Přinášíme zajímavý příspěvek našeho čtenáře, odborníka z agronomie
V popředí zájmu je dnes globální oteplování a nedostatek vody. Střešní fotovoltaické skleníky s jímkami na vodu by sluneční záření i dešťovou vodu využívaly lépe než klasické střechy, kde se většina záření mění na neužitečné teplo a voda odtéká, v lepším případě do nádrží, ze kterých se musí čerpat. Střecha tvořená z jižní strany fotovoltaickými panely a z ostatních stran tabulemi z průhledného materiálu by měla mnohem zajímavější vlastnosti. Předně by zde bylo možné pěstovat rostliny, a navíc s menší spotřebou vody. Rostliny totiž k fotosyntéze využívají nejvýše několik procent plného slunečního záření, zbývajícím se zahřívají na vhodnou teplotu pro průběh biochemických reakcí, přebytku tepla se pak při dostatku vody zbavují odpařováním. Přítomnost rostlin by spoluvytvářela vhodné mikroklima. Vnitřní prostor by byl slunečním zářením také vyhříván, ale rovnoměrněji než v klasickém skleníku, takže by k větrání stačily ventilátory. Jejich doplnění o účinné prachové filtry a chladicí odparníky by garantovalo, že uvnitř bude příjemný vzduch prostý polétavého prachu, rostlinného pylu, obtížného hmyzu i škůdců rostlin. Spouštěly by se jen v případě poklesu obsahu kyslíku nebo příliš vysoké teploty. To by představovalo značný přínos pro zdraví zejména v oblastech s vysokou koncentrací polétavého prachu, v oblastech zamořených komáry nebo u osob alergických na pyl či agrochemikálie. Možnosti konstrukce Toto řešení nabízí mnoho zajímavých možností. Pokud by konstrukce byla taková, že by se panely do ní vkládaly zespodu, byly by nejen stále snadno dostupné, ale nemusely by mít ani drahý kovový rám. Průhledný materiál může mít i tvar trojúhelníků a přispět tak k dobrému zavětrování konstrukce. Při 30° sklonu jižní střechy by na severní stranu nepřišlo prakticky žádné přímé sluneční záření, což by se mělo projevit např. v životnosti plastů. Jímka na vodu a záhony na pěstování rostlin by samozřejmě vyžadovaly pevnější konstrukci, ale např. použití pevné skeletové konstrukce by zase umožnilo vyzdívání tepelně izolačním nenosným zdivem. Při uvažovaných ročních srážkách 800 mm by při vysoké obrátkovosti plocha jímky zaujímala jen zlomek plochy střechy. Snadná přístupnost celého podstřešního prostoru a umístění okapů nad jímkou by se musely řešit nadezdívkou nebo vhodným svislým opláštěním. Jímka by samozřejmě musela mít bezpečnostní přepad a možnost doplňování v případě nedostatku srážek. Měla by se plnit z okapů přes uzavírající sifon, vybavený zdrojem UV záření, aby se zabránilo průniku choroboplodných zárodků touto cestou. Voda z jímky by se mohla používat kromě zalévání i jako užitková pro domácnost. Při použití vhodných tepelně izolačních materiálů by prostor mohl být vytápěn a celoročně obyvatelný, není to ale podmínkou, je možný také režim sledující venkovní teplotu s přihříváním jen v mrazivých obdobích, aby se na střeše neudržel sníh, nezamrzla jímka nebo nedošlo k poškození pěstovaných běžně odolných rostlin. Státní dotace Dosavadní podpora obnovitelných zdrojů energie nemá mezi lidmi velkou podporu. Stojí spoustu peněz a výsledky nejsou hmatatelné. Ministr Karel Havlíček v článku Hospodářských novin z 15. srpna 2019 uvádí, že Česká republika dává na podporu obnovitelných zdrojů 46 miliard Kč ročně. I když jde jistě o významný příspěvek v boji s globálním oteplováním, výsledný efekt bezprostředně nepociťujeme. Naproti tomu fotovoltaické střešní skleníky s vodní jímkou by kromě příspěvku k boji proti klimatickým změnám poskytly obyvatelům také obytný prostor velmi příjemných a užitečných vlastností. To by nepochybně přispělo k jejich ochotě do fotovoltaiky, zadržování dešťové vody i ochlazování prostřednictvím odpařování investovat vlastní peníze. Ta představa je přece lákavá: mít jako součást obydlí světlý prostor s velmi čistým, okysličeným, nepřehřátým vzduchem, kde si můžete zřídit pracovnu, kde si za příznivého počasí můžete posedět nebo zdřímnout, aniž vás bude obtěžovat hmyz nebo prudké slunce, kam si maminka po celý rok může bez obav postavit kočárek s nemluvnětem, kde si děti mohou hrát na čistém vzduchu, i když je smogový poplach, kde můžete zahrádkařit s menší potřebou vody a bez věčného boje se škůdci a jarními mrazíky, kde vás nebudou trápit alergeny. A k tomu mít doplňkový zdroj energie, např. pro elektromobilitu. Dotáhnout vývoj takových střech do praktické použitelnosti jistě není jednoduché, ale představa, že se bude dotovat užití fotovoltaiky k bezprostřednímu zlepšení životního prostředí obyvatel domů, je určitě lákavější než prosté dotování výroby drahé elektřiny. A navíc takové stavby využité k pěstování rostlin by vlastně nezabíraly zemědělskou půdu. Ing. Eduard Šiman