Designem k inovacím: Myslete jinak než ti druzí Myslete jinak než ti druzíZákladním imperativem doby je odlišení. Myslete jinak než ostatní. Co to znamená? Představte si, že na celém světě vycházejí z univerzit absolventi, kteří se na technice učili stejné zákonitosti fyziky – optiku, šíření zvuku, kvantovou fyziku, matematiku, chemii apod. Mnozí dostanou na starost inovace či budou pracovat ve výzkumu, v akademiích věd. Někteří uspějí a vymyslí báječnou inovaci či vynález. Ostatní zůstanou relativně průměrní. Proč tomu tak je? Ti úspěšní se učili stejné principy jako ostatní. Avšak úspěšní začali myslet jinak. Snaží se přemýšlet nad principy přírodních zákonů a různých jevů a objevovat mezi nimi nové vztahy i jejich přenos do jiných oborů (exaptace). Neodbytně. Tak například bratři Wrightové neposlechli naléhání svého otce, aby nechali pokusů s létáním. Pak na ně poslal vědecké kapacity té doby, aby jim tu hloupost rozmluvili, že to stejně nebude fungovat. Nenechali se. Léta činili pokusy a systematicky zlepšovali koncept svého letadla. Až přišli na to, že k jeho létání je zapotřebí součinnosti tří principů: tahu motoru, gravitace a vztlakové síly speciálního tvaru křídel. Podobně jako bratři Wrightové, tisíce inženýrů i obyčejných lidí přemýšleli odlišným způsobem a ptali se po smyslu: „Musí to tak být? Šlo by to jinak? Kdo to řekl, že to nejde? Jak to udělat aby to šlo?“ LIMITY AUTORIT Je škoda, že spousta mladých lidí se nechá negativně ovlivnit svými učiteli na vysoké škole, autoritami v oboru, kteří řeknou, že tudy určitě ne, tohle nikdy nebude fungovat, tohle jsme už zkoušeli apod. Právě lidé, kteří toho už mnoho dokázali a zapsali se do vědy zlatým písmem, vytvoří si své mentální limity a někdy se stanou brzdou pokroku. Například Albert Einstein, který vymyslel tolik skvělých zákonitostí, nedokázal nikdy přijmout princip kvantové fyziky. Takových příkladů je mnoho. BARIÉRY TVOŘIVOSTI Jinak myslet znamená nejprve odstranit bariéry tvořivosti. Základní psychickou bariérou tvořivého myšlení je tzv. postojová uzavřenost, dogmatismus a rigidita. Tvořivým člověkem v žádném případě nemůže být člověk, který chodí po světě tzv. s klapkami na očích, který se nezajímá o dění kolem, který je pesimista, nemá snahu a tendenci něco měnit, vylepšovat, kritizovat, protože přesně tyto vlastnosti jsou nezbytným předpokladem tvořivosti. Postojová uzavřenost se projevuje rigidním a konzervativním myšlením, které je charakteristické odporem ke změnám. Jsou to osoby: » s uzavřeným systémem, odlišují se od otevřených » s vyšší mírou úzkostlivosti » s menší mírou radosti z řešení problémů. Tendence k postojové uzavřenosti je produktem výchovy a celé řady faktorů, které na člověka působí v procesu jeho socializace. BARIÉRY POSTOJOVÉ » Lenost a pohodlnost myslet jinak, namáhat se, pokoušet se dělat věci jinak » Nedostatek sebekázně se přinutit dělat něco jinak » Konformismus – příliš dát na názor druhých, snažit se dělat to, co dělá většina » Chybí zvídavost a hravost. » Vidění toho, co očekáváme » Nízká úroveň sebedůvěry » Zvyky a zlozvyky » Malá vytrvalost, člověk to brzy vzdá. » Zacyklení v myšlenkových schématech » Neschopnost připustit, že existuje více pravd, řešení, více pohledů na věc. » Nesprávný životní styl: neschopnost se uvolnit, stres, přepracování, nedostatek spánku apod. BARIÉRY VNÍMÁNÍ » Těžkosti ve vymezení problému » Zvyk dívat se určitým způsobem » Přílišná přímočarost » Neschopnost vnímat laterální podněty » Neschopnost vidět problém z různých hledisek » Nevyužití všech smyslových podnětů Bariéry kulturní – názory » Fantazie a hravost jsou jenom ztrátou času. » Řešení problémů je vážnou záležitostí, v níž není místo pro humor. » Rozum, logika, čísla, užitečnost, praktičnost jsou dobré, zatímco cítění, intuice jsou špatné. » Tradice má předost před změnami. » Kulturní a náboženská tabu (symboly víry, psi a koně se nejí, otázky života a smrti, hodnoty společnosti) BARIÉRY PROSTŘEDÍ – ŠKOLA, FIRMA » Dogmata a paradigmata jsou zákonem (letadlo). » Nápady jsou zbytečné. » Nikdo o nápady nestojí. » Rozum je bůh – modla. » Umělci jsou blázni a pošuci. » Nejednoznačné výsledky tvořivosti » Vliv autorit – ředitel, lidé s postavením, guru oboru BARIÉRY V PODNIKU U řady řídících pracovníků se projevují bariéry tvořivosti v nadměrném používání tzv. zabíječských frází typu: » Tak tohle jsme už zkoušeli dříve. » To je příliš drahé. » To se nemůže podařit. » To je příliš radikální změna. » Takhle jsme to nikdy nedělali atd. Každý člověk by měl znát své bariéry a snažit se je systematicky překonávat. INTELEKTOVÉ BARIÉRY » Řešení problému s využitím nesprávného jazyka » Nepružné užití intelektových strategií » Neschopnost pochopit či vyjádřit myšlenku » Nízká úroveň IQ – pod 100, neschopnost abstrahovat » Příliš vysoké IQ – nad 130, myslím si, že vše vyřeším logikou » Zacyklení se v určitých myšlenkových schématech » Chybějící vzdělání pro pochopení problému » Nadbytečné – příliš vysoké vzdělání BARIÉRY EMOCIÁLNÍ » Strach dělat chyby, riskovat – strach se shodit, strach z ostudy » Strach z posměchu » Strach z neznámého » Strach – obava mít jiný názor než silní členové týmu » Nechuť k chaosu » Omezený přístup k oblastem představivosti » Pesimismus » Emoční nastavení v „mol“ (melancholik či flegmatik) 18 ZPŮSOBŮ JAK ZABÍT MYŠLENKU Autority – buď manažeři či nadřízení odborníci, kteří žárlí na mladé, inovačně vysoce potentní lidi, se snaží jejich entuziasmus zabít hned v počátku, aby je nepředběhli či nezastínili. Používají k tomu osvědčené manipulativní rady, jak naložit s inovativní myšlenkou: 1. Včas zachytíte její příchod a rychle změníte téma. 2. Ignorujte ji. Mrtvé ticho odradí každého, kromě největších nadšenců. 3. Předstírejte zájem, ale nic nedělejte. Tak lze autorovi zabránit, aby se obrátil jinam. 4. Účinný je úsměšek: „To nemůžete myslet vážně“. Dejte si záležet na tom, abyste myšlenku okomentoval dříve, než bude objasněna. 5. Vyřiďte ji smíchem: „Ha ha, no to je teda dobré. To jsi musel přemýšlet celou noc, než jsi na to přišel.“ 6. Vychvalujte ji až k smrti. Když budete o hodnotě myšlenky mluvit deset minut, začnou ji někteří nenávidět. 7. Zmiňte se, že to ještě nikdo nikde nezkusil. Je-li myšlenka skutečně originální, pak je to určitě pravda. Můžete také říci: Jestliže je ten nápad skutečně tak vynikající, proč ho nikdo nevyzkoušel? 8. Řekněte: „To už jsme přece dávno vyzkoušeli“ – i když to není pravda. 9. Platí to hlavně na nováčky. Uvědomí si dokonale, jakými jsou outsidery. 10. Zformulujte protinávrh. Je to však riskantní, protože se může zrodit myšlenka, kterou pak budete muset rozvíjet. 11. Neutralizujte myšlenku pomocí výroků: a. „Nejsme na to ještě připraveni, ale jakmile čas dozraje…“ b. „Čekám už dlouhou dobu právě na to, abych mohl právě toto udělat, ale zrovna teď…“ c. „Počkejte, až se nová organizace trochu usadí…“ 12. Změňte myšlenku tak, že ztratí podstatu. To je velmi elegantní. Budíte zdání, že pomáháte přivést myšlenku na svět, pouze ji tu a tam „trošičku“ pozměníte. Než si autor uvědomí, co se děje, je po myšlence. 13. Pokusíte se z myšlenky vydělit některé její části. Když si s ní budete pohrávat dost dlouho, rozpadne se na kusy. 14. Proveďte silný útok na autora. Než se vzpamatuje, jeho myšlenka se už nebude zdát tak zajímavá či důležitá. 15. Ustanovte komisi, která myšlenku rozpracuje. Komise jsou jako slepé uličky, do kterých se myšlenka zavede a v tichosti zardousí. 16. Dejte autorovi studenou sprchu: „Nemáme na to lidi… doprovodná rizika jsou příliš velká… to zní dobře v teorii, ale v reálném životě…“ 17. Vraťte myšlenku autorovi: „Budete muset být ve svém návrhu více konkrétnější.“ 18. Jestliže vše ostatní selže, řekněte autorovi, ať vymyslí ještě lepší myšlenku. To obvykle nevyjde. Když ano, vyzvěte autora, ať odejde z firmy. Tyto útoky se v různých týmech na pracovišti dějí často a vypadají věrohodně. Mnozí se tímto nechají odradit a nejdou s autoritou do konfliktu. Buď zůstanou a přestanou nosit nápady, nebo odejdou a někdo jiný bude mít z jejich nápadů užitek. Jak je to u vás? PhDr. Karel Červený, MSc., MBA Vedoucí lektor MBC
