Pro vynikající lesk nerezu

Žádanou povrchovou úpravou zvyšující korozivzdornost austenitické oceli je dnes moderní technologie, zvaná elektrolytické leštění nerezu

Elektrolytické leštění se používá ve velkém měřítku na principu anodického rozpouštění materiálu působením stejnosměrného proudu – tzn. nízké napětí a vysoký proud. Předměty určené k leštění se ponořují do elektrolytu zavěšené, přičemž jsou vždy anodou, a proto se pomalu rozpouštějí. Jako katoda slouží obvykle běžná austenitická ocel typu 10Cr18Ni9. Elektrolytem je směs kyseliny sírové a fosforečné upravené koncentrace. Funkčnost tohoto elektrolytu spočívá v zachycování (absorbci) plynného H2, jenž se při vlastním procesu uvolňuje. Kvalitu vyleštěného mater iálu významně ovlivňuje hodnota proudu a napětí ze zdroje stejnosměrného proudu. Teorie hovoří o proudové hustotě 10 A na 1 dm2. V praxi však musí obsluha spíše reagovat na teplotu a hustotu elektrolytu, jeho čistotu a plochu leštěného materiálu. Vyleštěný povrch materiálu je zrcadlově lesklý, získává nejen vyšší optickou kvalitu, ale například pro průmysl potravinářský, farmaceutický a jadernou energetiku je nezbytný výsledný povrch žádaný hlavně z důvodu minimalizace možnosti ulpívání nečistot na povrchu výrobku. Vzdálenost mezi elektrodami bývá 50 až 200 mm a je závislá na tvaru leštěných výrobků, způsobu upnutí v závěsech apod. V případě leštění dutin je nutné použít pomocnou elektrodu, která vlastně kopíruje vnitřní tvar dutiny a je opatřena plastovými hroty, aby se zabránilo zkratu při možném vzájemném dotyku pomocné elektrody s leštěným výrobkem. Konstrukce pomocných elektrod vyžaduje značnou zkušenost konstruktérů a výrazně ovlivňuje jednak kvalitu leštěného povrchu a jednak vlastní náklady na jejich výrobu, což se pozitivně nebo negativně promítne do celkové ceny leštění. Technologick ý postup Materiál musí být předem upraven mořením, čímž se docílí jednotného povrchu – odstraní se přechodové vady po svařování. Další kroky:  Navěšování materiálu – zamezení tvorby vzduchových bublin, stínění, upevnění  Vlastní elektroleštění – správné nastavení proudu, napětí a času leštění  Dekapování – 15 % kyselina sírová pro odstranění elektrolytu  Oplach vodou  Tlakový ostřik  Oplach demineralizovanou vodou  Sušení Faktory ovlivňující kvalitu elektroleštění:  Předúprava  Hustota elektrolytu  Teplota – ideální rozmezí teplot 38–43 °C  Množství kalu v lázni  Dostatečný průřez elektrod  Čistota a technický stav linky  Čas vlastního elektroleštění  Časy dekapování, oplachu a závěrečného sušení Elektroleštění s vestavěnou elektrodou:  Leští se tvarově složité výrobky  Zamezení kontaktu materiálu a vestavné elektrody – nebezpečí výbuchu vodíku  Izolace elektrod Martin Mokrý, vedoucí povrchových úprav ACO Industries