Příbramské haldy se znovu přehrabují

Na světovém trhu uranové rudy se dějí věci za posledních dvacet let nevídané. Po dokonalém útlumu těžby následujícím po havárii ukrajinské černobylské atomové elektrárny v roce 1986 a následném výprodeji ruských strategických zásob uranu z raket různého doletu, nastaly „zlaté časy“ pro evropské i světové strany Zelených po celém světě. Jenže po 22 letech nastala tzv. uranová inverze. Spolu s ubýváním zásob hnědého uhlí přišel ke cti nejen uran jako palivo, kterého je v podzemí dostatek, ale také navíc odpovídá současným náročným evropským hygienickým normám. Ve světě se začaly přehodnocovat nejen zásoby dosud nevytěžené, ale dokonce i haldy kolem uranových dolů již vytěžených a uzavřených. A tak se najednou objevili v Příbrami, kde již bylo těžbě uranu před lety „odzvoněno“, zástupci zahraničních těžařských firem. Na zdejším uranovém ložisku, dobývaném po dobu 40 let, v období 1949 až 1991, už není dnes ani tak zajímavé podzemí, které je navíc zatopené miliony kubíků důlní vody, jako spíš odvaly, které tvoří nepřehlédnutelnou dominantu okolí města. Jde především o odval šachty č. 15 (objem cca 7,5 mil. kubíků materiálu), zajímavou pro americkou firmu Wildhorse Energy, která má zájem spolupracovat se s. p. DIAMO při rehabilitaci území odvalu i jeho okolí a při získávání zbytkového uranu i jiných využitelných prvků jako vedlejšího produktu. Na základě této skutečnosti a uzavřeného smluvního vtahu byla závěrem roku 2007 zpracována projektová dokumentace na průzkumné vrty za účelem ověření petrografických, mineralogických a radiologických vlastností hornin v tomto odvalu. Rudolf Unger