Mezinárodní výstava letectví a kosmonautiky ILA v Berlíně
patří k největším akcím svého druhu v Evropě. Letos se konala
v termínu 16. až 21. května, na jižním okraji berlínského
mezinárodního letiště Schönefeld. ILA se zúčastnilo 1014
vystavovatelů ze 42 států, a k vidění (či spíše k obdivování)
zde bylo na 340 letounů. To je mnohem více než
bývá na ostatních světových aerosalonech. Důvodem
rekordního počtu je snaha pořadatelů umožnit
účast i relativně malým výrobcům, především sportovních
letadel, a také producentům malých dopravních
strojů.
Tentokrát bohatě využil šance
mamutí koncern AIRBUS, k představení
svých novinek veřejnosti.
Středem zájmu se stal velkokapacitní
letoun AIRBUS A 380 pro 555 až
853 pasažérů. Bylo na první pohled
patrné, že jde nejen o největší, ale též
o nejmodernější letadlo svého druhu.
Nutno podtrhnout, že A 380 je letadlo
s mimořádně ekonomickým provozem,
a také s důrazem na pohodlí
i bezpečnost cestujících. Druhá
novinka od společnosti AIRBUS, stroj
s typovým označením A 340-600, je
určena na linky s doletem přes 15 000
km. Trup tohoto obra o délce 75,3 m
je rekordem u dopravních letadel.
Kromě obou předchozích rekordmanů
se v letových ukázkách představil
i menší stroj AIRBUS A 318, který
pojme 107 až 136 pasažérů a jehož
dolet činí 3700 km.
Na aerosalonu bylo možné shlédnout
zejména řadu sportovních letadel,
včetně kluzáků a malých dopravních
letadel. Dvojice německých
pilotů předvedla dokonalou akrobacii
na našich, bohužel, dnes již historických
letounech ZLIN 526 AFS Akrobat
Speciál.
Protože společnost Red Bull nedávno
přidala ke svým sponzorským aktivitám
také letadla, mohli návštěvníci
v Berlíně obdivovat pečlivě zrekonstruovaný
a letuschopný historický
dopravní čtyřmotorový DOUGLAS
D-6B.
Vrcholem každé airshow
bývá vystoupení vojenských
akrobatických skupin. Tentokrát
diváky zaujala slavná šestice
švýcarských pilotů Patroville Suisse
na letounech Northrop F-5E Tiger.
Skupina vznikla již v roce 1959, tehdy
jako čtyřčlenná. S akrobacií započala
na letounech britské provenience
Hawker Hunter FMk58. V roce 1978
se představila již jako šestičlenná.
V současné době je vedoucím sestavy
švýcarských vojenských tygrů
kapitán Daniel Siegenthaler.
Bezesporu největší hvězdou letových
ukázek byla dosud nevídaná
3D akrobacie poslední verze ruského
letounu MiG 29 OVT. Šlo o světovou
premiéru tohoto typu osazeného novým
motorem RD-330VT. Výtokové
trysky obou motorů jsou ovládány
ve třech osách: ve vertikální (rozmezí
+/- 15o) a v horizontální (8o).
Ovládání fly by wire je kontrolováno
zmodernizovaným systémem
SOU 915-01. MIG 29 slouží prozatím
pouze jako testovací stroj a nové
motory včetně ovládání se pravděpodobně
využijí teprve v novém typu
MiG 35. Další modernizace strojů
MiG 29 se poprvé uplatní na dvanácti
slovenských stihačkách pod označením
MiG 29SD. Výsledkem bude
přizpůsobení letounů standardům
NATO ICAO, a to za relativně nízké
náklady. Škoda, že naše devětadvacítky
jsou už nenávratně pryč.
Organizátor zařadil do programu
leteckých ukázek vskutku nevídanou
raritu. Podařilo se znovu
postavit, a hlavně předvést divákům,
tři nejúspěšnější konstrukce
německého konstruktéra
Willyho Messerschmitta. První
replikou byl lehký dvousedadlový
cvičný a sportovní jednoplošník
Messerschmitt M-17. Letoun
o rozpětí 11,6 m a délce 5,8 m
měl prázdnou hmotnost pouhých
180 kg a užitečné zatížení činilo
190 kg. Originály měly namontovány
motory A.B.C Skorpion nebo
Bristol Cherub, oba o výkonu asi
25 k (18,4 kW), maximální rychlost
byla 159 km.h-1. M-17 vznikl
v roce 1925 a poslední z originálů
je vystaven v německém muzeu
v Mnichově. Je neuvěřitelné, že
i replika M-17, která létala na ILA,
měla identické letové vlastnosti
jako původní letoun, o zvuku nízkootáčkového
motoru ani nemluvě.
Druhou předvedenou konstrukcí
Willyho Messerschmitta byla stíhačka
z II. světové války Me-109.
Prototyp vzlétl poprvé v polovině
září 1935 a počet vyrobených (ale
také ve válce zničených) strojů čítá
více než 35 000. Nad schönefeldským
letištěm předváděla bojové
akrobatické obraty replika verze
Me-109 G-6. Třetím messerschmittem
byla proudová dvoumotorová
stíhačka Me-262, která sice
poprvé vzlétla 26. května 1940, do
bojů ale zasáhla až koncem války.
První sériový letoun Me-262
již s motory JUMO T-1 vzlétl 18.
července 1942. Do dnešních dnů
se dochovalo v muzejních sbírkách
jen několik strojů z celkového
počtu 1400 vyrobených. V našem
leteckém muzeu v Praze Kbely je
k vidění jedno i dvoumístná verze.
Ani jedno z originálních Me-
262 nelétá zejména pro nedostatek
náhradních dílů a též proto, že sběratelská
hodnota těchto letadel je
skutečně vysoká. Až v roce 1992
bylo postaveno v USA 5 strojů,
jeden z nich i ve dvoumístné verzi.
Letouny jsou naprosto autentické
a plně letuschopné. Také na
berlínském aerosalonu byly letové
ukázky velmi působivé. Středem
zájmu se stal také bezpilotní letoun
třídy HALE (High altitude long
endurance) RQ-4A Global Hawk.
Jeho určení se ukrývá ve zkratce
HALE, tedy bezpilotní letoun pro
dlouhou dobu letu v abnormálních
výškách. Tyto stroje podléhají
vysokému stupni utajení
a není divu, že
údaje o nich
se liší. Rozpětí
se uvádí 35,4 m,
délka 13,5 m a maximální
startovací hmotnost 12 110 kg.
Doletová vzdálenost 22 235 km
a dostup 9800 m s výdrží 24 až 35
h. Tolik zjistili experti z časopisu
Aviation week, který vyšel u příležitosti
ILA. Americký generál
Tom Hobbins, který je zodpovědný
za vývoj všech typů UAS (Unmanned
Aircraft systém), uvádí rozpětí
Global Hawku, ale i Euro Hawků
40 m, délku 15 m a startovní
hmotnost 14 500 kg. V Evropě
by měl být bezpilotní obr poprvé
nasazen v Německu a na aerosalonu
v Berlíně se představila verze
EURO ELINT HAWK. Bezpilotní
prostředky ale nebudou sloužit
pouze vojákům. Mají i mírové
využití. Nedávno je nasadili například
v rámci záchranných prací při
velkých pohromách na Floridě. Na
celém světě se vývojem podobných
strojů zabývají 32 státy a vyráběno
je více než 250 rozdílných typů.
Jen v USA je v operačním nasazení
přes 1000 bezpilotních systémů.
Tím nejmenším je mikro WASP
o rozpětí křídla 30 cm, délce 20 cm
a o hmotnosti 225 g. Přitom operační
dolet je až 10 km a dostup
450 m.
V Berlíně měla letadla vyhrazený
prostor především na volných
plochách. Ostatní
výrobky související
s letectvím
a leteckou
t e c h -
nikou byly soustředěny v 10 krytých
výstavních halách. Zajímavá expozice
astronautiky našla své místo v samostatné
hale. Zde dominoval horní stupeň
rakety Ariane 5. Realizoval se
v Brémách, má výšku 4,7 m, průměr
5,4 m a jeho prázdná hmotnost činí 3,3
t, po naplnění palivem až 15,3 t.
V letectví je velice nutná také mezinárodní
kooperace. Dohoda o strategické
spolupráci byla uzavřena letos
v dubnu v Tomsku mezi německou
kancléřkou Angelou Merkelovou
a ruským prezidentem Vladimírem
Putinem. Týká se mimo jiné i letectví
a výsledkem byla vysoká účast
ruských vystavovatelů na aerosalonu
ILA 2006.
Českou republiku v Berlíně velmi
dobře reprezentovala firma Evektor
s elegantním turistickým letounem
VUT Cobra. Stroj získal již dříve
celou řadu ocenění, např.: ve čtvrtém
ročníku soutěže Česká hlava cenu za
nejvýraznější inovaci výrobků a technologie,
dále cenu za největší dolet
ve své třídě, za užitečné zatížení i za
nejprostornější kabinu. Hlavním konstruktérem
cobry je prof. Ing. Antonín
Píštěk, CSc.
Aerosalon ILA 2006 byl bezesporu
úspěšnou akcí. Ukázal nejen snahu
výrobců o bezpečnost pasažérů, ale
i dosažení příznivé ekonomiky a právem
i ke snižování nákladů na leteckou
dopravu.