Miliony očí a mozků pro inovace v nejbližší budoucnosti Minule jsem psal o kombinatorních a rekombinatorních inovacích. Článek podle všeho velmi zaujal. Pojďme si podrobněji říci, co to znamená pro nejbližší budoucnost. Jak rychle najít ve firmách řešení, když vaši vývojáři či marketéři přešlapují na místě a nechtějí rozvíjet svou tvořivost. Jaké jsou možnosti? PŘÍLEŽITOST, NEBO PROBLÉM? Miliony očí a mozků pro inovace v nejbližší budoucnostiVe firmách zatím stále nevědí, kde vzít nové nápady na inovace, které by jim zajistily obrovský růst. Personalisté se často spoléhají, že najmou na trhu práce mladé lidi s vynikajícími nápady. Obvykle jich moc není. A když se výjimečně najdou, staří bardi je myšlenkově srovnají, aby nevyčnívali. Manažeři inovací a vedoucí R&D posílají své vývojáře na konference a veletrhy, aby přinesli nějaké inspirace. Ty sdílejí všichni účastníci. Nový a efektivní přístup k inovacím je trojí: 1. Vytvořit ve firmě inovační prostředí (podle TI) a trénovat inovační kreativitu vlastních manažerů, vývojářů, konstruktérů a marketérů. Vytvářet široké kreativní sítě podle Stevena Johnsona (Where Good Ideas Come From) a rozumně „laškovat“ s principem opensource při spolupráci s třetími stranami. Tento přístup je zárukou trvalého toku skvělých inovací a ochrany firemního know-how. 2. Nechat firmu z hlediska vlastní kreativity a inovačního myšlení v době kamenné a najít si ve světě firmu, která udělá inovace za vás. Nechá si velmi dobře zaplatit a bude vás mít přečtené se vším všudy. Obvykle jde o jednorázové až krizové řešení, když se firma dostane do úzkých a spěchá, nebo zaměstnanci se z hlediska nápadů stávají impotentní. 3. Kombinace obou řešení – neustálé balancování a vyvažování vhodného poměru obou přístupů. Dnes se budeme zabývat druhou možností, která je relativně snadná, ale poměrně málo známá. Aby se firma mohla rozhodnout, zda se vydá druhou či třetí cestou, potřebuje pochopit princip Opensource – sdílení v inovacích na principu Linuxu i pochopit princip Crowdsourcingu – nový přístup k inovacím. Crowdsourcing je nové slovo označující proces získání potřebné služby, nápadů, příspěvků, pomoci při řešení problémů od velké skupiny lidí. Na základě zadání nebo výzvy je veřejnost požádána o spolupráci na určitém úkolu. Jednotlivci z řad dobrovolníků mohou přispět nápady, časem, odbornými znalostmi, financemi atd. (wikipedie). REKOMBINACE MOHOU RŮST TÉMĚŘ GEOMETRICKOU ŘADOU Podle Erika Brynjolfssona a Andrewa McAfee z MIT se „před námi otevírá obrovské pole příležitostí pro všechny. S rostoucím počtem drobných inovací, což jsou stavební kameny dalších a dalších inovací, je stále těžší poznat, které kombinace budou přínosné a které nikoliv. A to na všech úrovních od rekombinací starých meta-myšlenek přes jejich kombinaci s novými myšlenkami až po nové výrobky a služby, jež z toho povstanou. Digitální technologie umožňují stále většímu počtu lidí testovat cokoliv. Jsme propojeni globálními ICT a máme přístup k obrovskému množství dat za rozumnou cenu. Pokrok urychlíme tím, že zvýšíme svou schopnost testovat nové kombinace myšlenek. Lze to zajistit tak, že do procesu zapojíme mnohem více lidí. Digitální technologie umožňují stále většímu počtu lidí testovat cokoliv. Jsme propojeni globálními ICT a máme přístup k obrovskému množství dat za rozumnou cenu.“ Jak už jsem minule citoval zastánce opensource Erica Raymonda: S dostatečným počtem „očních bulv“ bude každý problém triviální; nebo parafrázi téhož: S větším množstvím „očních bulv“ najdeme významnější kombinace. POUČENÍ OD LAIKA Podle Brynjolfssona a McAfee americká „NASA vyzkoušela sílu tohoto efektu, když se pokoušela zdokonalit svou schopnost předvídat sluneční erupce. Při takové práci hraje velkou roli přesnost a práce s předstihem, kvůli nebezpečí ionizujícího záření pro lidi i zařízení. NASA konstatovala, že nemá žádnou spolehlivou metodu, která by předpověděla vznik, intenzitu a trvání sluneční erupce.“ NASA nakonec zveřejnila data a výzvu k řešení na serveru Innocentive, což je server, kde se můžete do bádání zapojit i bez příslušné odborné kvalifikace. Ukázalo se, že řešení našel člověk bez kvalifikace astrofyzika. Byl jím Bruce Crain, radiotechnik v důchodu (?!) z New Hampshire. Ten pak řekl: „I když jsem nikdy nepracoval v odvětví solární fyziky, vždy jsem hodně přemýšlel o teorii přeskupování magnetických siločar.“ To byla pro daný úkol evidentně správná teorie, protože Craig dokázal předpovědět sluneční erupce 8 hodin předem s 85% přesností a 24 hodin dopředu se 75% přesností. Jeho kombinace teorie a dat mu zajistila slávu a odměnu 30 000 dolarů. V posledních letech mnoho firem a organizací přejalo strategii NASA či Goldcorp (příběh nalezené žíly zlata v minulém čísle TT) a využívá obrovskou obec uživatelů ICT pro řešení problémů a inovace. Říká se tomu otevřené inovace nebo crowdsourcing. Toto řešení je mimořádně efektivní. Akademici Lars Bo Jeppsen a Karim Lakhami studovali 166 vědeckých problémů, s nimiž si zadavatelské organizace nevěděly rady. Zjistili, že inovátorská komunita kolem Innocentive dokázala vyřešit 49 z nich – tedy měla asi 30procentní úspěšnost. Většina úspěšných řešitelů měla jiné vzdělání a odbornost než by k tématu příslušelo. Což nevadilo, naopak prospělo. To je přesně to, co již léta radím vývojářům ve firmách, aby se často dívali přes hranice svých odvětví a oborů, aby se inspirovali principy z jiných oborů. Člověk se za léta práce v určité specializaci stane slepý k jiným možnostem, které pak vidí odjinud. Nebo mít dvě tři vysoké školy různých oborů. Jiný obor řešitele téměř vždy prospěje. Například jeden vědecký problém – určení systému pro aplikaci polymerů v potravinářství – měl několik vítězných řešení. S jedním přišel kosmický fyzik, s dalšími vlastník zemědělského podniku, odborník na transdermální podání léčiv a průmyslový vědec. Všechny čtyři řešení splnily cíle zadání pomocí různých vědeckých mechanismů. V jiném případě se ve výzkumné laboratoři nepodařilo ani po konzultaci s interními a externími specialisty pochopit význam určité abnormality, kterou zaregistrovali v určitém výzkumném programu. Tento problém nakonec vyřešila vědkyně v odvětví krystalografie proteinů. WEBY NA INOVACE Firmy, které chtějí vyřešit problémy s inovací, mohou zadávat své výzvy na různé weby. Jejich seznam najdete na http://www. boardofinnovation.com/list-open-innovation- crowdsourcing-examples/. Uveďme si několik příkladů, jak fungují. Například online projekt Kaggle sdružuje, podobně jako Innocentive, skupinu různých lidí z celého světa, kteří pracují na obtížných problémech různých organizací. Kaggle se zaměřuje na práci s daty, při nichž je cílem dospět k prognóze, která je lepší než výchozí prognóza dané organizace. Výsledky jsou překvapivé. Například pojišťovna Allstate uveřejnila datový soubor s vlastnostmi automobilů a požádala komunitu Kaggle, aby předpověděla, u kterých z nich se bude řešit osobní odpovědnost za škody. Soutěž trvala tři měsíce a přihlásilo se asi 100 účastníků. Vítězná prognóza byla až o 270 % lepší než prognóza pojišťovny. Vítězní inovátoři Kaggle mají obvykle jinou odbornost než je obor řešeného problému. Dokázali například vytvořit nejlepší prognózu pro opětovné přijetí pacientů do nemocnice, i když neměli žádné zkušenosti ze zdravotnictví. Datoví vědci se činí a vydolují z dat cokoliv, aniž by měli oborové zkušenosti. Další webový startup Quirky využívá sílu mnoha párů očí nejen k vytváření inovací, ale také k jejich třídění a přípravě k uvedení na trh. Komunita kolem Quirky provádí rešerše, vymýšlí design, hlasuje pro jednotlivé návrhy a stará se o vývoj, konstrukci, výrobu i distribuci produktů, které vyvine. Nechává si 70 % zisku vytvořeného přes její stránky a zbytek 30 % rozděluje mezi členy komunity. Z těchto 30 % dostane autor původní myšlenky 42 %, tvůrci cen 10 %, tvůrci názvu 5 % atd. Quirky má na svém kontě řadu úspěšných produktů, a proto z rizikového kapitálu získává desítky milionů dolarů. Další společností, která podporuje rekombinantní inovace, je firma Affinnova (nově Nielsen Company), která pomáhá třídit možné kombinace stavebních prvků inovace a hledá nejcennější z nich. Když chtěla firma Carlsberg vytvořit nové etikety a láhve na belgické klášterní pivo Grimbergen, musela postupovat opatrně. Chtěla modernizovat značku, ale nechtěla obětovat její významnost ani 900 let tradice. Nový design zahrnoval nové láhve, etiketu a její umístění, vytlačené vzory do skla, uzávěr apod. Takový problém se obvykle řeší tak, že skupina designérů vytvoří pár kombinací, které považuje za dobré, otestuje je metodou focus group a nakonec určí, který návrh je nejlepší. Affinnova přináší odlišný přístup. Využívá matematické modelování diskrétního výběru, významnou teorii, kterou vymyslel Daniel McFaden a dostal za ni Nobelovu cenu. Modelování rychle identifikuje preference lidí – upřednostňují hnědou láhev s vytlačenými vzory a malou etiketou či zelenou láhev bez vzorů s velkou etiketou? Affinnova dokáže najít matematicky optimální sadu možností i když se zapojí jen několik set lidí. Ukazuje lidem na internetu opakovaně omezený výběr možností a ptá se jich, který návrh se jim líbí nejvíce. U piva Grimbergen měl vítězný návrh Affinnova 3,5krát vyšší hodnocení než předchozí láhev. CO Z TOHO PLYNE? Vědecké týmy na celém světě bádají v nových technologiích a přinášejí úžasné prognózy. Například podle vědců z MIT Erika Brynjolfssona a Andrewa McAfee i podle odborníků ze Singularity Univerzity nás čekají díky kombinatorním a rekombinatorním inovacím dekády hojnosti. Díky digitálním technologiím se totálně změní svět. Přístup k obrovskému množství dat je levný a snadný. Výkonné počítače, zvláště pak kvantové, nám v terabytech dat bleskově odhalí takové souvislosti a zákonitosti, že se naučíme využívat jevy, o nichž se nám zatím ani nezdá, že existují. Kvanta dat budou pocházet hlavně z všudy přítomných čipů. Čipy budou téměř ve všem, kde to bude dávat smysl. Budou umísťovány do půdy, abychom zvýšili její ochranu a mohli ji správně využívat, do stromů, abychom je mohli správně zalévat a ošetřovat, budou ve všech vertikálních farmách k řízení růstu plodin. Přijdou do mostů, do vozovek, potrubí, do věcí denní spotřeby, do mikro a nanosond, které budou diagnostikovat změny v našem těle, pod kůži našich mazlíčků, budou hlídat naše děti, aby se neztratily či jim nikdo neubližoval. Budou hlídat potraviny, aby se jich ročně nemuselo vyhodit 40 %. V podobě tzv. mikroprachu – Smartdustu – přijdou mikročipy do omítek, okenních tabulí, do chodníků i cest, výkladních skříní, do metra a obchodů, aby vytvořily inteligentní systémy pro řízení měst. Právě Smartdust bude denně poskytovat zmíněné terabyty dat, jejichž využívání nesmírně zefektivní všechny služby pro občany a bezproblémový chod města – od parkování přes klimatizaci po fungující kanalizaci či snižování kriminality. CO S TÍM VE FIRMÁCH Během 10 let se změní výroba všeho, poskytování služeb i náš každodenní život. Jedinou překážkou k realizaci je malá odvaha vrcholových manažerů měnit pravidla v odvětvích i oborech, a směle vytvářet nová. Proč by se vaše firma nemohla stát výjimkou a udávat tón? Přijměte tuto výzvu. Vytvořte si ve svých firmách tzv. inovační prostředí podle konceptu Talent Innovation a trénujte kreativitu manažerů, konstruktérů, vývojářů i marketérů. Oni vám vytvoří skvělou budoucnost – nové modré oceány, kde budete mít po omezenou dobu monopol, abyste si mohli vytvářet další modrý oceán a tak stále dokola. Pokud nechcete trénovat inovační kreativitu svých marketérů i vývojářů a konstruktérů, projděte si stránky firem, které pomáhají s inovacemi. V tabulce je ukázka několika z nich, více jich najdete na uvedeném webu: http:// www.boardofinnovation.com. PhDr. Karel Červený, MSc., MBA, trenér inovačního myšlení a vedoucí inovativních projektů
