Problémy evropské energetiky se nevyhýbají ani Česku

V soudobé evropské energetice dochází k výrazným změnám. Její závislost na dovozech primárních energetických zdrojů, především ropy a zemního plynu, neustále roste. Základní otázkou se stává zajištění spolehlivých dodávek energetických surovin, a to v dlouhodobém horizontu. Momentálně je kryto zhruba 50 % energetických požadavků EU dovozem, mj. i z regionů ohrožených nestabilitou. V příštích 20 až 30 letech stoupne tento podíl na 70 %. Dalším problémem evropské energetiky je její stárnoucí infrastruktura. Aby byla uspokojena narůstající poptávka po energii, je nezbytné do posílení a na rekonstrukci energetické infrastruktury v příštích 20 letech investovat přibližně jeden bilion eur. Již nyní se ukazuje, že do roku 2030 musí EU25 vystavět nové elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 750 GW, aby byla pokryta narůstající spotřeba elektřiny a nahradily se dožívající zdroje. Problémy evropské energetiky se samozřejmě nevyhýbají ani nám. Dožívající tepelné elektrárny bude nutné rekonstruovat, příp. nahradit novými bloky s vyšší energetickou účinností. Na rozdíl od většiny zemí EU máme poměrně hustou síť centrálního zásobování teplem. I tato infrastruktura, včetně kotelen, má značnou část životnosti za sebou. V teplárenství jsou nezbytné investice do nových moderních technologií s vyšší účinností, fluidních kotlů a do využívání druhotných zdrojů. Podpora kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) je zakotvena ve Směrnici EU 2004/08/ ES, o podpoře kombinované výroby elektřiny a tepla. ČR v souladu s čl. 4 uvedené směrnice přijala vlastní referenční hodnoty účinnosti KVET, které aplikuje v praxi a na jejichž naplnění je vázána podpora KVET. ČR má omezené vlastní energetické zdroje, v podstatě jen uhlí. Pokud chceme snížit naši závislost na dovozech energetických surovin (hlavně ropy a zemního plynu), je nutné se maximálně zaměřit na využívání domácích energetických zdrojů a obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Rovněž je nezbytné seriózně se zamyslet nad bezpečným využitím jaderné energie při výrobě elektřiny. Nedílnou součástí úvah o budoucí struktuře energetické výrobní základny je i oblast racionálního využívání energie a energetických úspor. Státní energetická koncepce ČR, která byla schválena vládou zdůrazňuje čtyři základní vize: maximální nezávislost ČR na cizích zdrojích, bezpečnost zdrojů energie (včetně jaderné bezpečnosti), spolehlivost dodávek všech druhů energie a udržitelný rozvoj zajišťující ochranu životního prostředí. V oblasti elektroenergetiky máme v podstatě tři základní směry jak zabezpečit stoupající poptávku po elektrické energii. Jsou to obnova uhelných elektráren, výstavba jaderných elektráren a využívání obnovitelných a druhotných energetických zdrojů včetně biomasy. Využívání biomasy je však omezeno kapacitními možnostmi při jejím získávání. Množství odpadu při zpracování dřeva je omezené, pěstování energetických plodin naráží na nedostatek využitelných zemědělských ploch, které jsou určeny pro potravinářskou výrobu, a také pro pěstování plodin, jež jsou využívány při výrobě biopaliv. Řešením není ani orientace na masivní využívání větrných elektráren. V ČR se nevyskytují oblasti s trvale vanoucím větrem a využití větrných elektráren je tak velmi nízké - 10 %, výjimečně 15 %. K dalšímu omezení lokalit vybraných pro výstavbu větrných elektráren dochází i vzhledem k závazkům ČR v soustavě chráněných území EU Natura 2000. Výstavba větrných elektráren mimoto vyžaduje posílení stávající energetické infrastruktury a výstavbu záložních, rychle dosažitelných výrobních kapacit ve výši přibližně 80 % výkonu instalovaného ve větrných elektrárnách. Jaké možnosti nám ještě zbývají pro zajištění dostatku elektřiny v budoucnosti? Jsou to čisté uhelné technologie s vysokou účinností a využití jaderné energie. Obnova uhelných elektráren je vázána na dostatek uhlí po dobu životnosti těchto elektráren. Je třeba si uvědomit, že se stejným problémem palivové základny se bude potýkat i naše teplárenství. Pokud se zaměří na plyn, dojde k výraznému nárůstu cen tepelné energie i za předpokladu kvalitního měření množství odebraného tepla a zlepšení tepelně izolačních vlastností rozvodů a zásobovaných budov. ČR musí plnit závazky dané Kjótským protokolem, to znamená oproti roku 1990 snížit emise v období 2008 - 2012 o 8 %. Nové moderní uhelné elektrárny s vyšší účinností budou produkovat méně emisí a jejich doplnění technologií sekvestrace uhlíku povede ke snižování podílu ČR na globálním oteplování. Technologie sekvestrace uhlíku je však stále ve stadiu výzkumu. Jako řešení pro udržení přijatelného životního prostředí a dodržení emisních limitů se proto jeví další využívání jaderné energie. Současné jaderné reaktory splňují ty nejnáročnější požadavky na bezpečnost i v případě teroristického útoku. O možnosti obnovení jaderného programu se začíná hovořit i na půdě EU. Velká Británie uvažuje o dalším budování jaderných elektráren a Finsko již začalo stavět jadernou elektrárnu o výkonu 1600 MW v nepoškozeném prostředí ostrova Olkiluoto. V souladu s požadavky směrnic Evropského parlamentu a Rady byl v ČR trh s elektřinou otevřen pro všechny konečné zákazníky od 1. ledna 2006 a pro všechny konečné odběratele plynu se tak stane 1. ledna 2007. Představa Evropské komise je vytvoření jednotného evropského trhu s elektřinou a plynem. Jednotný trh však vyžaduje funkční energetické trhy jednotlivých zemí, následné vytvoření funkčních regionálních trhů, a teprve poté vytvoření jednotného trhu za předpokladu harmonizace pravidel trhu, harmonizace tarifů, posílení přeshraničních kapacit a vytvoření efektivního systému přístupu k přeshraničním kapacitám. Liberalizace trhu s elektřinou a plynem se má uskutečňovat především v zájmu a ve prospěch zákazníků. ČR je však poměrně malým energetickým trhem a rozdíly cen jednotlivých dodavatelů energie jsou malé. Cena silové elektřiny vyrobená domácími výrobci je stále ještě nižší než v okolních zemích. EU zavedla systém emisních povolenek s cílem snížit objem emisí skleníkových plynů o 8 % a Evropská komise rozdělila na jednotlivé země povolenky celkem na 2 mld. t emisí. České firmy dostaly povolenky na 97 mil. t. V současné době byl připraven národní alokační plán NAP 2. Zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek elektřiny a plynu vyžaduje kvalitní, bezpečnou, spolehlivou a efektivně provozovanou infrastrukturu. Vybudování takové infrastruktury však vyžaduje značné investice, které se následně promítnou do cen elektřiny a plynu. Musíme si proto uvědomit, že pokud vyžadujeme spolehlivé a bezpečné dodávky elektřiny a plynu budeme za ně i v budoucnu platit vyšší ceny. ING. ZBYŠEK SOCHOR ING. LADISLAV HAVEL ING. JINDŘICH MÜHLHOFER MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR