Převrat v teorii medicíny

Výzkum vedený skupinami badatelů v EU a USA, financovaný Evropskou unií, zaměřený na tvorbu krevního řečiště, přinesl poznatky, které znamenají zásadní změnu v dosavadních názorech na tuto záležitost. Angiogenese je proces vytváření nového krevního řečiště. Je to normální proces růstu a vývoje, který hraje klíčovou roli v různých situacích, jako například při hojení zranění, kardiovaskulárních poruchách, v zánětlivých onemocněních jako je revmatická artritida nebo při nádorovém bujení. Je to také základní krok při přeměně tumoru z latentního stavu na zhoubný. Podle dosavadních názorů mají endotheliální buňky, tvořící stěny krevního řečiště, původ v obíhajících základních buňkách mobilizovaných v kostní dřeni. Ty se pak mění a vytvářejí dospělé bona fide endotheliální buňky, jež jsou začleňovány do krevního řečiště. Tento koncept je obsažen v učebnicích. V podstatě se mělo zato, že nádory pro tvorbu své vlastní krevní cesty tyto buňky využívají také. Nicméně, výzkum vedený v Evropě na universitě v Helsinkách dr. Petrim Salvénem a v USA dr. Irwingem Wissmanem ze Stanford University objevil, že obíhajicí endotheliální buňky ve skutečnosti neexistují, a tím méně na takových hypotetických základních buňkách závisí růst nádorů. Tento objev se podařil díky nejmodernější třírozměrně zobrazovací technice. K tomu badatelé poznamenávají, že krevní řečiště a nádory obsahují velké množství bílých krvinek, jež lze při méně dokonalé přístrojové technice mylně považovat za endotheliální buňky. Výsledky tohoto výzkumu mají velký praktický význam pro výzkum nových metod léčení rakoviny zaměřený na manipulaci s buňkami, které zásobují nádory krví a živinami. Nyní mohou badatelé soustředit své úsilí na buněčné a molekulární cíle, které skutečně existují. Je to poučná zkušenost, že lze několik roků studovat neexistující buňky. Je zřejmé, že publikování i negativních poznatků nabývá v současné době na důležitosti. To se týká mnoha polí výzkumu v biomedicíně, míní dr. Salvén. /šu/