Opakovaně a stupňovaně ji zatěžují
neplánované toky německé
elektřiny ve směru sever-jih. Podle
vyjádření generálního ředitele ČEPS
a.s. Vladimíra Tošovského zatímco
v minulých létech se jednalo o méně
časté a o relativně krátkodobé
stavy, na sklonku loňského roku
četnost nestandardních situací prudce
vzrostla. Dispečeři ČEPS stále
častěji řeší krizové situace v elektrizační
soustavě, při nichž se pohybují
na hranici dodržování kritéria spolehlivosti
provozu.
Asi nejsložitější situaci čelila česká
přenosová soustava na sklonku
loňského roku, v období 25. listopadu
– 16. prosince 2011. V nejkritičtějších
momentech se přes ni
namísto obvyklých 1000 MW valil
elektrický výkon až 3500 MW.
Dispečeři to přičítají souhře hned
několika faktorů. Mezi nejvýznamnější
patří nárazové výkony větrných
parků v severním Německu,
nárůst tamější produkce fotovoltaických
zdrojů, první důsledky postupného
odstavování jaderných reaktorů
u našich západních sousedů a také
intenzívní obchody s elektřinou
v závěru roku na spotových trzích.
Nový faktor představuje nedostatek
vody v hydroelektrárnách na Balkáně
a tím vyvolaný růst dovozů elektřiny
do této oblasti z jiných míst
Evropy.
Dispečeři ČEPSu intenzivně jednají
o krizové situaci se svými německými
i polskými kolegy a snaží
se zkoordinovat provoz středoevropských
energetických soustav.
Německá přenosová soustava se
však musí v nejbližší době nejenom
posílit a zároveň optimalizovat svůj
chod. Doporučení techniků instalovat
na našich hranicích se SRN dva
obří transformátory pro omezení
náhlých toků větrné a solární elektřiny
ze severu na jih střední Evropy
v hodnotě cca 2 mld. Kč je nutno
podle Tošovského považovat až
za krajní řešení. Bez ohledu na fakt,
že podobně se složité energetické
vztahy se SRN snaží řešit také
Poláci. /zf/
