Celosvětový trend rozvoje dopravy
s sebou přináší rychlý růst spotřeby
ropy a ropných produktů a nárůst
znečištění životního prostředí. Silný
nárůst poptávky a rychlé snižování
již tak omezených zásob ropy vede
logicky ke zvyšování strategické
závislosti státu na jejím dovozu
a k růstu ceny. Není tedy divu, že se
intenzivně hledají alternativy k ropě
a k jejím produktům.
Okamžitě dostupnou a využitelnou
alternativu ke klasickým
pohonným hmotám představuje
stlačený zemní plyn
(CNG=Compressed Natural Gas).
Zemní plyn má z důvodu svých
mnoha předností jako motorové
palivo obrovskou budoucnost.
Především má v porovnání s klasickými
ropnými palivy legislativou
EU i ČR dlouhodobě (do r.
2020 a dále) garantovanou výrazně
nižší cenu. Současné ceny CNG
se pohybují okolo cca 15 Kč/m3,
což představuje poloviční náklady
na palivo. Další výhodou CNG je
vysoké oktanové číslo (130), které
zvyšuje odolnost proti klepání
motoru. Z hlediska znečišťování
životního prostředí je zátěž ze
spalování CNG minimální - o 25
% méně CO2, nízké emise NOx
i oxidu uhelnatého, nulové emise
síry, nulové emise karcinogenních
aromatických látek, a co je velmi
důležité, z chemického hlediska
nemohou spálením zemního plynu
vzniknout prachové částice.
Vzhledem k tomu, že v Evropské
unii doprava zaujímá 26% podíl na
spotřebě veškerých energií a přispívá
24 % z celkového objemu emisí
CO2, rozhodla Evropská komise již
v roce 2001 v Bílé knize dopravní
politiky EU o potřebě nahradit do
r. 2020 10 % kapalných ropných
paliv v silniční dopravě zemním
plynem ve všech členských zemích.
K tomuto cíli se připojila i Česká
republika, kde jsou již nyní postupně
nastavovány výhodné podmínky
motivující k pořízení vozidla
s pohonem CNG.
Zemní plyn jako pohonná hmota
má nulovou spotřební daň, v procesu
projednávání je i nulová silniční
daň a např. dotace na pořízení
CNG autobusu od Ministerstva
dopravy ČR v rámci Programu na
obnovu vozidel veřejné linkové
a městské hromadné dopravy a od
plynárenských společností dosahují
celkově až 2,3 mil. Kč. Další
možné dotace nabízejí jednotlivé
regionální operační programy
(dotace na pořízení vozidel či na
výstavbu infrastruktury). Z Usnesení
vlády k Národnímu programu
snižování emisí vyplývá, že v roce
2014 bude 25 % vozidel státní správy
obměněno za „čistá vozidla“,
mezi která také samozřejmě patří
vozidla s pohonem CNG. Podle
Centra dopravního výzkumu, které
provedlo srovnání ekonomických
nákladů na pořízení a provoz
vozidla s pohonem na motorovou
naftu, bioetanol, LPG, elektrickou
energii, bionaftu a CNG, vychází
pořízení CNG vozidla ekonomicky
nejvýhodněji.
V současné době jezdí v ČR již
cca 1000 vozidel CNG, z čehož 213
jsou autobusy na plynový pohon.
Z březnového výzkumu společnosti
Ipsos Tambor vyplynulo, že autobusy
na zemní plyn by ve své obci
či městě uvítalo 88 % obyvatel ČR,
a tak i z těchto důvodů lze očekávat
navyšující se počet CNG autobusů.
Zemní plyn využívaný v dopravě je
dnes nadějí mnoha měst a obcí, která
jsou v současné době plná zplodin
z výfuků benzinových a dieselových
motorů.
V ČR jsou doprava a domácnosti
největšími znečišťovateli ovzduší
(každý ze zdrojů se podílí na znečištění
cca 40 %). Podle Ústavu
experimentální medicíny AV ČR
se např. Praha stává oblastí s nejvyšším
stupněm znečištění ovzduší
v ČR právě „díky” extenzivnímu
nárůstu dopravy. Rada hl. m. Prahy
v květnu 2007 schválila Akční
plán Pražské energetické koncepce,
jehož součástí je i posuzování
přeměny části městské hromadné
dopravy na užívání zemního plynu.
Od prosince 2007 je vypsáno
výběrové řízení na 620 nových
vozidel a podle sdělení z března
2008 jednou z možností je nákup
200 CNG autobusů. Pražské služby
zakoupily 4 svozové vozy s pohonem
na zemní plyn, přičemž další
svozové a čisticí vozy na tento
pohon v letošním roce ještě přibudou.
V Praze také funguje od minulého
roku společnost Cheap Taxi,
která používá vozy na zemní plyn.
Díky zhruba polovičním nákladům
na pohonné hmoty proti benzinu či
naftě fungují taxíky levněji - sazba
činí 19 Kč/km proti běžným téměř
30 korunám.
V současné době je CNG motoristům
v ČR k dispozici 18 veřejných
plnicích stanic. Do roku 2013 by se
měly stanice na zemní plyn objevit
také podél hlavních silničních tahů,
zejména těch, které slouží pro tranzit
přes ČR. Plynárenské společnosti,
které jsou členy České plynárenské
unie, se zavázaly v rámci podpory
rozvoje užití CNG za vhodných ekonomických
podmínek vybudovat do
roku 2020 v zemi 100 plnicích stanic
na stlačený zemní plyn. Celkem
by mělo české plynárenství do staveb
plnicích stanic vložit v následujících
letech až 1 miliardu Kč.
Do roku 2020 byl pro ČR stanoven
cíl v podobě ročního prodeje zemního
plynu v sektoru dopravy cca 700
mil. m3, počet CNG vozidel postupně
navýšit na 400 000 a vybudovat
cca 400 plnících stanic.
Ochrana přírody a ekologická rovnováha
jsou vážná témata a jejich
narušení může způsobit problémy,
které bychom neměli brát na lehkou
váhu. Najít kompromis v řešení ekologických
a ekonomických potřeb
bývá často obtížné. Při využívání
zemního plynu ovšem žádný kompromis
již hledat nemusíte.