Představujeme držitele cen Akademie a jejich práce

Prof. Ing. Jan Flusser, DrSc. (ÚTIA), Ing. Filip Šroubek, PhD. (ÚTIA), RNDr. Barbara Zitová, PhD. (ÚTIA), Ing. Tomáš Suk, CSc. (ÚTIA) Cenu Akademie věd ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu získal autorský tým za vědecký výsledek: Rozpoznávání objektů pomocí fúze obrazů z různých zdrojů. Vědecká práce vznikla v letech 2002–2006 v rámci řešení výzkumného záměru ÚTIA AV ČR Pokročilé matematické metody získávání, zpracování a využití informací a znalostí ve složitých a nedeterministických systémech a projektu Programu rozvoje badatelského výzkumu v klíčových oblastech vědy. Výsledek vědecké práce patří do oboru umělé inteligence, přesněji do části automatického rozpoznávání objektů na reálných snímcích pomocí počítače. Rozpoznávání objektů z jediného snímku je nespolehlivé, proto je snaha používat více snímků najednou. Existuje však závažný principiální problém, který tomu brání: snímky bývají v praxi pořízeny z různých míst, v různém čase, spektru a kvalitě. Řešitelskému týmu se podařilo vyvinout ucelenou metodiku, tzv. fúzování obrazu (Image Fusion), která umožňuje daný problém odstranit či potlačit, a tím několikanásobně zvýšit informační hodnotu snímku a úspěšnost rozpoznávání. Jednotlivé na sebe navazující podúlohy zahrnují automatickou identifikaci objektů pomocí invariantních příznaků, geometrické sesazení jednotlivých snímků (Image Registration), odstranění degradací a zvýšení prostorového rozlišení snímků metodou vícekanálové slepé dekonvoluce. Ve všech dílčích úlohách byly dosaženy původní teoretické výsledky, které byly po implementaci a testování dotaženy až do podoby uživatelského softwaru (toolboxy IMARE a IMRES pro Matlab). V letech 2004– 2006 bylo registrováno přibližně 300 uživatelů toolboxu IMARE, dalších 100 uživatelů používá starší verzi z let 2002–2003. Nový systém IMRES si za první půlrok své existence získal cca 30 uživatelů. Software, který byl představen veřejnosti v domácích i zahraničních médiích, se poskytuje pro výzkumné účely zdarma. ? ? ? Prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc. – vedoucí týmu (BC), RNDr. Milan Jirků (BC), Silvie Foldynová-Trantírková, PhD. (BC), Mgr. Eva Vondrušková-Horáková, PhD. (BC), Mgr. Eva Zemanová-Chocholová, PhD. (BC), RNDr. Alena Zíková, PhD. (BC) Cenu Akademie věd ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu získal autorský tým za vědecký výsledek: Funkční genomika, genotypizace a molekulární diagnostika bičíkovců řádu Kinetoplastida, patogenních cizopasníků člověka Bičíkovci řádu Kinetoplastida jsou původci závažných onemocnění člověka a hospodářských zvířat s tragickými následky. Vědci z Biologického centra za aktivní účasti studentů Biologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích získali v rámci dvou těsně propojených témat zásadní poznatky o funkční genomice, molekulárních markerech a možnostech rychlé a specifické diagnostiky zástupců rodů Trypanosoma a Leishmania: 1. Prvok Trypanosoma brucei, původce spavé nemoci. Cílem výzkumu bylo identifikovat proteiny, na nichž je parazit životně závislý a které jsou vhodnými cíli antiparazitárních léčiv. Pomocí metody RNA interference byla studována funkce proteinů podílejících se na jedinečných procesech v trypanosomě. Za pomoci sady fenotypických testů bylo určeno, které z těchto proteinů jsou pro přežití parazita zásadní. Součástí výzkumu bylo i posouzení fylogenetických vztahů jednotlivých zástupců i celé skupiny. 2. V oblasti diagnostiky a epidemiologie evropské leishmaniázy byla provedena genetická a molekulárně-biologická analýza kmenů prvoka Leishmania donovani, původce viscerální leishmaniózy. Byl vyvinut vysoce citlivý, druhově specifický PCR test, který významně zkvalitní diagnostiku tohoto závažného onemocnění. Získané údaje mají význam i z praktického hlediska, neboť pomohou zlepšit diagnostiku a kontrolu původců závažných onemocnění člověka a zvířat, ať již díky lepšímu pochopení funkce některých proteinových komplexů v případě původce spavé nemoci, nebo umožněním rychlé, specifické a finančně nenáročné diagnostiky původců viscerální leishmaniózy. Výsledky výzkumu byly popularizovány v médiích a tvořily zásadní příspěvek ke kvalitní výchově vysokoškolských studentů, včetně doktorandů. ? ? ? Ing. Petr Cintula, PhD., Ústav informatiky AV ČR, v. v. i. Cenu Akademie věd ČR pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky vědecké práce získal za vědecký výsledek: Soubor prací o formální fuzzy logice a matematice. Matematické struktury s vágními koncepty (tzv. fuzzy struktury) jsou široce aplikovatelné, a proto se v posledních desetiletích intenzivně zkoumají. Oceněná práce směřuje k rozvoji a použití dostatečně silného logického aparátu pro formalizaci těchto struktur. Tento aparát vytvořil P. Cintula spolu s L. Běhounkem; jde zobecnění jednoduché teorie typů nad konkrétní fuzzy logikou. Aplikace dosažených výsledků na nejpoužívanější fuzzy struktury (fuzzy pravděpodobnost, fuzzy čísla, fuzzy topologie aj.) vede nejen k axiomatizaci teorií těchto struktur, ale i k možnosti jejich systematického studia pomocí metod teorie modelů a teorie důkazů. Jednotný formalismus navíc umožňuje propojit uvedené disciplíny, a tak pokládá skutečně základy formální fuzzy matematiky. P. Cintula ve svých pracích originálním způsobem definoval dvě velké třídy logik, které obsahují naprostou většinu známých fuzzy logik, a dokázal silné obecné věty o těchto třídách; dále zavedl (případně rozvinul již existující) fuzzy logiky s mnohem větší expresivní silou, než je běžné; prozkoumal vlastnost kompaktnosti v existujících fuzzy logikách, zabýval se normálními formami a funkcionální reprezentaci produktové fuzzy logiky a studoval predikátové fuzzy logiky s důrazem na teorii modelů. Za vědeckou práci již získal např. Cenu Učené společnosti ČR mladým vědeckým pracovníkům, Prémii Otto Wichterleho, Hlávkovu cenu atd. ? ? ? Doc. Mgr. Luděk Bláha, PhD., Botanický ústav AV ČR, v. v. i. Cenu Akademie věd ČR pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky vědecké práce získal za vědecký výsledek: Vodní květy sinic a cyanotoxiny v nádržích ČR – trendy a nové mechanismy toxicity Autor a jeho výzkumná skupina se dlouhodobě věnují studiu ekologie a toxikologie cyanotoxinů a dalších metabolitů produkovaných v průběhu masových rozvojů vodních květů sinic (cyanobakterií). Hlavními přínosy výzkumu jsou: • identifikace dominantních producentů cyanotoxinů v ČR. Vedle rodu Microcystis (produkce peptidových microcystinů) byly mezi významnými producenty v ČR prokázány také rody Planktothrix a relativně podceňovaný rod Aphanizomenon (u některých druhů se prokázala produkce alkaloidních karcinogenních cylindrospermopsinů); • získání unikátních poznatků o hladinách a dlouhodobých trendech výskytu cyanotoxinů v nádržích ČR (od roku 2006) a dynamice v průběhu sezon (celostátní výzkumný program); • ekotoxikologické studie sinic, které identifikovaly doposud neznámé dopady na organismy vodních ekosystémů (např. reprodukční toxicita pro fytoplankton a embryotoxicita pro obojživelníky, která může přispívat ke globálním úbytkům početnosti žab; zcela nově bylo také prokázáno, že za ekotoxicitu nejsou primárně odpovědné známé toxiny microcystiny, ale jiná neznámá polární agens); • studie přirozené ekofyziologické funkce microcystinů, které nepodporují často diskutovanou hypotézu o alelopatii těchto látek; • první komparativní toxikologická charakterizace lipopolysacharidů z buněčné stěny sinic, která naznačuje neobvykle vysokou endotoxinovou aktivitu s významným rizikem zejména pro úpravny pitných vod. ? ? ? PhDr. Jan Zouplna, PhD., Orientální ústav AV ČR, v. v. i Cenu Akademie věd ČR pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky vědecké práce získal za vědecký výsledek: Od jišuvu k Izraeli. Formování izraelských mocenských elit 1919–1949 Monografie pojednává o počátcích izraelské státnosti během britské mandátní správy v Palestině (1920–1948). V tomto historickém kontextu se zaměřuje na ideologii hlavních společensko-politických směrů židovské komunity (jišuvu) a na jejich vztah k židovskému kulturně-náboženskému dědictví.