. Stern a Gerya tedy docházejí k závěru, že inteligentní život je ve vesmíru extrémně vzácný. Inteligentní civilizace jsou podle jejich názoru výjimečné kvůli tomu, že většina planet postrádá správné geologické vlastnosti. Jejich teorie však čelí kontroverzím. Stern a Gerya zastávají neortodoxní názor, že desková tektonika na Zemi začala fungovat až před 550 mil. let, což je v rozporu s většinovým názorem, že tento proces byl aktivní už před 2,5 mld. let. Většina geologů se domnívá, že moderní desková tektonika je na Zemi přítomná mnohem déle a byla klíčová pro formování prvních hor a kontinentů. Jejich vysvětlení je tedy zajímavé, ale většina odborníků by jej dnes nejspíš nepodpořila. /jj/