Jedním z naléhavých problémů, které v současné ekonomické krizi řeší český průmyslový
a dopravní management, je spolehlivý a cenově akceptovatelný přístup
k energiím a teplu. Krize je (paradoxně) i platforma pro zásadní transformaci jeho
uvažování a jednání, pro nezbytné položení základů budoucí znalostní ekonomiky ČR.
Na otázky TT odpovídá generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR ing. Zdeněk
Liška:
n „Jak inspirujete své členské podniky
na pokrizové období? Jak hodláte ve
spolupráci s novou vládou nastartovat
příští inovativní podnikové procesy, blíže
a razantněji k tolik potřebné znalostní ekonomice?“
Budování znalostní ekonomiky a investice
do vědy a výzkumu jsou prioritou Svazu průmyslu
a dopravy ČR. Smutnou skutečností je
existence příliš velkého počtu institucí, kterým
nevyhovuje tlak na výkonnostní ekonomiku
a jež se nehodlají vzdát pohodlného života.
Proto se nedaří prosadit a přijmout řadu opatření,
neboť odpor těchto skupin je značný.
Konkurenceschopnost ekonomiky, ať už
české nebo evropské, musí být založena právě
na vědě a výzkumu. Mimochodem, Evropská
unie dává na vědu a výzkum 6 % svého
rozpočtu. Na zemědělství je to 44 %. Přitom
západní svět se musí stále výrazněji zabývat
otázkou konkurenceschopnosti, v níž Evropa
začíná zaostávat. Rozhodnutí o reformách
jsou však politiky mnohdy odkládána z obav
z nepřízně voličů.
n „Soustřeďme se detailněji na náš energetický
a teplárenský mix. V příští dekádě
se promění: řadu dožívajících centrálních
zdrojů bude zapotřebí modernizovat, ČEZ
aktuálně vyhlásil tendr na dodavatele pro
dostavbu JE Temelín, několik investorů
seriozně zvažuje projekty na moderní paroplynové
zdroje, v ČR by se měly zavádět
první smart grids, zvětšuje se podíl eolických
a solárních zdrojů atd. Jakou skladbu
a jaké nové energetické a teplárenské
služby by uvítaly Vaše členské podniky?“
To je široká otázka pro jednoduchou odpověď.
Ne všechny energetické zdroje dožívají,
takže energetická krize v České republice
nehrozí. Přesto je zřejmé, že energetika se
bude ubírat směrem mixu tepláren, obnovitelných
zdrojů a optimalizací v rámci regionů.
Nabízí se takové projekty, jako je zásobování
Brna z Dukovan, pokud se rozhodne o dostavbě
této elektrárny. Vzhledem k praxi a k tlaku
tzv. zelených aktivistů se dá předpokládat, že
položení horkovodu bude časově delší, než
samotná dostavba elektrárny.
Co se týká malé energetiky, vyvíjet by se
mohla směrem k diverzifikaci zdrojů s využitím
geografických místních výhod.
n „Ekonomická krize se nemohla nedotknout
nejenom objemu dodávek energie
a tepla pro průmyslovou a dopravní sféru,
ale i jejich výrobních a odbytových bilancí.
Jaká opatření (věcná, organizační, legislativní
aj.) by měl podle Vašeho mínění přijmout
nový kabinet k nápravě popisované
situace a k povzbuzení výroby i exportu
podniků z obou odvětví?“
Bude-li nový kabinet flexibilně přijímat
některá opatření, bude to až v I. polovině roku
2010. Z toho důvodu se ve stávající recesi
minou účinkem. Návrhy Svazu průmyslu
a dopravy ČR z podzimu loňského roku
jsou přitom stále platné. To, že byly správné,
potvrzuje skutečnost, že je akceptoval NERV
i vláda. Tyto návrhy jsou k dispozici na našich
webových stránkách. K zasedání tripartity
na druhou polovinu září jsme také připravili
analýzu pohledu na současný stav průmyslu
a naše další návrhy.
Podstatné je, aby nynější krize byla pojímána
jako příležitost k zásadním reformám
a k restrukturalizaci. Předpokladem je mít
politiky, kteří si tento fakt uvědomí a budou
schopni jej realizovat.
n „ČEZ v létě představil velkoryse pojatý
program FUTUR/E/MOTION. Mj.
v něm počítá s aktivní podporou a aplikací
nových výzkumných řešení v energetické
a dopravní sféře. Postupně hodlá vytvořit
řadu nových produkčních i subdodavatelských
možností pro tuzemské firmy. Jak
hodnotíte tuto iniciativu?“
Každá aktivita je chvályhodná. Je ale faktem,
že Česká republika má oproti světové
špičce několikaleté zpoždění ve vývoji
i v aplikaci toho, co bylo vytvořeno ve světě.
Proto by bylo vhodnější soustředit se spíše na
urychlení aplikací.
n „V loňském roce jsme byli svědky obtíží
nejdříve v plynulosti dodávek ropy a na
počátku letošního roku i zemního plynu
z RF do ČR. Třebaže se české podniky (na
rozdíl od partnerů v jiných zemích EU27)
neocitly v bezprostředním ohrožení, jejich
management bedlivě sleduje vývoj situace
na energetických a palivových trzích. Jaké
poučení si ze vzpomenutých situací vyvodil
Svaz průmyslu a dopravy ČR?“
Plynová krize znovu potvrdila názor, který
Svaz průmyslu a dopravy ČR prezentoval
již v roce 2005 a 2006. Nyní je zcela zřejmé,
že nebude-li vybudován plynovod Nabucco,
budeme se s podobnými problémy setkávat
i v budoucnu.
n „Program Zelená úsporám, který měl
na jaře t.r. nastartovat řadu výrobních
a aplikačních možností pro české firmy
a zlepšit hospodaření s energií a teplem
v tuzemsku, se v půli srpna dočkal I. revize.
Je po ní už lépe akceptovatelný pro Vaše
podniky?“
Program je pochybný a těchto 10 miliard korun
se mělo raději použít na posílení ČMRZB,
odkud by prostředky směřovaly do inovací
a nízkoenergetických technologií. Použil
se přístup co nejrychlejšího utracení peněz
a nikoliv jejich zhodnocení. /lav/