Postaví se v Česku nadkritické
bloky nebo se prosadí zplynování
uhlí? Náklady na vybudování
úložiště CO2 se v Norsku zaplatily
za pouhých 18 měsíců.
Moderními technologiemi
s vysokou účinností a relativně
menší produkcí skleníkových plynů
budou vybaveny nové uhelné
elektrárny, které hodlá stavět
společnost ČEZ a další investoři
v severních Čechách. "Nadkritické
bloky s účinností až 45 procent
se na energetickém trhu Evropské
unie budou po roce 2020 podílet
zhruba pětinou; z hlediska měrných
nákladů a investičních nákladů
i nákladů na palivo je výhodné od
výkonu bloku 300 MW instalovat
bloky s nadkritickými parametry,"
říká nezávislý poradce pro energetické
strojírenství František Strmiska.
"Daleko účinnější technologie
zplynování uhlí (IGCC) budou mít
v Evropě v té době přibližně desetiprocentní
podíl", dodává.
Větší účinností elektráren se
snižují emise skleníkových plynů,
především CO2, na vyrobenou kilowatthodinu
proudu. Jde se i další
cestou: vyvíjejí se technologie
umožňující separovat oxid uhličitý,
který se posléze uskladní ve speciálních
podzemních rezervoárech.
Jako nejperspektivnější se jeví jeho
zachycování vápencem, při němž
vzniká velice koncentrovaný kapalný
CO2 vhodný pro trvalé skladování
nebo využití v dalších odvětvích.
První průmyslové úložiště
oxidu uhličitého vybudovala norská
ropná společnost Statoil. Oxid
uhličitý separovaný z vytěženého
zemního plynu se vrací do vyčerpaných
vrstev plynového pole
Sleipner 1000 metrů pod hladinou
Severního moře. Projekt v hodnotě
80 milionů dolarů (dvě miliardy
Kč) se zaplatil za 18 měsíců. Společně
s koncernem Shell připravuje
Statoil podmořské ukládání
CO2 vyprodukovaného v plynové
elektrárně Tjeldbergodden (střední
Norsko) na leta 2010-2012. Ročně
se ho do dvou různých polí uloží až
2,5 miliónu tun. /e/
