Věda a výzkum mají v moderních
společnostech výlučné postavení
a vědecké poznání - ať už je to
v konkrétních případech oprávněné
a žádoucí či nikoli - má zásadní vliv
na řadu politických a ekonomických
rozhodnutí. Tato skutečnost se rychle
přetváří ve velké množství koncepcí
a materiálních a sociálních technologií,
které zásadně ovlivňují naše
životy a svět, jež společně obýváme.
Stejně jako jiné společenské sféry,
přírodovědné a sociálněvědné instituce,
se také věda postupně proměňuje,
a je přitom nejen v českém prostředí,
ale i jinde v Evropě, předmětem cílených
změn. Vzhledem k silnému vlivu
ve společnosti, jakým věda disponuje,
musíme brát východiska vědní politiky,
podle kterých se způsob organizace
a hodnocení vědy promítá do
podoby a typu vytvářených konkrétních
poznatků a do možností jejich
praktického využití, velice vážně:
musíme se ptát, jaké hodnoty, zájmy
a dráhy se v dnešní měnící se vědě
dostávají do popředí a které jsou naopak
odsouvány a znevažovány a jaký
dopad má tento vývoj na poznání, jež
se ve vědě vytváří. Současná reforma
vědní politiky si za svůj hlavní cíl klade
„vytvořit inovační prostředí tak,
aby platilo: Věda dělá z peněz znalosti,
inovace dělají ze znalostí peníze“. Co
tato ekonomizace znalostí znamená
pro každodenní akademickou praxi
v přírodovědních, technických a sociálněvědních
oborech? Koho a jaké
typy vědění upřednostňuje, koho
využívá a koho vylučuje ze hry?
Autorský tým vědeckých pracovnic
Sociologického ústavu AV
ČR (T. Stöckelová, M. Linková, D.
Lorenz-Meyer) nabízí v nové knize
„Akademické poznávání, vykazování
a podnikání/Etnografie měnící se
české vědy“ (Sociologické nakladatelství
Slon, Praha 2009, 1. vyd., 160
str.) sociologickou reflexi proměn
výzkumné práce a kariérních drah
badatelů a badatelek v souvislosti
s dnes zaváděnými vědními politikami
a jejich působením a přetvářením
ve výzkumných institucích. Věnuje se
přitom jak přírodním, tak sociálním
vědám a v závěrečné kapitole nabízí
jejich srovnání v několika vybraných
klíčových tématech: ustavování vědy
jako soutěže a podnikání; publikační
infrastruktury strategie; epistemické
tkáně institucí a postavení doktorandů;
utváření a role genderu. Cílem práce je
přispět na základě kvalitativního výzkumu
a teoretických a konceptuálních
přístupů z oblasti studií vědy a technologií
k diskusi o probíhající transformaci
vědy a výzkumu v České republice.
Kniha přináší nejen zajímavé podněty
i pro praktické úvahy - a to nejen pro
tvůrce vědních politik, vedení akademických
institucí a výzkumných týmů -
ale především může obohatit i veřejnou
diskusi o roli vědy a výzkumu v dnešní
společnosti, pro kterou se v poslední
době začal snad otevírat určitý, byť
omezený prostor. /tes/
