Vzájemné synergie vynálezů a inovací
Podle všeho synergie matně zná asi 30 procent lidí, ale asi jen jedno procento jich využívá. Jejich poznání poskytuje ohromnou výhodu. Bez jejich pochopení není možné přinášet kvalitní inovace. K synergiím se neustále vracím jak v kurzech, tak i v článcích. Nejbližší možné Jak uvádí Steven Johnson, teoretický biolog Stuart Kauffman vymyslel kombinacím prvního řádu podnětný název – Nejbližší možné. Ten odráží jak meze, tak kreativní potenciál změn a inovací. Nejbližší možné představuje jakousi stínovou budoucnost, která se míhá za hranicí současného stavu, jakousi mapu všech cest, jimiž se může přítomnost vydat. Podle Johnsona to však není nekonečný prostor ani hra bez pravidel. Nejbližší možné znamená, že svět je sice sto se kdykoliv proměnit od základů, avšak reálné jsou pouze některé z fundamentálních změn. Fascinující zvláštností při zkoumání hranic nejbližšího možného je, že se tím tyto hranice rozšiřují jako důsledek jejich zkoumání. Každá nová kombinace včlení do původní množiny celou skupinu nových kombinací. Lze si to představit jako byt nebo dům, který se zázračně zvětší o novou místnost pokaždé, když otevřete nové dveře. Začnete v místnosti se čtvero dveřmi, z nichž každé vedou do nové místnosti. Tyto čtyři místnosti za nejbližšími dveřmi představují množinu nejbližšího možného. Ale jakmile dveře otevřete a vejdete jimi do nové místnosti, objeví se v nich další troje dveře do dalších tří místností, do nichž jste před tím neměli přístup. Jedna místnost může představovat změny obchodního modelu, další místnost jiné materiály, jiná zase zdokonalení funkcí, další místnost upravený design. Takhle lze vybudovat „palác inovačních příležitostí“. Takhle se dnes vynalézá – krok za krokem a pod odborným vedením. Historie páry Velká průmyslová revoluce začala vznikem parního stroje. Rozrůstající se průmysl v Británii vyžadoval více a více uhlí. Horníci v dolech stáli často po kolena či po pás ve vodě. Tehdejší Newcomenův parní stroj – spíše čerpadlo, nestačilo z velké hloubky vyčerpat vodu. James Watt parní stroj výrazně vylepšil a zvýšil jeho účinnost. Poptávka po čerpadlech rostla. Watt byl navždy zajištěn, vyráběl čerpadla pro vysoušení dolů a netoužil po jejich dalším využití. K pohonu továrenských strojů nešlo zatím parní stroj využít, protože potřebné planetové soukolí, které by převádělo pohyb čerpadla ve směru nahoru – dolů na kruhový pohyb, vynalezl až o 16 let později jeden z Wattových zaměstnanců William Murdock. K Murdockově zaměstnání došlo neobvyklou náhodou. James Watt jej přijal proto, že měl na hlavě dřevěný klobouk. Tím Wattovi prokázal svou tvořivost. Wattův parní stroj, po přidání planetového soukolí, mohl pomocí otáčivého pohybu pohybovat koly nesoucí řemenice všech strojů. Tímto způsobem bylo možné pohánět čističe bavlny, mlýny, drtírny, válcovny, buchary, pily a slévárny, později i obráběcí stroje. První úkolové mzdy James Watt jako první na světě zavedl veškeré zásadní praktiky průmyslové práce. Ta byla rozdělena do přesně určených operací, což si vynutilo specializaci dělníků. Dokázal normovat vyrobení každé součástky a stanovit dělníkům úkolovou mzdu. Vynalezl ještě jednu věc, o níž se málo ví, avšak také je velmi významná. Týká se využití sazí, což později vedlo k druhé – biologické revoluci a zlepšení efektivity sluchátka u telefonu. Watt také vynalezl kopírovací papír, aby mohl vystavovat stovky objednávek, faktur a jiných listin. Pár let trvalo, než s kopírováním listin prorazil. Nějaký Cyrus P. Dalkin z Concordu ve státě Massachusetts tuto technologii vylepšil pomocí dvou materiálů, které měly pozoruhodný vliv na průběh dějin. Na rub listu rozetřel směs sazí a horkého parafínu – čímž vynalezl tzv. karbonový papír. Tato inovace zůstala dlouho bez povšimnutí. Tehdy 21letý společník firmy na výrobu sušenek Lebbeus H. Rogers uskutečnil let balónem. Po něm jej v redakci místních novin zpovídali novináři z Associated Press. Používali při tom Dalkinův papír. Na Rogerse udělal vynález takový dojem, že zanechal podnikání v sušenkách, a vrhl se na výrobu karbonového papíru, použitelného na knihy objednávek, faktur a účetních dokladů. V roce 1873 předváděl karbonové papíry v nové továrně Remington a byly okamžitě přijaty. Parafín Parafín, jenž použil Dalkin, se vyráběl z nafty a živičné břidlice. Po objevu ropy v roce 1857 v Pensylvánii se parafín začal získávat destilací. Používal se především na výrobu svíček a na trhu nahradil vorvaní olej, jehož množství bylo velmi omezené. Parafín se po čase začal přidávat pod hlavičky zápalek z červeného fosforu, aby déle hořely. Čím nakrmit přeplněná města Britská města rostla závratným tempem. Například Oldham měl v roce 1801 jen 12 000 obyvatel. O 100 let později to už bylo 147 000 lidí. Podobně rychle rostl Londýn a další města. Vysvětlovalo se to zlepšením hygieny, péčí o zdraví, kanalizací apod. Avšak tou hlavní příčinou byla zlepšená výživa obyvatel – zkvalitněním jídelníčku a větší dostupností potravin. To vše umožnil fosfor a dílo německého chemika Justuse von Liebiga. Ten za vlastní peníze vybudoval na univerzitě v Giessenu první chemickou laboratoř na světě. Liebig odhalil zákonitosti růstu rostlin a zjistil, že kyselinu fosforečnou potřebují všechny rostliny. Ta se nejlépe vyráběla úpravou drcených kostí v kyselině sírové. Angličané již v roce 1870 vyráběli 40 000 tun kyseliny fosforečné ročně. To vedlo k obviňování Angličanů, že ve velkém vykrádají hroby v celém světě, aby dokázali nakrmit stále více lidí. Poptávka po fosfátech rostla. Liebigova kniha Organická chemie a její použití v zemědělství a fyziologii se stala bestselerem, přeložili ji do 8 jazyků. V ní Liebig popisuje, jak minerální fosfáty, upravené kyselinou sírovou, poskytují skvělá hnojiva pro výživu rostlin. Naštěstí pro klid mrtvých v hrobech byla objevena velká ložiska těchto minerálů v Jižní Karolíně, Georgii, na Floridě i jinde ve světě. Díky Liebigovi se začaly různé plodiny pěstovat ve velkém a nastala potřeba převážet tisíce tun plodin do velkých měst. Povozy už nestačily. Železnice změnila svět Rostoucí poptávka po převážení surovin a zboží znovu vyústila v zásadní inovaci parního stroje. George Stephenson využil Wattova parního stroje a sestrojil lokomotivu. Jeho první vlak Raketa vyjel na trati Manchester – Liverpool. Pak nastal neuvěřitelný rozmach železnice na celém světě. Výrobci lokomotiv, vagónů, kolejí a příslušenství nestíhali a neuvěřitelně bohatli. Již v roce 1838 existovala železnice ve všech východních státech Ameriky s výjimkou Vermontu. Rozmach železnice také velmi ovlivnil průběh občanské války. Ihned po jejím skončení měly USA 56 000 km železnic a o dalších 20 let již 242 000 km. Od roku 1869, kdy byla dokončena transkontinentální trať ze západu na východ, rozmach budování železnic pokračoval. Bohužel, jen pro přepravu zboží. Nákladní vlaky byly až kilometr dlouhé a rozvážely do měst a průmyslových center suroviny, výrobky i potraviny. Nejrůznější železniční společnosti začaly spolupracovat a vytvořily asi 40 rychlíkových linek, aby zásilky mohly proudit na místo určení bez zastavení. Objem přepravy vzrostl z 10 miliard tun na míli v roce 1865, na 72 miliard v roce 1890. V roce 1870 začaly první chladírenské vozy přepravovat čerstvé jahody a maso. Obyvatelé New Yorku mohli poprvé ochutnat čerstvé mléko. Avšak z počátku se vozilo hlavně zboží. Investoři osobní dopravě nevěřili. Tehdy panovalo přesvědčení, že se cestující při rychlosti přes 60 km za hodinu udusí. Leč obsluha nákladních vlaků to postupně vyvrátila – nestalo se jim nic. Lidé začali houfně cestovat v osobních vagónech, i když to často bylo buď nepohodlné ba dokonce až utrpením. Neexistovala nádraží, ve vagónech se netopilo, nebyly toalety, některé vagóny byly otevřené. O 40 let později se z cestování stal celosvětový průmysl a každé městečko už mělo své nádraží. Práce u dráhy se stala sociální jistotou a prestižní. Je zajímavé, že když začali lidé hodně cestovat, začali se uzavírat manželství z různých okresů, krajů dokonce i zemí. Zamíchal a zlepšil se tak genofond lidstva. Svítiplyn Ohromný nárůst vytěženého uhlí – potřebného k výrobě kolejí, lokomotiv, vagónů i jako palivo pro lokomotivy, poskytl surovinu k výrobě svítiplynu, coby vedlejšího produktu koksování uhlí. Jeho technologii poprvé realizoval Wattův zaměstnanec William Murdock. Svítiplyn se využil ke svícení i k vaření. Nové plynové světlo podnítilo lidi k využívání volného času, ke čtení i ke studiu. Vzrostl podíl žen ve večerních školách, neb chtěly změnit svůj život a naučit se některou z nově vznikajících profesí. Nová administrativní vrstva rostla a často cestovala vlakem, stejně jako obchodní cestující. Amerika byla na cestě stát se první supervelmocí. Chyběl k tomu jen komunikační systém a unifikace všech procesů. Často docházelo k čelním srážkám vlaků na jedné koleji. Teprve roku 1851 byl problém vyřešen. Pomocí telegrafu se určilo, který vlak pojede a který počká. Bylo jen otázkou času, kdy se Morseova abeceda nahradí přenosem řeči po telefonu, o jehož vývoj se zasloužil T. A. Edison, vždyť byl v mládí železničním telegrafistou. Jakmile se telefon dočkal masového využití, často se stávalo, že se lidé dobře neslyšeli, ani když do mikrofonu křičeli. Tehdy Edisona napadlo použít černé saze jako Dalkin. Saze jsou citlivé na působení elektrického náboje. Jsou-li vystaveny změně tlaku, změní se i jejich elektrický odpor. Edison toho využil. Nejprve oddělil Bellovo sluchátko od mikrofonu, aby se nerušily, a mezi kmitající membránu ve sluchátku a její elektromagnet vložil malý „knoflík“ ze stlačeného uhlíkového prášku. Pokus se zdařil a uhlíkový knoflík se používal ještě o 50 let později. Co zpřístupnilo předměstí Rozšíření telefonu od roku 1880 přispělo k dramatické změně struktury měst – vyrostly velké předměstské čtvrti mnoha velkoměst. Koňské tramvaje sice už vedly z center na předměstí, ale dokud nebylo možné se domluvit s firmami a úřady v centrech měst, zájem o stěhování na předměstí byl malý. Telefon zajistil potřebnou komunikaci. Industrializace prudce zvedla ceny pozemků i nákladů na život ve velkých domech v centrech měst. Nově zbohatlí příslušníci střední třídy se chtěli dostat pryč od dělníků, kteří byli nacpáni v činžovních domech blízko továren. Růst cen pozemků vedl ke stavbě mrakodrapů. Architekti a stavitelé se pomocí telefonů mohli domlouvat s dělníky v jiných patrech stavěných mrakodrapů – nebylo už třeba poslíčků či pískání, které vedlo k omylům. Pod tlakem cen se obchodníci stěhovali na předměstí a zboží si objednávali u velkoobchodů pomocí telefonu. Vznikl tlak na nové formy dopravy z malých měst do velkých či z předměstí do center. To vedlo k tomu, že Henry Ford právě včas nabídl veřejnosti svůj motel T, který změnil dopravu v Americe i v celém světě. Pneumatiky Fordu T se staly odolné pomocí uhlíku – sazím, jež se přidávaly do gumy. Saze jim daly mechanickou odolnost, výdrž a bránily oxidaci. Uhlík – grafit Edward Acheson byl 28letý Američan, jenž pracoval v Menlo Parku pro Thomase A. Edisona. Nějakou dobu působil i v Evropě. Když se v roce 1880 vrátil do USA, zahájil instalaci zařízení na výrobu elektrického světla. Pak přemýšlel, co bude dělat dál. Příležitostí v hlavním odvětví průmyslu bylo málo, a tak Acheson odhalil slibný a spolehlivý trh s průmyslovými brusiny, používanými při výrobě generátorů. Nejprve chtěl vyrábět umělé diamanty pro brusné nástroje. Proto míchal směs jílů a koksového prachu. Tuto směs za vysokých teplot roztavil a výsledkem byla sloučenina karbidu křemíku – karborundum. Jeho výsledek ohromil firmu Westinghouse, která mu dala lukrativní smlouvu. Acheson jednou omylem zahřál svou směs na 4150 °C a překvapen zjistil, že se křemík úplně vypařil a zůstal mu jen čistý grafit. Ten se zatím v čisté formě dovážel z Cejlonu. Acheson si jej nechal patentovat pro využití k výrobě elektrod, kartáčů dynama i baterií, a zbohatl. Grafit se stal spouštěčem pro další revoluci. V roce 1895 přispělo všeobecné nadšení z rentgenových paprsků k jejich dalšímu Braunovu zkoumání. O několik let dříve si francouzský geolog všiml, že krystaly mají sklon se lámat v pravidelných obrazcích. Vyslovil domněnku, že to jde neustále – až na krystalickou mřížku. Německého fyzika Maxe von Laueho napadlo, že lze dojít k atomové mřížce. Ukázalo se, že „nejlepší mřížku“ má grafit, neboť jeho elektrony jsou vázány volněji. Postupně se zrodila rentgenová krystalografie. Tato technika prokázala, že bílkoviny mají krystalickou strukturu a obsahují dvojitou šroubovici. Došlo tak k potvrzení tušené existence DNA. Tím započala biologická revoluce. Elektřina Podobným způsobem působení vzájemných synergických efektů se vyvíjelo využívání elektřiny. Elektřina změnila lidem život od základů. Stejně tak i průmysl. Elektřina jako energie nahradila páru téměř ve všech oblastech. Dala vzniknout mnoha dalším odvětvím a oborům, hlavně elektrickému osvětlení, rozhlasu, televizi, nahrávacím a reprodukčním zařízením, filmovému průmyslu, svařování, galvanizaci apod. A také internetu a počítačům. Internet Z hlediska ekonomické kategorizace je internet nově vzniklé průmyslové odvětví s mnoha obory. Krok za krokem se původní koncept spolupráce propojených počítačů rozvíjel a zdokonaloval až je dnes něčím úžasným. A to všechno metodou objevování nejbližšího možného. Vydejte se touto cestou. Úspěch vás nemine. PhDr. Karel Červený, MSc., MBA www.karelcerveny.org
