Ropa pomalu dochází, vyrábět
biopaliva z obilí či kukuřice se zatím
také příliš neosvědčilo. Co tedy
budeme čepovat do motorů v příštích
letech? Na tyto otázky odpovídal
Václav Loula z firmy Benzina.
n Kolik let se budeme ještě
setkávat s klasickými motorovými
palivy?
Odhaduji, že budou dominantní
ještě v příštích dvaceti letech, protože
zatím nejsou plně nahraditelná.
Klasická motorová paliva se formulují
téměř 85 let v souladu s vývojem
motorů, včetně současné ekologizace.
Současný světový vozový park,
který reprezentuje asi 730 milionů
osobních automobilů a 160 milionů
nákladních automobilů, je homologován
na stávající sortiment benzínů
a dieselových paliv.
n Některé alternativy ale už
jsou.
V první polovině 21. století nás
čeká určitá symbióza klasických
a alternativních paliv. Již dnes jsou
na trhu nová vozidla na stlačený
zemní plyn (CNG), automobily
s hybridním pohonem (kombinace
benzín a palivový článek). Světové
automobilové firmy již sériově
vyrábějí a dodávají na trhy nové
automobily na CNG nebo na hybridní
pohon. Ve vzdálené budoucnosti
možná do třiceti let to budou i automobily
na vodíkový pohon.
n Nezmínil jste biopaliva…
U těchto paliv bude vše záviset
na formě ekonomické podpory
při jejich zavádění na trhu, investicích
do nových pohonných jednotek
a samozřejmě na objemové
úrovni, dostupnosti, bezpečnosti
a konečné ceně alternativních
zdrojů.
Přidávání biopaliv do benzínu
a nafty v objemu do pěti procent
bylo již technicky zvládnuto, zvýšení
tohoto podílu vidím zatím však
jako problematické.
n Proč?
Na světové trhy se zatím nehrnou
nové automobily na čistá biopaliva.
Jejich aplikace má celou řadu problematických
oblastí, mají například vysoké
emise oxidu uhelnatého, potravinová
bezpečnost v konfrontaci se zdroji
pro biosložky, energetická náročnost
a samozřejmě celá ekonomika biomasy.
Myslím si, že by se program měl
skutečně vážně vyhodnotit ze všech
důležitých aspektů pro lidstvo. Použít
rostlinnou produkci, která by měla
sloužit lidstvu k výživě, výrobě potravin
„jako složku do pohonné látky
a spálit v motorech“, doporučuji podrobit
skutečně před dalším rozhodnutím
ke zvyšování objemů bioložky strategickým
a hloubkovým analýzám.
n Nejste příliš skeptický?
Domnívám se, že ze všech uvedených
pohledů by lépe vyzněly biosložky
získané z odpadní hmoty tzv.
biopaliva 2. generace.
Překvapuje mě, proč ta odvětví,
která produkují škrobnaté a cukernaté
plodiny a rostlinné suroviny
a následně vyrábějí estery mastných
kyselin (MEŘO), nepoužívají
tuto biosložku jako pohonnou látku
v uzavřených dopravních systémech
v zemědělství v traktorech na polní
práce nebo v lesnictví zejména
s ohledem na vysokou náročnost
tohoto odvětví na spotřebu motorové
nafty. Bez ekonomické podpory
a nového vozového parku na čistá
nebo vysokoprocentní biopaliva
vidím však jejich zavedení a rozšíření
jako nereálné.
n Co tedy místo klasických
paliv?
V poslední době se hodně razantně
prosazují na trh automobily a autobusy
na CNG. U tohoto paliva vzhledem
k nulové sazbě spotřební daně
je skutečně pravým a silným konkurentem
dnešní naftě či benzínu, také
ekologické parametry jsou příznivé.
Světové automobilky dodávají však
na trh i automobily na kombinovaný
pohon benzín a palivový článek,
vznikají také i prototypy na vodík,
který je v dlouhodobém horizontu
velmi perspektivním palivem.
Alena Adámková